"Skoro jsme byli rádi, že jsme se toho zbavili," poznamenal Grégr k prodeji MUS. lustrační foto: Wikimedia

Švýcarská vláda hájí domácí justici v kauze Mostecké uhelné

Švýcarská vláda  odpovědi na interpelaci poslance švýcarského parlamentu Luziho Stamma uvedla, že švýcarské soudy měly kompetenci rozhodovat v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Poukázala na to, že posuzované činy se staly i na území Švýcarska. V závažných případech je navíc možné soudit i trestné činy spáchané na území jiného státu. Vláda této alpské země také poukázala na pozitivní ohlas, s nímž se prý švýcarský proces setkal v českých médiích.

Soud v Bellinzoně loni v říjnu nepravomocně odsoudil bývalé manažery MUS Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého k nepodmíněným trestům vězení za podvody a praní špinavých peněz. Proces nejen v České republice, ale i ve Švýcarsku poutal značnou mediální pozornost.

Poslanec ze Švýcarské lidové strany v červnu švýcarské vládě adresoval interpelaci s pěti otázkami, jejichž jádrem byla pochybnost o postupu, kdy „se Švýcarsko jako cizí soudce vytahuje na jiné státy“. „Nemělo by se stávat, aby švýcarské soudy posuzovaly privatizační procesy v jiných zemích,“ namítal Stamm.

Dnes Stamm uvedl, že už na interpelaci dostal odpověď. V ní švýcarská Spolková rada (vláda) odmítla názor, že švýcarská justice není kompetentní posuzovat konkrétní okolnosti privatizačních procesů v jiných zemích. Soudní příslušnost je v určitých případech ze zákona rozšířena i na trestné činy spáchané v zahraničí a není v rozporu s principem státní suverenity. Navíc „je v rámci mezinárodního práva snaha o to, aby se čelilo beztrestnosti u závažné trestné činnosti“.

V případě MUS ale soud uznal, že podvodná činnost, praní špinavých peněz a nečestné obchody se vztahovaly i ke Švýcarsku, kde mimo jiné byly na bankovních účtech uloženy peníze z trestné činnosti, argumentuje švýcarská vláda. „Posuzovány měly být tudíž trestné činy spáchané v tuzemsku, a ne privatizace v zahraničí,“ odpověděla švýcarská vláda poslanci Spolkového shromáždění.

V dílčí odpovědi na další otázku vláda odmítla obavy, že případ jako je MUS představuje negativní precedens, jenž by mohl poškodit image Švýcarska. Trestní řízení slouží k prosazování práva a soudy by se neměly nechat ovlivňovat politickými úvahami nebo ohledy na možné poškození reputace, zdůraznila vláda. „Spolková rada ovšem vzala na vědomí, že proces vedený ve Švýcarsku byl v českých médiích komentován kladně,“ konstatovala vláda.

Švýcarská exekutiva ale odmítla komentovat postup českých úřadů a české justice v kauze, která ještě není uzavřena.

Vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana 28. července 1999 rozhodla, že prodá zbývajících 46 procent akcií MUS společnosti Investenergy, napojené na skupinu Appian. Investenergy, skrytě patřící bývalým manažerům, předtím za peníze MUS získala těsnou většinu akcií MUS. Stát za akcie dostal 650 milionů korun, podle švýcarského soudu mnohem méně, než činila jejich hodnota. Soud odhadl rozsah škody způsobené České republice na 97,3 milionu švýcarských franků, tedy přes dvě miliardy korun.

Švýcarský soud loni v listopadu kromě odsouzení manažerů rozhodl, že ze zablokovaných peněz v kauze MUS neuvolní žádné peníze jako odškodné pro Českou republiku ani pro společnost Czech Coal Services, která je nástupcem MUS.

Týdeník Respekt v červnu uvedl, že Česká republika zvažuje stížnost na rozsudek soudu v Bellinzoně. Česko se přitom nestihlo připojit s nárokem na náhradu škody ke švýcarskému trestnímu řízení.

-čtk-