Sněmovna dnes schválila předlohu, která mění řadu zákonů v souvislosti se služebním zákonem. Opoziční TOP 09 a ODS neprosadily návrhy, aby členové vlády pověření řízením ministerstev museli mít čisté lustrační osvědčení. Lustrační zákon se bude vztahovat jen na místa vedoucích úředníků. Norma míří k posouzení do Senátu, v němž by lidovci měli podle doporučení jejich celostátního výboru prosadit opatření, která by zabránila bývalým konfidentům StB získat vládní křesla, oznámil v podvečer vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Neschválený pozměňovací návrh ODS se týkal vedle členů vlády i jejich náměstků. TOP 09 neúspěšně navrhovala zařadit pod lustrační zákon taky vedoucí dalších ústředních úřadů státní správy. „Rozhodli jste o tom, že bývalí členové Státní bezpečnosti mohou být členy vlády,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Předloha podle něho znamená, že „nejhorší bolševický šmejd se bude moci stát třeba ministrem vnitra“. Podle Marka Bendy z ODS je zrušení lustrací pro ministry jediným cílem zákona.
Předsedu klubu občanských demokratů Zbyňka Stanjuru zklamalo, že pro normu hlasoval i bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a nynější lidovecký ministr kultury Daniel Herman. I podle dalších poslanců pravice předvedli lidovci „typický rozpor mezi slovy a činy“ a „největší morální lapsus za posledních deset let“.
Herman výtky označil za součást předvolebního boje, hrají se podle něho zvláštní hry. Na Kalouskovu adresu podotkl, že musel odejít z KDU-ČSL, když se chtěl v roce 2006 při sestavovaní vlády „paktovat s komunisty“. Lidovci slibují změnu lustračního zákona. Pravice ale nevěří, že ji dokážou prosadit, a vyzývala k opětovném rozhodování o nynější normě.
Bělobrádek označil za pokrytecké, že pravicová opozice nezpřísnila lustrační zákon v době, kdy měla ve Sněmovně většinu. „Celostátní výbor na svém dnešním zasedání také doporučil senátorům KDU-ČSL, aby v Senátu příslušná opatření, která zamezí bývalým konfidentům usednout do vládních lavic,“ uvedl nicméně. V Senátu má však většinu levice a doprovodný zákon ke služebnímu zákonu projedná horní komora ještě dříve, než se případně obmění po říjnových senátních volbách.
Mohlo by vás zajímat
Lustrace budily pozornost při jmenování nynější vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Šéf ANO a nynější ministr financí Andrej Babiš nepředložil lustrační osvědčení, opozice tehdy poukazovala na to, že kabinet porušuje pravidla už při svém vzniku. Prezident Miloš Zeman podmínil Babišovo jmenování tím, že Sněmovna v prvním kole novelu služebního zákona podpoří.
Sněmovna přijala předlohu až v opakovaném hlasování, když v prvním podporu nezískala vzhledem k tomu, že se někteří poslanci koalice zejména z ČSSD rozhodování zdrželi. „Myslím, že vám chybí hlas pana premiéra,“ glosoval to Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové) v narážce na absenci Bohuslava Sobotky (ČSSD), který dělá stranickou předvolební kampaň.
Poslanci schválili takzvaný změnový zákon ve znění úprav podle novely služebního zákona, jak se na ní dohodly vládní koalice a pravicová opozice. Jde mimo jiné o zrušení generálního ředitelství státní služby, jehož pravomoci zčásti převezme ministerstvo vnitra.
Změnový zákon dává do souladu se služebním zákonem na šest desítek dalších norem, hlavně zákony o různých státních úřadech. Upravuje třeba taky zákoník práce. V intencích služebního zákona v něm zruší smluvní platy. Sociální demokrat Jaroslav Krákora prosadil úpravu u zdravotníků; směřuje k tomu, aby jejich platy neklesly.
Na návrh dalšího sociálního demokrata Jana Chvojky poslanci uzákonili odchodné pro předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jde podle zdůvodnění o jeho zrovnoprávnění s veřejným ochráncem práv a s vedením Nejvyššího kontrolního úřadu.
Celkovou novelu služebního zákona už Sněmovna schválila, nyní čeká na posouzení v Senátu. Vetovat ji hodlá prezident Miloš Zeman, který kritizuje úpravu takzvaných politických náměstků. Budou podle něho bez práce a jen pobírat plat. Zeman hrozí i případnou ústavní stížností.
-čtk-
