Do svízelné situace by se podle slov senátorů Jiřího Čunka a Jana Horníka dostali soudci Ústavního soudu, pokud by se našla skupina sedmnácti senátorů, kteří by podali ústavní stížnost proti zákonu, který senát nechal minulý týden projít bez usnesení a kterým se ústavním soudcům zvyšují platy. Podle dramatické rozpravy bylo totiž zvýšení platů ústavních soudců schváleno prostřednictvím dokonce dvou přílepků, tedy praxe, kterou právě Ústavní soud dříve odmítl a soudci Ústavního soudu by se tak v případném rozhodování podle Jiřího Čunka dostali do konfliktu zájmů.
Senát se nestal ústavní pojistkou a říká si o své zrušení, uvedl ke způsobu schvalování výše platů ústavních soudců v rozpravě senátor Vladimír Dryml (SPOZ). „Jak můžeme zavírat oči před tím, co je zjevně protizákonné? Zjevně protiústavní! To, co řekl i Ústavní soud. Jenom proto, abychom si tady neudělali zle s některými soudci Ústavního soudu? To přece není možné!,“ reagoval na předložený zákon senátor Dryml, který navíc nesouhlasil ani se zvýšením platů ústavním soudcům. Zákon, jehož způsob schvalování sesli někteří senátoři tak úkorně, že ho nechali projít pouze uplynutím lhůty, nyní může, ale nemusí podepsat prezident.
Bouřlivou rozpravu vyvolala jednostránková novela, která původně upravovala funkční období předsedů kolegií nejvyšších soudů a ke které byly podle slov ministryně spravedlnosti Heleny Válkové(za hnutí ANO) přidány dva přílepky: jeden se týkal platů ústavních soudců a druhý délky funkčního období předsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
Že se senátorům předkládají rovnou dva přílepky řekla ve svém úvodním slově právě ministryně spravedlnosti: „Druhý bod, který je také přílepek, protože nesouvisí s tím funkčním obdobím nových předsedů kolegií, je funkční období předsedy Nejvyššího soudu,“ řekla doslova ministryně, která posléze argumentovala ve prospěch zákona vyšším principem mravním. Nikoli samotné zvýšení platů, ale způsob, jakým byla norma předložena, vyvolal však u některých senátorů pobouření, pochybnosti i odpor.
Že jde o přílepek uvedl i zpravodaj senátor Miroslav Antl (ČSSD): „Bylo řečeno vše k tomu, že jde jasně o klasický přílepek ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu č. 77/6, kdy k jednomu zákonu přibyly změny dvou dalších zákonů,“ popsal situaci, kterou potvrdila v rozpravě i senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (Zelení): „Samozřejmě, pokud jde o ty platy soudců, je to tedy přílepek, samozřejmě klasický přílepek,“ řekla doslova.
„Budeme přimhuřovat oči nad něčím, co jsme léta kritizovali, dokonce Ústavní soud se k tomu jasně vyjádřil, dokonce v případě platů ústavních soudců uděláme výjimku a budeme přimhuřovat oči. A zazní to z úst ministryně spravedlnosti. Pro to já nemůžu hlasovat, já se zdržím, a mám dojem, že doopravdy i nová vláda by touto cestou neměla jít, protože to je první případ, pak přijdou další případy. Vždycky bude něco výjimečného. Vždycky Senát je někam tlačen. Já tuto hru už hrát nechci,“odmítl Ústavním soudem kritizovanou proceduru senátor Jan Horník (TOP/STAN), který uvedl, že pro něho je jediná přijatelná možnost zákon neschválit, protože pokud se najde skupina sedmnácti senátorů a podají ústavní stížnost, bude velmi pikantní, jak se s tím Ústavní soud vypořádá
„Pokud to nezastavíme, tak je třeba si uvědomit, že se možná najde 17 senátorů a senátorek, kteří podají ústavní stížnost. A bude hodně pikantní, jak se potom s touto záležitostí Ústavní soud vypořádá. Mám dojem, že šanci budou mít jedinou, že nám bude muset dát za pravdu,“ řekl Jan Horník, který touto úvahou navázal na senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Senátor Čunek naopak navrhoval zákon o platech ústavních soudců schvalovaný „neústavním“ způsobem propustit proto, aby se případná ústavní stížnost stala testem: „Bude celkem zajímavé, když tento zákon propustíme. Já jsem tedy pro to z těch logických důvodů, abychom ho propustili, ale bude zajímavé, když vystavíme Ústavní soud zvláštnímu testu, protože se najde 17 senátorů, kteří se na něj obrátí, aby ustanovení, především I, zrušil,“ řekl v rozpravě.
Jiří Čunek ovšem pro Českou justici uvedl, že podpisy pro ústavní stížnost sbírat nebude, protože nakonec nebyl proti zákonu, neboť je přesvědčen, že zvýšení platů ústavním soudcům je v pořádku. Podle svého vyjádření slova o ústavní stížnosti v rozpravě sice pronesl ironicky, avšak ve skutečnosti jsou pravdivá. „Když se najde sedmnáct senátorů pro ústavní stížnost, tak dostaneme Ústavní soud do svízelné situace. My jim zvedneme platy, ale ústavní soudci o tom budou muset na základě ústavní stížnosti rozhodovat, takže se dostanou do typické situace střetu zájmů,“ řekl České justici.
Podle jeho slov by se tímto způsobem zjistilo, jde-li o přílepek nebo nikoli, když oba návrhy přilepené k jinému návrhu zákona se ve skutečnosti týkaly soudců a justice včetně návrhu, ke kterému byly přilepeny. „Ústavní stížnost mohou podat ti senátoři, kteří se zákonem nesouhlasili,“ řekl s tím, že on byl nakonec jedním z těch, kdo nechali zákon projít uplynutím marné lhůty.
Proti zákonu a proti způsobu, jakým byl propuštěn k prezidentovi, naopak po jeho „přijetí“ vystoupil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), který z procesu, jak se odehrál v Senátu vyvodil plíživé zavádění autoritativního režimu.„V Senátu Parlamentu ČR byl alibisticky, uplynutím zákonné lhůty, fakticky schválen zákon o platech ústavních soudců, který byl „přilepen“ k jinému zákonu. Senát tak svou sociálně demokratickou většinou vyjádřil spolu s ministryní H. Válkovou (Hnutí ANO) neúctu k rozhodnutí Ústavního soudu. Rozhodnutí o souhlasu skryté za tzv. „marnou lhůtou“ bylo učiněno formou přílepku, což nedovoluje závěr Ústavního soudu. V zájmu údajného „vyššího principu“ tak byl porušen zákon a ti, co hlasovali pro, vyměnili zákonnost za politické zájmy, včetně ministryně za ANO Heleny Válkové. Zřejmě se dočkáme dalšího porušování zákonů a plíživě se tak zavádí autoritativní režim. Osobně to odmítám,“ uvedl v reakci na dění v Senátu Přemysl Sobotka.
Irena Válová
