Za komplikaci českého trestního procesu, která prodlužuje pro svoji formálnost a náročnost trestní řízení, označují státní zástupci zákon o obětech trestných činů, který vstoupil v platnost před rokem. Zatímco státní zastupitelství vyjadřuje obavu z nepříznivého dopadu zákona a je přesvědčeno, že náprava prostřednictvím rekodifikace trestního řádu je nezbytná, ministryně o žádné novele co se týče obětí trestných činů neuvažuje. Zákon v době vzniku provázela kritika některých právních profesionálů za to, že ve skutečnosti nahrazuje profesionální právní pomoc advokátů pomocí státem dotovanými a akreditovanými spolky bez odpovědnosti.
„Každý z nás se může stát obětí trestného činu. Kromě policie, právníků a soudů existuje ještě jedna služba, která může oběti pomoci vyrovnat se s nepříznivými dopady souvisejícími s kriminalitou. Pomůže obětem vyznat se ve složitosti trestního řízení a spleti paragrafů. Pomáhá nejen právním, ale i psychologickým poradenstvím. Služba je odborná, bezplatná a diskrétní. Probační a mediační služba (PMS) nabízí tuto pomoc lidem, kteří se stali obětí trestného činu v rámci projektu „Proč zrovna já?“,“ popisuje web ministerstva spravedlnosti, v čem spočívá služba obětem v rámci zákona 45/2013 o obětech trestných činů.
„Jedná se o projekt, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a také částečně ze státního rozpočtu ČR. Hlavním cílem projektu je podpora obětí trestných činů při vyrovnávání se s traumatickým zážitkem trestného činu a usnadnění návratu k běžnému životu. Tato podpora a pomoc je poskytována osobně v našich poradnách, nebo telefonicky či emailem,“ upřesňuje způsob financování a pomoci manažerka projektu Probační a mediační služby Štěpánka Hovorková.
Se zákonem je spokojena nejen Probační a mediační služba, ale také u ministerstva spravedlnosti akreditované spolky, které se zabývají poskytováním pomoci. „Státní i neziskový sektor považuje za přínosný nový zákon o obětech trestných činů. Nová právní úprava výrazným způsobem rozšířila a posílila práva obětí, zvýšila finanční pomoc či zakotvila v praxi některé nové právní instituty, uvedlo ministerstvo spravedlnosti po roce účinnosti zákona.
Zcela jinak hodnotí zákon o obětech trestných činů po roce státní zastupitelství. Účinnost tohoto zákona se negativně promítá do rychlosti řízení, když právo prostudovat spis přináší v rozsáhlých věcech s mnoha poškozenými v počtu řádově i několika set technické a procesní problémy a v důsledku toho i průtahy v řízení. Aplikace tohoto zákona v praxi přináší značné zformalizování trestního procesu a negativně ovlivňuje i délku řízení. Samotné poučení poškozených osob je velice rozsáhlé, málo přehledné a těžce srozumitelné, uvádí se doslova v poslední výroční zprávě Nejvyššího státního zastupitelství.
Státní zástupci mají často problém oběti dohledat, aby je podle zákona informovali o možnosti seznámit se s trestním spisem. Pokud policie oběti nenalezne, vrátí spis státní zástupce jako neúplný k doplnění. „V praxi se objevují též potíže s aplikací zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákona o obětech trestných činů), jestliže policejní orgány nevyrozumívají poškozené o možnosti seznámit se s vyšetřovacím spisem a v důsledku toho dochází k častým případům vrácení věcí k doplnění, které násobně překračují předchozí počty vrácení věcí za několik let zpětně,“ uvádí se ve výroční zprávě Nejvyššího státního zastupitelství.
Jako příklad významného problému s nepříznivým dopadem uvedlo aplikaci zákona Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, které současně upozorňuje na trestní věci, ve kterých je velké množství poškozených. Státní zástupci se v praxi setkávají s případy, kdy počty poškozených jdou do stovek nebo dokonce do tisíců. Zákon o obětech na takové kauzy pamatuje povinností ustavit zmocněnce poškozených, ale podle státních zástupců se stejně komunikace s poškozenými jako s oběťmi odehrává individuálně.
„KSZ v Ústí nad Labem vyslovuje obavu z nepříznivého dopadu některých ustanovení zákona o obětech trestných činů, který podstatně změnil i některá ustanovení trestního řádu. Již nyní jsou v praxi zaznamenávány komplikace s dosažitelností poškozeného k tomu, aby mu byla poskytnuta zákonem stanovená možnost uplatnění jeho práv – největší komplikace v tomto směru jsou zaznamenávány při vyrozumívání poškozeného o možnosti prostudovat spis na závěr vyšetřování. Je-li poškozený současně obětí trestného činu a je-li počet takových poškozených mimořádně vysoký, může být sice podle § 44 odst. 2 tr. ř. rozhodnuto o tom, že poškození mohou svá práva vykonávat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, nicméně komunikace s těmito poškozenými jako s oběťmi trestného činu musí nadále probíhat individuálně a takový postup pak přípravné řízení, zejména z časového hlediska, velmi komplikuje a prodlužuje,“ uvádí zpráva Nevyššího státního zastupitelství.
Na dotaz České justice, zda uvedené vyhodnocení zákona o obětech trestných činů po roce je věcí pouze několika státních zastupitelství, které mohou mít se zákonem problémy například kvůli převažujícímu charakteru trestné činnosti v jejich obvodu, uvedl mluvčí NSZ Petr Malý, že jde o poznatky z praxe napříč soustavou.
„Zhodnocení nevychází od jednoho konkrétního státního zástupce respektive zastupitelství, ale vyplývá z poznatků z praxe napříč soustavou. Zpráva o činnosti ve své další části popisuje zaznačené komplikace při aplikaci normy v trestních řízeních,“ uvedl Petr Malý.
Trestní řád se po řadě nesčetných novelizací stal podle Nejvyššího státního zastupitelství jen obtížně aplikovatelný. Navíc nové procesní úpravy ještě více komplikují český trestní proces. Typickou ukázku představuje zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který nastavil velmi náročná kritéria pro přístupy k poškozeným a obětem trestných činů, což je sice žádoucí, ale stalo se tak zřejmě způsobem, na který aplikační praxe reagovala značně kriticky, uvádí NSZ s tím, že také v tomto bodě považuje rekodifikaci trestního řádu za nezbytnou.
Co se týče dalších dopadů zákona o obětech trestných činů, ministerstvo spravedlnosti podle svých slov registruje především zvýšený nárůst počtu žádostí o peněžitou pomoc obětem. Zatímco v roce 2012 úřad obdržel 134 žádostí a v loňském roce 254 žádostí, od začátku letošního roku jde již o 264 žádostí. Pokud jde o vyplacené částky, v roce 2012 poskytlo ministerstvo obětem peněžitou pomoc v celkové výši 6 412 036 Kč, v loňském roce ve výši 7 941 653 Kč a za polovinu letošního roku ve výši 5 606 878 Kč.
Irena Válová
