Cizinci nemohou na území České republiky založit vlastní politickou stranu a ČR nemá žádnou povinnost cizincům založení takové politické stany umožnit. Žádný právní předpis Evropské unie nestanovuje povinnost České republice umožnit cizincům z EU založení politické strany na našem území, upozorňuje ministerstvo vnitra. Tento fakt je ovšem předmětem řízení s Českou republikou o porušení unijního práva a ombudsmanka Anna Šabatová situaci označuje za bránění občanům EU stát se členy politických stran v ČR, a tudíž za diskriminaci při výkonu volebního práva. To se může nyní po jednání Šabatové s Chovancem změnit.
Závazné právní stanovisko k právu cizinců volit a být volen v podzimních komunálních volbách v České republice vydá podle vyjádření ministra vnitra Milana Chovance ministerstvo vnitra v nejbližších dnech. Jde o reakci na kritiku veřejné ochránkyně práv Anny Šabatová. Šabatová kritizuje nerovné podmínky u českých občanů a cizinců z EU, co se týče délky pobytu v ČR jako podmínky pro získání volebního práva, ale napadá také skutečnost, že cizinci nemohou na území ČR založit vlastní politickou stranu nebo se stát členy již existující české politické strany.
Podle Smlouvy o fungování EU je ČR povinna umožnit právo volit a být volen ve volbách do evropského parlamentu a ve volbách do obecních a krajských zastupitelstev cizincům z jiných členských zemí EU za stejných podmínek jako občanům ČR, pokud mají tito cizinci v ČR trvalý pobyt a dosáhli věku 18 let.
„Je zcela absurdní, aby právní pojem bydliště v členském státě obsažený ve Smlouvě o fungování EU, jímž je vymezováno volební právo občanů EU, byl v české právní úpravě odlišně vykládán v případě voleb do Evropského parlamentu a v případě voleb do zastupitelstev obcí,“ konstatuje veřejná ochránkyně práv s tím, že stejně problematické je i bránění občanům EU být členy politických stran a hnutí. Ústavní pořádek ČR garantuje právo sdružovat se v politických stranách výslovně pouze občanům ČR, ale současně cizincům členství ve stranách nezakazuje. Naproti tomu zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminován,“ uvádí ve svém stanovisku doslova veřejná ochránkyně práv.
Podle českého zákona o politických stranách a hnutích mají právo sdružovat se v politických stranách a hnutích „občané“ a také pouze „občané“ mohou stranu nebo hnutí prostřednictvím přípravného výboru založit: Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích, píše se hned v úvodu zákona. „Návrh na registraci strany a hnutí podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí, který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let,“ popisuje zákon o politických stranách a hnutích proces vzniku politické strany nebo politického hnutí v ČR. Hned ve druhém paragrafu pak zákon říká, kdo se může stát členem politické strany: „Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí,“ uvádí zákon, který dále odkazuje k zákonům, podle kterých je některým skupinám občanů výslovně zakázáno stát se členy stran.
Na otázku, zda bude v této souvislosti ministerstvo vnitra měnit zákon o sdružování v politických stranách a hnutích, uvedlo ministerstvo vnitra, že současná úprava je v souladu s Listinou práv a svobod jakožto i s evropským právem, a to i přesto, že je předmětem řízení o porušení unijního práva.
„Pokud jde o právo cizinců založit politickou stranu a stát se jejími členy, jsme toho názoru, že česká legislativa je v tomto ohledu plně v souladu s Listinou základních práv a svobod i evropskými zákony. Žádný právní předpis EU nestanovuje povinnost České republice umožnit občanům z jiných členských zemí založení politické strany na našem území. V současné době je ale tato otázka předmětem řízení o porušení unijního práva č. 2012/2015. Česká republika poskytla Evropské komisi svoje stanovisko a i argumenty pro jeho podporu. Pokud by nakonec o této otázce nakonec rozhodoval Soudní dvůr EU, Česká republika by samozřejmě z tohoto rozhodnutí při dalším postupu vycházela,“ uvedl na dotaz Česku justice Břetislav Oliva z tiskového odboru, který se již dříve pro Českou justici vyjádřil k ústavním souvislostem k volebnímu právu cizinců, které mohou politici svým rozhodnutím rozšířit.
„Obecně Listina základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku,volební právo chrání jako základní politické právo pouze ve vztahu ke státním občanům ČR. Z této ochrany však neplyne, že by volební právo do obecních či krajských zastupitelstev nemohlo být přiznáno zákonem i jiným skupinám obyvatel- na rozdíl třeba od volebního práva do obou komor Parlamentu. Volební právo cizinců však není chráněno jako základní politické právo. Je proto věcí zákonodárců, zda bude cizincům volební právo v obecních a krajských volbách poskytnuto, případně v jakém rozsahu,“ uvedl již dříve Oliva stanovisko ministerstva vnitra k této věci. To se nyní po jednání ministra vnitra Chovance s veřejnou obhájkyní práv Šabatovu může stát.
„Ministerstvo vnitra již tuto věc právně analyzuje a v nejbližších dnech vydáme závazné právní stanovisko,“ uvedl po jednání ministr Chovanec k námětům ombudsmanky a dodal: „Český právní řád tuto oblast zatím neřeší, nečelili jsme ani výhradám EU. V současné době pracujeme na novém volebním zákonu, který již tuto problematiku bude upravovat.“
Irena Válová
