Sněmovna dnes schválila předlohu, která mění řadu zákonů v souvislosti se služebním zákonem. Opoziční TOP 09 a ODS neprosadily návrhy, aby členové vlády pověření řízením ministerstev museli mít čisté lustrační osvědčení. Lustrační zákon se bude vztahovat jen na místa vedoucích úředníků. Norma míří k posouzení do Senátu, v němž by lidovci měli podle doporučení jejich celostátního výboru prosadit opatření, která by zabránila bývalým konfidentům StB získat vládní křesla, oznámil v podvečer vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Neschválený pozměňovací návrh ODS se týkal vedle členů vlády i jejich náměstků. TOP 09 neúspěšně navrhovala zařadit pod lustrační zákon taky vedoucí dalších ústředních úřadů státní správy. „Rozhodli jste o tom, že bývalí členové Státní bezpečnosti mohou být členy vlády,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Předloha podle něho znamená, že „nejhorší bolševický šmejd se bude moci stát třeba ministrem vnitra“. Podle Marka Bendy z ODS je zrušení lustrací pro ministry jediným cílem zákona.
Předsedu klubu občanských demokratů Zbyňka Stanjuru zklamalo, že pro normu hlasoval i bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a nynější lidovecký ministr kultury Daniel Herman. I podle dalších poslanců pravice předvedli lidovci „typický rozpor mezi slovy a činy“ a „největší morální lapsus za posledních deset let“.
Herman výtky označil za součást předvolebního boje, hrají se podle něho zvláštní hry. Na Kalouskovu adresu podotkl, že musel odejít z KDU-ČSL, když se chtěl v roce 2006 při sestavovaní vlády „paktovat s komunisty“. Lidovci slibují změnu lustračního zákona. Pravice ale nevěří, že ji dokážou prosadit, a vyzývala k opětovném rozhodování o nynější normě.
Bělobrádek označil za pokrytecké, že pravicová opozice nezpřísnila lustrační zákon v době, kdy měla ve Sněmovně většinu. „Celostátní výbor na svém dnešním zasedání také doporučil senátorům KDU-ČSL, aby v Senátu příslušná opatření, která zamezí bývalým konfidentům usednout do vládních lavic,“ uvedl nicméně. V Senátu má však většinu levice a doprovodný zákon ke služebnímu zákonu projedná horní komora ještě dříve, než se případně obmění po říjnových senátních volbách.
Lustrace budily pozornost při jmenování nynější vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Šéf ANO a nynější ministr financí Andrej Babiš nepředložil lustrační osvědčení, opozice tehdy poukazovala na to, že kabinet porušuje pravidla už při svém vzniku. Prezident Miloš Zeman podmínil Babišovo jmenování tím, že Sněmovna v prvním kole novelu služebního zákona podpoří.
Sněmovna přijala předlohu až v opakovaném hlasování, když v prvním podporu nezískala vzhledem k tomu, že se někteří poslanci koalice zejména z ČSSD rozhodování zdrželi. „Myslím, že vám chybí hlas pana premiéra,“ glosoval to Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové) v narážce na absenci Bohuslava Sobotky (ČSSD), který dělá stranickou předvolební kampaň.
Poslanci schválili takzvaný změnový zákon ve znění úprav podle novely služebního zákona, jak se na ní dohodly vládní koalice a pravicová opozice. Jde mimo jiné o zrušení generálního ředitelství státní služby, jehož pravomoci zčásti převezme ministerstvo vnitra.
Změnový zákon dává do souladu se služebním zákonem na šest desítek dalších norem, hlavně zákony o různých státních úřadech. Upravuje třeba taky zákoník práce. V intencích služebního zákona v něm zruší smluvní platy. Sociální demokrat Jaroslav Krákora prosadil úpravu u zdravotníků; směřuje k tomu, aby jejich platy neklesly.
Na návrh dalšího sociálního demokrata Jana Chvojky poslanci uzákonili odchodné pro předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jde podle zdůvodnění o jeho zrovnoprávnění s veřejným ochráncem práv a s vedením Nejvyššího kontrolního úřadu.
Celkovou novelu služebního zákona už Sněmovna schválila, nyní čeká na posouzení v Senátu. Vetovat ji hodlá prezident Miloš Zeman, který kritizuje úpravu takzvaných politických náměstků. Budou podle něho bez práce a jen pobírat plat. Zeman hrozí i případnou ústavní stížností.
-čtk-
