Záměr zcela nového zákona o státním zastupitelství představila ministryně spravedlnosti Helena Válková na výjezdním zasedání ústavně-právního výboru ve Špindlerově mlýně. Ministryně spravedlnosti podle svých slov testovala průchodnost záměru a z nesouhlasu poslanců i funkcionářů státního zastupitelství vyvodí další postup. Pokud například státní zástupci nechtějí dva speciály v Praze a v Olomouci, bude podle ní nejlepší posílit a rozšířit kompetence stávajících vrchních státních zastupitelství.
Jak byl podle vás přijat rámcový záměr nového zákona o státním zastupitelství?
Především je třeba říct, proč jsem vůbec rámcový záměr pustila, abych vyvrátila to, co třeba psala MF DNES, že jsem byla nějak zklamaná. Chtěla jsem reálně poznat průchodnost našeho návrhu. Já nepůjdu do předem prohraného boje. A když vám něco říká jeden státní zástupce, je to něco jiného, než když si poslechnete vrcholovou reprezentaci státního zastupitelství, a hlavně – šlo o poslance ústavně-právního výboru. Já jsem byla s průběhem skutečně spokojena, byl konstruktivní a relativně jasný.
Na čem se tedy poslanci shodli?
Nejlépe to artikuloval poslanec Pavel Blažek, že nejde ani tak o nutnost dělat velkou reformu, ale je třeba některé věci doplnit. A já k tomu dodávám – splnit předvolební sliby. Čili: jako svou povinnost vidím prosadit zvýšenou odpovědnost státních zástupců proti dosavadnímu stavu a to za nekvalitní práci, za průtahy a za nečinnost. Na druhé straně ovšem posílit jejich řekněme nezávislost tím, že vedoucí státní zástupci, kteří budou skutečně zodpovědní, budou mít jistotu, funkční období a všichni samozřejmě vzejdou z výběrových řízení. Nevím, zda to paní poslankyně Benešová úplně pochopila, když říká, že chceme vyrábět ustrašené státní zástupce. Ano, jejich kárná provinění budou více diferencována a chceme zavést přísnější sankce, ale na druhou stranu nejvyššího státního zástupce podle našeho návrhu nebude možné odvolat z jakýchkoli důvodů nebo bez důvodu. Jsou tam přesně stanovené podmínky, když bude víc než šest měsíců nečinný nebo když závažně poruší zákon nebo jako důsledek kárného provinění.
Nikdo by se tedy neměl předem třást?
Třást se mohou buď před svou vlastní neschopností nebo špatnou prací. A to se jak doufám týká pěti procent státních zástupců a devadesát pět se bude radovat. A pokud ne, je to jejich problém, ne můj.
Došlo i k velmi kontroverzním bodům. Zcela například narazil váš návrh na vznik dvou speciálů, pro organizovaný zločin v Praze a pro korupci v Olomouci.
Beru to na vědomí. Nechtějí, já zase nechci speciál. V takovém případě bude nejlepší posílit dvě vrchní státní zastupitelství a rozšířit jim kompetence.
Jak by mělo potom fungovat přidělování kauz. Podle výše škody, jako je tomu dosud?
Ano, o tom, se budeme bavit. Ale hlavně by to znamenalo, že to nebudu muset navrhovat jako komplexní nový zákon.
Ten ale máte vepsaný v programovém prohlášení.
V tom problém nevidím. Mně je úplně jedno, pokud někdo trvá na formalistickém pojetí, mně jde o věcné změny. Víte, mě samozřejmě upozorňovali, že asi překročím schválený věcný záměr. Když se chce psa bít, hůl se najde. Já si samozřejmě krátkou analýzu nechám udělat. Ale základ je tento: Vím, co je neprůchodné. A proti ostatním věcem poslanci nic nenamítali, snad s výjimkou paní poslankyně Benešové, která říkala ty své věci o ustrašených státních zástupcích – a toho se opravdu bát nemusí. Neměla paragrafované znění, takže to bylo občas trochu těžké vysvětlit.
To bylo ovšem předmětem určité kritiky, že ho nedostali.
A já jsem ráda. Právě proto, že jde o testování terénu. A moc času nemáme.
Zpátky ke dvěma speciálům při vrchních státních zastupitelstvích – tu myšlenku tedy opouštíte?
Za to bojovat nebudu. Za ostatní věci ano. A mimochodem – právě v tomto jsme nejvíc překročili, nebo údajně nejvíc překročili, ten věcný záměr. Ale já jsem opravdu velmi ráda, a to není fráze, jak užitečné to jednání bylo, protože si aspoň zbytečně nenaběhneme.
Robert Malecký
