Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se věnuje trestné činnosti, na níž nemá podle organizačního řádu oprávnění. Na základě vyšetřování takovýchto případů pak nasazuje odposlechy, či sledování osob a věcí podle trestního řádu. Vyplývá to z Analýzy odposlechů a sledování za loňský rok, kterou vydává MV.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s přehledem vede v používání operativních prostředků. V roce 2013 byly z celkového počtu 135 731 spisů provedeny odposlechy a sledování v rámci Policie ČR v 1 837 případech, což je 1, 4 %. U ÚOOZ to činilo ze 184 spisů 128 případů, což je 69,9 %. Přitom další z policejních speciálů, ÚOKFK, měl celkem 477 spisů, sledování a odposlechů se týkalo 87 z nich. Už jenom toto srovnání leccos vypovídá o metodách práce, které oba celorepublikové útvary používají. Problematičtější je ale nasazování úkonů podle trestního řádu podle jednotlivých druhů trestné činnosti. Nepřekvapí, že ÚOOZ má největší podíl nařízených odposlechů v oblasti násilné trestné činnosti – 421, tedy u trestné činnosti, jejíž vyšetřování patří ke stěžejním úkolům. Jenže u dalšího typu trestné činnosti je již působnost ÚOOZ pochybná. Celkem 73 odposlechů bylo nasazeno na trestný čin podvodu, o deset méně na trestné činy proti hospodářské kázni, a 560 odposlechů na trestné činy proti veřejnému zájmu. Sem patří vedle například zločinného spolčení i trestné činy týkající se úplatkářství, či zneužití pravomoci veřejného činitele. Samotné korupce se pak týká 64 případů. Vyšetřováním těchto trestných činů se ale ÚOOZ dostává mimo rámec svého organizačního řádu.
Na webových stránkách útvaru je uvedeno, že jeho úkolem je „odhalování, vyšetřování a zjišťování pachatelů TČ na úseku nedovoleného obchodování nebo přechovávání zbraní střeliva, vojenského materiálu, radioaktivních látek atp., v oblasti obchodu s lidmi a nelegální migrace, násilné trestné činnosti, vydírání, nástražných výbušných systémů, v oblasti padělání a pozměňování peněz a dalších platebních prostředků, v oblasti terorismu a extremismu, v oblasti zločineckých struktur a jejich aktivit na území ČR a v oblasti rozsáhlé majetkové trestné činnosti.“ Do oblasti trestných činů proti veřejnému zájmu patří sice také trestný či zločinné spolčení, které patří do pravomoci ÚOOZ, o korupci, stejně tak jako o trestné činnosti proti hospodářské kázni, ale není v jeho úkolech ani slovo. Ani v organizační struktuře ÚOOZ neexistuje odbor, který by se měl věnovat hospodářské kriminalitě, respektive korupci.
Počet realizovaných odposlechů u této trestné činnosti navíc kontrastuje s tím, kolik odposlechů v těch samých věcech realizuje ÚOKFK, tedy specializovaný útvar právě na tyto oblasti. U hospodářské kriminality to bylo deset případů, u trestných činů proti veřejnému zájmu dvacet. Těžko lze přitom vysvětlit odposlechy ve věcech, které nejsou v organizačním řádu ÚOOZ, souběhem trestných činů. Násilná trestná činnost spojená se zločiny „bílých límečků“ byla fenoménem devadesátých let. Dnes je korupce spojena především s hospodářskou kriminalitou, tedy fenomén, který přísluší vyšetřovat ÚOKFK.
Podobně se to má u dalších úkonů, které sleduje letošní Analýza, a to u sledování osob a věcí. Za loňský rok bylo provedeno celkem 4990 těchto úkonů, přičemž největší počet opět připadl, stejně tak jako v případě odposlechů, na ÚOOZ – 963 případů, což dělá 45 % všech případů u policejních speciálů. V případě úplatkářství se to týkalo 102 věcí, v případě trestných činů proti hospodářské kázni to bylo 44 případů. Pro srovnání – protikorupční policie přitom v loňském roce sledovala osoby a věci ve114 případech u úplatkářství, v trestné činnosti proti hospodářské kázni v 88 případech. Jak je tedy množné, že se ÚOOZ věnuje trestné činnosti, na níž nemá ani kvalifikované policisty a příslušné metody práce?
Z webových stránek vyplývá, že útvar „provádí šetření, prověřování a vyšetřování trestných činů, které odhalí vlastním šetřením, pokud spadají do působnosti útvaru, které převezme na základě rozhodnutí ředitele, které převezme od zpravodajských služeb, u kterých to vyžaduje operativní situace, o nichž bylo zjištěno, že byly spáchány, jako organizovaná nebo pokračující trestná činnost na teritoriu více krajů nebo s mezinárodním prvkem, pokud spadají do gesce útvaru, a které byly přikázány rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka nebo státního zástupce.“ Právě poslední podmínka je zajímavá, a to zvláště vzhledem ke „kauze Nagyová“. Bylo to VSZ Olomouc, které přikázalo ÚOOZ v rozporu s jeho úkoly vyšetřování v celé věci, a které vycházelo z původního podezření, že tehdejší náměstek vrchního státního zástupce v Praze Libor Grygárek měl úmyslně zabránit vyšetřování Romana Janouška. Vyšetřování takového případu těžko spadá do kompetence útvaru, který se má věnovat organizovanému zločinu. ÚOOZ. Dá se jenom spekulovat, jaký vliv na činnost ÚOOZ a vývoj celé kauzy, která se dnes rozrostla do obludných rozměrů, mělo přikázání případu právě této policejní složce. Ještě v roce 2010 byl realizován v případě úplatkářství pouze jeden odposlech. Jaký byl následný trend v letech 2011 – 2012 ale bohužel nelze zjistit. Z každoročních analýz najednou záhadně údaj o konkrétních trestných činech vypadává, stejně tak jako v případě sledování osob a věcí, aby se objevil opět v analýze za loňský rok. A podle mluvčího MV Vladimíra Řepky totiž v uvedených dvou letech „Policie ČR statistiku zadávání odposlechů podle trestných činů nevede.“ Z veřejných zdrojů proto nelze zjistit, zda byl nárůst odposlechů pro trestné činy úplatkářství a hospodářské kriminality u ÚOOZ kontinuální, či skokový, a zda tak nesouvisí právě s kauzou manželky bývalého premiéra.
Ředitel útvaru má přitom právo takové rozhodnutí odmítnout – právě se zdůvodněním, že to nespadá do jeho kompetence. Stejně tak může v případě, že zjistí při vyšetřování trestné činnosti, která spadá do jeho působnosti, trestnou činnost, která do působnosti nespadá, předat tuto část jinému policejnímu útvaru. Je tedy evidentní, že současné vedení ÚOOZ tyto možnosti nevyužívá, a omezené personální i finanční prostředky používá na vyšetřování trestné činnosti, která není v gesci útvaru.
Spolupráce veřejné žaloby s konkrétním policejním útvarem funguje například v USA. Jenže na zcela jiném podkladu. Státní zástupce tam má přidělené finanční prostředky na konkrétní případ. V ČR dostávají peníze jednotlivé policejní útvary v rámci rozpočtu MV. Jestliže jsou kapacity konkrétního útvaru, v tomto případě ÚOOZ, věnovány na vyšetřování trestné činnosti, která nesouvisí s organizačním řádem, logicky pak chybí peníze na to, čemu se má organizovaný zločin věnovat. Tato praxe vadí i některým poslancům. „Hodlám pozvat policejního prezidenta na jednání komise pro kontrolu operativní techniky, aby vysvětlil některé nejasnosti, které se v analýze nacházejí. Stejně tak budu žádat vysvětlení metodiky, podle níž ÚOOZ a některé krajské správy Policie ČR evidují informační povinnost danou jim zákonem,“ říká předseda „velkého ucha“, poslanec Daniel Korte (TOP 09). Podle poslankyně bezpečnostního výboru Jany Černochové (ODS) je problém v současné organizaci policejních útvarů s celorepublikovou působností. „Ukazuje se, že jako systémové řešení by se měla přijmout myšlenka vzniku centrálního kriminálního úřadu, který by zaštitoval všechny policejní speciály. Měl by mimo jiné zajišťovat, že nebude docházet k tříštění sil při vyšetřování nejzávažnější trestné činnosti, a k neefektivnímu překrývání kompetencí, k čemuž, jak je vidět i z Analýzy odposlechů a sledování za minulý rok, bohužel v současnosti dochází.“
Dušan Šrámek
