Pro přijetí nového zákona o státním zastupitelství není v tuto chvíli dostatečná politická a společenská vůle a Ministerstvo spravedlnosti by se mělo raději vydat cestou menší novelizace více méně fungujícího systému. Taková byla převládající nálada na výjezdním zasedání sněmovního ústavně-právního výboru ve Špindlerově Mlýně. Představy ministerstva, které na jednání přišlo se záměrem zcela nové normy, narazily zejména v konfrontaci s trojicí nejvýše postavených státních zástupců v zemi.
Ministryně spravedlnosti představila hlavní principy nové právní úpravy, jejíž přijetí si vláda zakotvila do svého programového prohlášení. Materiál ve čtyřech hlavních oblastech slibuje větší oproštění soustavy od politických vlivů, specializaci na nejzávažnější kriminalitu, zpřesnění vztahů uvnitř soustavy spolu s posílením nezávislosti státních zástupců, ale také zvýšení jejich kárné odpovědnosti.
U jmenování nejvyššího státního zástupce se nově navrhuje i varianta jeho jmenování Senátem na návrh vlády nebo zachování současného stavu – tedy jmenování vládou na návrh ministra spravedlnosti – případně kombinace obou variant, tedy jmenování vládou se souhlasem Senátu.
Ostatní vedoucí státní zástupci by měli být důsledně jmenováni na základě výběrových řízení. Doba mandátu by měla být pětiletá, u nejvyššího státního zástupce sedmiletá.
Podle programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy má být v rámci státního zastupitelství zajištěna specializace na boj se závažnou a finanční kriminalitou. „Tuto specializaci je možné zajistit buď v rámci stávající soustavy (viz současné odbory závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních státních zastupitelství) nebo vytvořením nového článku soustavy státního zastupitelství,“ navrhuje se v podkladech, které poslanci od ministerstva pro jednání dostali.
Právě v tomto bodě došlo mezi představami ministerstva a státních zástupců Pavla Zemana, Lenky Bradáčové a Iva Ištvana k největším rozporům. Proti plánu, aby pražský speciál pokrýval organizovaný zločin a olomoucký korupci, se postavili jak státní zástupci tak část přítomných poslanců. „Rozdělení mezi Prahu a Olomouc podle typu kriminality by bylo absolutně nefunkční. Navíc si myslím, že do doby, než Olomouc dotáhne své kauzy do odsouzení, je to zcela vyloučená představa,“ okomentoval návrh poslanec ODS a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Na podobnou notu, jen ostřeji, se vůči olomouckému vrchnímu státnímu zástupci Ištvanovi vymezil poslanec Marek Benda, který se podivil, jak je možné, že na jednání „ještě může sedět pán, který spustil státní puč“. „Chápu to jen jako jakýsi výstřel z ministerstva, který vůbec nedává žádnou logiku,“ prohlásil pak o pražském a olomouckém speciálu pro Českou justici Benda. Upozornil, že pokud se bavíme o korupci tzv. „velkých ryb“, odehrává se spíše kolem centrálních úřadů v Praze a vyčlenění do Olomouce postrádá smysl. Představu ministerstva o přidělení veškeré velké korupční trestné činnosti do Olomouce ovšem nepřivítal ani vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan.
K zefektivnění činnosti státního zastupitelství a k posílení nezávislosti jednotlivých státních zástupců by měly přispět změny ve vymezení tzv. vnějšího a vnitřního dohledu. Oproti dřívějšímu institutu vnitřního dohledu dochází k změně spočívající v tom, že bude vymezeno zřetelněji právo bezprostředně vedoucího státního zástupce zasahovat do vyřizování věci přidělené konkrétnímu státnímu zástupci. „Vůči vymezeným pokynům, jimiž vedoucí státní zástupce zasahuje do vyřizování věci, může státní zástupce vznést námitky s povinným přezkoumáním nejblíže vyšším státním zastupitelstvím. Pokyn takto může být odmítnut pro rozpor se zákonem i pro rozpor s uznávaným výkladem práva. Návrh řeší i otázku tzv. negativních pokynů (pokynů směřujících zejména k tomu, aby něco nebylo činěno – např. aby nebylo zahajováno stíhání, nebyla podávána obžaloba, návrh na vzetí do vazby apod.), kdy se vymezují jeho náležitosti (povinná písemná forma, zákonný podklad), resp. variantně se zakazuje takový pokyn vůbec vydat, popř. zakazuje se jej vydat vůči státnímu zástupci speciálního státního zastupitelství,“ uvádí se v návrhu.
Podle představ ministerstva by se v říjnu mělo uskutečnit dvacetidenní připomínkové řízení, které by mělo být vypořádáno do konce roku. V březnu 2015 by měl zákon odejít do sněmovny, v listopadu pak podle plánu do Senátu, platit by měl od druhé poloviny roku 2016.
Ministryně Helena Válková s návrhem, který podle ní vychází ze předlohy připravené vládou Petra Nečase a je jen v některých bodech doplněn či rozveden, narazila zejména u nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten oponoval, že nejde o doplnění, ale o návrhy jdoucí zcela proti smyslu původní předlohy. Řekl, že tato cesta je pro něho vyloučena. S tímto postojem se ztotožnili jak vrchní státní zástupci Bradáčová a Ištvan, tak převládající část poslanců.
Celková nálada se podle účastníků jednání kloní spíše k doporučení ministerstvu, aby se v současné situaci nepokoušelo připravit nový zákon, ale šlo spíše cestou novelizace stávajícího. „Představy ministerstva a nejvyšší reprezentace státních zástupců jsou natolik rozdílné, že je nesmysl bavit se o nějakém novém modelování. To nemůže dopadnout dobře,“ řekl po jednání poslanec Marek Benda.
Robert Malecký
