Návrh na jmenování Dörfla se připravuje, začal závod s časem

Ministryně spravedlnosti Helena Válková se rozhodla přijmout doporučení výběrové komise a na post předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem prezidentovi navrhne vítězného uchazeče, předsedu senátu pražského vrchního soudu Luboše Dörfla. Mluvčí resortu Kateřina Hrochová České justici potvrdila, že příslušný návrh už se připravuje v justičním odboru. Začal tak očekávaný závod s časem, do vypršení mandátu stávajícího předsedy soudu Milana Kohoutka zbývá dvanáct dní.

Luboš Dörfl zvítězil ve výběrovém řízení, které se konalo v pondělí 15. září. O svých plánech ve vedení soudu zatím nechce veřejně mluvit, České justici řekl, že počká na výsledek jmenovacího řízení. Na první říjnový týden, až se krátce obeznámí se situací na ústeckém soudu, plánuje svolat tiskovou konferenci.

Co se personálního obsazení soudu týče, čeká ho hned zkraje důležité výběrové řízení. 30. září vyprší mandát místopředsedkyni pro úsek obchodní a obchodní rejstřík Ivetě Hendrychové, která byla zároveň jednou z uchazeček na post předsedy soudu. Výběrové řízení zatím vypsáno nebylo, jak České justici řekla mluvčí soudu Lenka Lasovská, tuto agendu ponechal dosavadní předseda svému nástupci. Už od jara se mluví o tom, že by o místo mohli mít zájem někteří soudci ze středočeského krajského soudu.

Co se týče napjatých lhůt pro Dörflovo jmenování, vše je v rukou prezidenta Miloše Zemana. Ten už pro Českou justici naznačil, že spěch není na místě a že se s podklady hodlá pečlivě seznámit. Byl to právě Miloš Zeman, který zastavil problematické první výběrové řízení, když se rozhodl nejmenovat vítězného uchazeče, předsedu Okresního soudu v Mělníku Jana Veselého.

Na výsledek řízení v Ústí ale podle informací České justice netrpělivě čekají i na Krajském soudu v Brně. Obě výběrová řízení byla na jaře vyhlášena společně, a přestože byl vítězný kandidát, místopředseda Vrchního soudu v Praze Milan Bořek, prezidentem bez problémů schválen, dosud nebylo jeho jmenování finalizováno. Do čela soudu se na pár týdnů vrátil Jaromír Pořízek, trestně stíhaný kvůli výstavbě brněnského justičního areálu. Ministryně spravedlnosti ho sice v červenci kvůli stíhání zprostila výkonu funkcí předsedy soudu i soudce. Pořízek ale proti tomu podal rozklad. Ministryně následně přiznala odkladný účinek rozkladu, což Pořízkovi umožnilo, aby zpět nastoupil do obou funkcí.