Představitelé územních samospráv v ČR netrpí přemírou trestní represe, jak někteří z nich uvádějí. Řekl to dnes nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal v uplynulých dnech zpracovat. Zároveň vydal pro státní zástupce zhruba čtyřicetistránkový metodický pokyn, který shrnuje výsledky analýzy a upozorňuje na úskalí spojená s objasňováním trestné činnosti ve vedení obcí a měst.
V republice je celkem 6200 obcí a měst, v nichž působí zhruba 60.000 zastupitelů. Od roku 2008 skončilo 20 kauz spojených s pochybením starostů, radních či zastupitelů až u Nejvyššího soudu. Šlo o nejkontroverznější případy, ve kterých soud svým rozhodnutím upozornil na problémy spojené s trestním stíháním členů volených orgánů územních samospráv. Zeman v metodickém pokynu připomíná i judikaturu Nejvyššího soudu v této oblasti.
„Počet stíhaných volených zástupců samospráv tvoří naprosto zanedbatelný podíl z jejich celkového počtu,“ uvedl Zeman. Z analýzy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) vyplývá, že většina kauz se týkala obcházení zákonů při zadávání veřejných zakázek, popřípadě porušování jejich pravidel tím, že se jedna velká zakázka rozdělila na několik menších, čímž členové samospráv ovlivnili nejen zakázku, ale i zadávací řízení.
Pokyn Zemana vyjmenovává situace, za kterých lze mluvit o úmyslném nebo nedbalostním zavinění člena zastupitelstva při hlasování třeba pro zjevně nevýhodný prodej majetku, který obci způsobí škodu. Jde např. o situaci, kdy byl zastupitel předem na hrozící škodu upozorněn, a přesto pro prodej hlasoval. Podle Nejvyššího soudu lze přitom stíhat nejen jednoho zastupitele, ale celá zastupitelstva či rady jako kolektivní orgány.
Nejvyšší státní zástupce zároveň upozorňuje, že ekonomická výhodnost prodeje nemovitostí obcí či jejich majetkových převodů nesmí být jediným hlediskem, podle něhož je státní zástupce hodnotí. Nízká cena totiž může být vysvětlena tím, že obec získá od kupce jinou výhodu; například kupec slíbí dekontaminaci znečištěných pozemků, které mu obecní či městská samospráva výhodně prodá.
Zeman zároveň připomíná, že některé kauzy zneužití pravomoci úřední osoby byly zastaveny, protože se nepodaří prokázat tzv. subjektivní stránku věci; tedy že chtěl obviněný nevýhodnou transakcí obohatit sebe nebo někoho jiného na úkor obce.
Nejvyšší státní zástupce připustil, že některá trestní oznámení za volené zástupce samospráv dostávají státní zastupitelství při politickém boji mezi zástupci stran a hnutí na radnicích, na což se ukáže, že podezření je neopodstatněné a případ je odložen. Podle něj musí státní zástupce v těchto kauzách postupovat vždy tak, jak by postupoval při prověřování trestné činnosti kohokoli jiného.
Zeman v analýze upozorňuje, že trestních stíhání členů samospráv by bylo méně, kdyby lépe znali právní předpisy související s hospodařením obcí a měst, precizně vedli zápisy z jednání zastupitelstev a kdyby byla lépe stanovena pravidla pro nakládání s obecním majetkem. Toho lze podle něj dosáhnout i novelou zákona o obcích.
-čtk-
