Celkem 49 přijatých členů má po šesti týdnech existence Unie obhájců ČR. Dalších 40 obhájců členství v současnosti zvažuje a dva žadatele Unie do svých řad nepřijala. „Nikdy nebudeme sdělovat jejich jména ani důvody nepřijetí, a to ani obecně,“ uvedl pro Českou justici mluvčí Unie Václav Vlk. Podle jeho slov o činnost Unie projevili zájem akademici, politici i odborná veřejnost, naopak některé reakce přirozených profesních partnerů Unie dokazují, jak je systém v České republice zapouzdřen. Nově Unii oslovují také politici. Unie nyní připravuje rozsáhlý materiál k odposlechům.
Podle Václava Vlka někteří funkcionáři stále nechápou, že by také mohli být kritizováni ze strany právních profesionálů. Například policejnímu prezidentovi velmi vadilo zveřejnění případu Marie Minaříkové, uvedl pro Českou justici Václav Vlk. „Případ Minaříková byl ovšem zveřejněn dříve, než tak učinila Unie, protože rozhodnutí v její věci bylo publikováno jako veřejná informace v databázi Ústavního soudu a tam si ho může najít a přečíst každý,“ říká Václav Vlk. Podle něho je i takový postoj důkazem o faktu, že především orgánům činným v trestním řízení dosud chybělo profesní partnerství. „Dokazuje to, jak se systém v České republice zapouzdřil,“ zhodnotil situaci Václav Vlk. Případ Marie Minaříkové zveřejnila Česká justice krátce poté, co na něj Unie obhájců upozornila.
Také dosavadní činnost a způsob, jakým byla Unie přijata veřejností, politiky a akademiky splňuje podle mluvčího Unie očekávání. Podle jeho slov posílají Unii podněty občané i kolegové advokáti, obrací se k ní akademická obec a nejnověji také politici, kteří oslovují reprezentanty Unie a chtějí s nimi konzultovat legislativu i záležitosti související se zásadami trestního řízení. Na dotaz, o které politiky jde konkrétně, odmítl Václav Vlk odpovědět. „Zleva i zprava,“ dodal nakonec.
Jak se počet členů Unie zvyšuje, přibývá od nových obhájců informací o tom, jak ve skutečnosti zdejší systém funguje a rozšiřují se i témata. „Přišli jsme například na to, že ÚOOZ odposlouchával přes dvě stě lidí, kteří měli nárok na informaci o tom, že byli odposlouchávání, avšak žádnou informaci neobdrželi,“ uvedl Václav Vlk, podle kterého právě odposlechy a sledování bude jedno z dalších témat. „Nejvyšší soud za celou dobu své činnosti nevydal ani jedno sjednocující stanovisko k odposlechům, ať už telefonickým nebo prostorovým nebo k záznamu telekomunikačního provozu. K odposlechům budeme zpracovávat rozsáhlé stanovisko, které plánujeme na září, říjen,“ sdělil Václav Vlk.
Kromě odborného stanoviska k odposlechům připravuje Unie příklady dalších případů nezákonných rozhodnutí, šikanózní praxe ze strany orgánů činných v trestním řízení a excesů v trestním řízení. „Půjde o velmi dobré příklady, naprosto mediálně neznámé. Zjistili jsme, že u těchto případů se opakují jména určitých státních zástupců nebo je spojuje určité státní zastupitelství,“ naznačil Václav Vlk. Také podněty nových kolegů obsahují prvek zneužívání trestního řízení, která jsou často „vedena pro ptákoviny“ s potenciálem nejvýše přestupku, na což se ovšem obvykle přijde po letech.
Jak dále uvedl, zatím na vydaná stanoviska reagovali všichni, jichž se stanoviska týkala. Podle jeho slov byla stanoviska zveřejněna vždy až poté, co je obdrželi adresáti – Policie ČR, ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství. „Budeme takto postupovat i nadále,“ řekl.
Podle slov Václava Vlka má Unie obhájců ČR za šest týdnů od svého vzniku 49 přijatých členů a dalších 40 obhájců Unii kontaktovala a členství zvažuje. Dva obhájci jsou momentálně v procesu přijímání a dva žadatelé nebyli přijati. „Dohodli jsme se, že jména a důvody nepřijetí nikdy nebudeme sdělovat, a ani obecně. Rozložení členů a žadatelů odpovídá advokacii, jaká je, to znamená, že členové přicházejí z velkých i malých kanceláří, z velkých i malých měst v celé republice. Statisticky to přesně odpovídá rozložení advokátů a advokacie,“ uvedl Václav Vlk na otázku kdo jsou a odkud přicházejí obhájci do Unie.
„Jediné, co nás mrzí je, že stále nemáme reakci z Olomouce a že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci stále neřeklo jméno toho advokáta,“ uzavírá mluvčí Unie Václav Vlk v narážce na prohlášení náměstka VSZ v Olomouci Pavla Komára, že únikem v kauze Nagyová a spol. je vinen advokát, který usnesení předal konkrétnímu novináři. Na výzvu Unie, aby jméno tohoto advokáta státní zástupci poskytli České advokátní komoře k dalšímu řízení, VSZ v Olomouci nereagovalo a případ přes prohlášení státního zástupce Komára, že důkazy jsou jednoznačné, u třetí měsíc prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Irena Válová
