Zveřejněná statistika informační povinnosti v případě odposlechů i jejich analýza za loňský rok vzbudila některé palčivé otázky. Ani návštěva policejního prezidenta Tomáše Tuhého na schůzi Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací PS na ně nepřinesla odpovědi, říká její předseda Daniel Korte (TOP 09).

Jaké informace jste se dozvěděl na jednání komise pro kontrolu operativní techniky od policejního prezidenta?

Na schůzi byly zařazeny dva relevantní body. První se týkal informační povinnosti v případě tzv. jalových odposlechů. Předně musím říci, že Ministerstvo vnitra nám statistiku informační povinnosti dodalo. Na rozdíl od Ministerstva spravedlnosti, které ji odmítlo udělat. Zatím neoficiální odůvodnění bylo, že by to stálo osmdesát miliónů korun, což mi přijde jako odůvodnění absurdní, proto požádám paní ministryni Válkovou, aby přišla na příští jednání komise, aby nám to vysvětlila. Ocenil jsem, že od vnitra jsme statistiku vůbec dostali, ovšem bez té části týkající se resortu spravedlnosti, tedy státních zástupců a soudců, je to velmi kusé, protože v jejich gesci končí valná většina případů.
Na můj dotaz ohledně rozporů ve statistice, kde jsou vyjmenovány podmínky, za kterých se nesděluje, která osoba byla odposlouchávána, policejní ředitel odpověděl, že tuto věc konzultoval s Ministerstvem spravedlnosti, podle něhož je tam legislativně technická chyba – má prý být čárka mezi definicí trestní sazby a organizovanou zločineckou skupinou. Takže podle spravedlnosti to není jedna skupina osob, nýbrž dvě.

Toto ustanovení je ale v trestním řádu již několik let, aniž by je kdokoli rozporoval. Navíc by informační povinnost nedávala takhle smysl, protože pod stanovenou výši trestní sazby musí spadat všechny odposlechy.

Já jsem se s tímto vysvětlením prozatím spokojil, protože to říkal policejní prezident. Na otázku nastavení metodiky, jak tyto údaje statisticky podchycovat, jsem dostal odpověď, že metodiku mají na vnitru nastavenou pro obě varianty – jako kdyby tam byla tato legislativně technická chyba, tak i jako by tam nebyla. Takže budeme dostávat obě statistiky, a i proto si chci pozvat paní ministryni Válkovou, aby vysvětlila, kdy na tuto údajnou legislativně technickou chybu přišla, a co udělala pro to, aby ji odstranila.

Mohlo by vás zajímat

Hovořili jste i o loňské analýze odposlechů?

To byl druhý bod programu. Dnes je z toho materiál okolo dvou set stran, kde jsou čísla a grafy, a je to napsáno tak, že na straně patnáct už člověk neví, ani jak se jmenuje, natož aby z toho něco pochopil. Já z toho alespoň vyčetl, že ÚOOZ se na základě struktury odposlechů zabývá i věcmi, které mu nepřísluší podle organizačního řádu, jako je korupce či hospodářská kriminalita (Česká justice o problému psala zde – pozn. red.). A to v míře daleko přesahující i počet případů, které v těchto trestných činech využívá v rámci odposlechů a sledování ÚOKFK, kterému tato agenda přísluší. Na to policejní prezident odpověděl, že jde jenom o statistickou záležitost, neboť jde o kombinované záležitosti, na nichž spolupracují i odborníci z protikorupční policie. To, že taková statistika ovšem nemá žádnou reálnou vypovídací hodnotu, ponechme stranou. Tady přesně platí ono heslo: věřím pouze té statistice, kterou jsem sám zfalšoval.

Není ale problém již v tom, že pak chybějí peníze a policisté na ty činnosti, jimž se má podle organizačního řádu ÚOOZ věnovat?

To máte sice pravdu, ale to nepřísluší řešit komisi pro kontrolu operativní techniky. Nicméně jsem s tím seznámil předsedu výboru pro bezpečnost, jehož jsem též členem, a dohodli jsme se, že se tím budeme společně zabývat.

V poslední době se objevují určité snahy posílit moc tajných služeb. BIS chce například do daňové dokumentace. Co tomu říkáte?

Jsou to podobné snahy, jaké tady byly v minulém období ohledně prolomení bankovního tajemství. Osobně se na to dívám velmi kriticky, protože nejsem zastáncem toho, aby státní moc získávala ad hoc další a další kompetence nad soukromím našich občanů.

Ministr vnitra nedávno prohlásil, že by zpoplatnil stížnosti na policisty. Myslíte, že je to krok správným směrem?

Policie má oproti občanovi nesmírnou moc. Dokonce si myslím, že má absolutní moc. A to, že občan demokratického státu může někam podat stížnost či poznatky, že policie překročila zákon, patří naprosto k základnímu občanskému právu. Jinak bychom byli za chvíli zpátky v totalitě. Takže nebudu tento návrh v žádném případě podporovat, pokud by se objevil někde oficiálně. Po této schůzi sněmovny bych měl být zároveň členem orgánu na kontrolu GIBS, a tam se teprve budu moci seznámit s tím, do jaké míry jsou různé podněty kverulantské. Pokud je oznámeními GIBS zahlcena, správné řešení by mělo být posílit ji, aby se s tím dokázala vyrovnat. Ale určitě bych neomezoval možnost stížností tím, že bude podvázána nějakými finančními sankcemi.

Je možné oba příklady vnímat jako ojedinělé excesy, anebo jde o jistý trend postupného zvyšování pravomocí silových složek státu?

Svět je čím dál tím méně bezpečné místo, hlavně po 11. září 2001, ale i do budoucnosti, viz například Islámský stát a podobně. Takže všude je omezován onen komfort svobody, který jsme zažívali v devadesátých letech. Samozřejmě nevím, do jaké míry jsou oba zmiňované příklady koordinovaným tahem státní moci za získání větší moci, ale například vysoká koncentrace bývalých estébáků v blízkosti ministra financí, mne činí obezřetným. A zdá se, že bývalé členy StB má rád i ministr vnitra.

Dušan Šrámek