Ministerstvo spravedlnosti na jedné straně a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou hájící názor „soustavy“, na straně druhé: tak vypadá na první pohled aktuální spor, který se rozhořel o podobu nového zákona o státním zastupitelství. Jak se ovšem zjistila České justice, skutečnost je jiná. Jak vyplývá z oficiálního zápisu z porady státních zástupců už v Olomouci 20. a 21. června 2011 nad samotným věcným záměrem zákona, na který se dnes Pavel Zeman s Lenkou Bradáčovou ve sporu s ministerstvem odvolávají, přechod na třístupňovou soustavu mezi státními zástupci podporu nezískal.
Pracovní skupinu, která se touto oblastí věcného záměru zákona zabývala, přitom tehdy vedla sama Bradáčová a nebyl v ní jediný státní zástupce z VSZ v Praze či VSZ v Olomouci, tudíž není možné namítat podjatost.
Porada byla tehdy rozdělena do pěti pracovních skupin v čele s moderátory (1. Postavení státního zastupitelství, Rada státního zastupitelství; 2. Personální oblast, statusové poměry státního zástupce; 3. Soustava státního zastupitelství, Protikorupční útvar; 4. Kontrola v soustavě státního zastupitelství, prostředky státního zastupitelství; 5. Správa soustavy státního zastupitelství, zpracování informací).
Hned na úvod debaty Zeman čelil námitce městské státní zástupkyně Jany Hercegové, která kritizovala samotný způsob vzniku věcného záměru zákona o státním zastupitelství, kdy přípravný tým nebyl složen ze zástupců různých stupňů soustavy. Na to Zeman reagoval tak, že právě protože se počítalo s touto poradou v Olomouci, kde budou moci státní zástupci vyjádřit svůj názor k záměru, nebyl pracovní tým rozšiřován.
Právě ve skupině, vedené Bradáčovou, však žádný zástupce vrchních stupňů zastoupen nebyl. Z devatenácti státních zástupců zde bylo zastoupeno NSZ, pak městská státní zástupkyně Hercegová, ostravská krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová a zbytek – vyjma Bradáčové – byli zástupci okresních státních zastupitelství napříč republikou. Přesto byl výsledek této skupiny vůči rušení vrchních stupňů podle oficiálního zápisu z porady, který má Česká justice k dispozici, skeptický:
„Jedná se o bouřlivou otázku, tudíž závěr skupiny není jednoznačný. Skupina se zabývala náplní vrchních soudů především ve vztahu k civilnímu právu, základním zájmem je, aby soustava státního zastupitelství kopírovala soustavu soudů, pokud by vrchní soudy změnily svou náplň, k čemuž přispěje i změna občanského zákoníku, tak pokud vrchní soudy ztratí své opodstatnění v rovině civilní, skupina se shodla, aby veškerá agenda trestního řízení v prvním stupni se vykonávala na nejnižším článku, tzn. na okresním státním zastupitelství, aby se odboural § 17 trestního řádu a krajské soudy, resp. krajská státní zastupitelství by byly ryze druhoinstančními stupni Co se týče aktuální soustavy čtyřstupňové se skupina shodla na tom, že pokud se má zachovat vrchní státní zastupitelství, tak s omezenými pravomocemi ve vztahu k trestnímu řízení, rovněž by se mělo přehodnotit personální obsazení těchto zastupitelství, tzn. zda skutečně pracují obě vrchní státní zastupitelství efektivně. Argumenty proti zrušení vrchních státních zastupitelství byly ty, že čtyřstupňová soustava zaručuje systémově větší nezávislost, dále by nebylo dobré rozkolísat poměry uvnitř státního zastupitelství bez ohledu na to, že bude zrušen vrchní soud, zásadním argumentem je tedy zachování pozice státního zastupitelství a význam tohoto postavení právě tím, že státní zastupitelství by i nadále mělo kopírovat soustavu soudů,“ uvádí se doslova v zápisu.
Po prezentaci výsledků této skupiny vystoupil podle zápisu s reakcí do debaty tehdejší náměstek vrchního státního zástupce v Praze Jan Karabec s tím, že by byl rád „kdyby byly brány v potaz i další podněty k tomuto záměru, měla by být provedena analýza toho, co přinese případná redukce čtyř stupňů státního zastupitelství na tři, byl by rád, kdyby se zohlednily i další podněty“. Na to mu nejvyšší státní zástupce Zeman přislíbil, že na základě této debaty bude připraveno paragrafové znění návrhu, které bude dále poskytnuto k připomínkám.
Celou debatu uzavřela Antonie Zelená z OSZ Plzeň s tím, že „konečný návrh zákona bude předkládat právě ministerstvo, které může takto ovlivnit to, jak bude upravena náplň práce vrchních státních zastupitelství. Již dnes je známo, že nový občanský zákoník přinese změnu využití vrchních soudů, což se projeví i v činnosti státních zastupitelství; tatáž myšlenka bude spojena s tvorbou nového trestního řádu – záměr dostat trestní řízení na první stupeň bez výjimky, tj. začínat na okrese, což je i ekonomicky odůvodněno; závěrem skupiny ohledně zrušení či nezrušení čtyřstupňové soustavy státního zastupitelství tedy bylo, že lepší bude pozvolné vyplynutí, koordinace a odpovědnost bude na ministerstvu, které má na starosti nový občanský zákoník, nový trestní řád i zákon o státním zastupitelství.“
Z této široké pracovní porady státních zástupců v Olomouci je tak zřejmé nejen to, že účastníci podpořili princip, kdy soustava státního zastupitelství odpovídá soustavě soudů, ale také že konečné slovo musí mít v této věci ministerstvo spravedlnosti, které musí vyhodnotit jak dopady nového Občanského zákoníku na fungování soustavy soudů, tak také připraví nový trestní řád. Podle obou těchto kodexů se pak bude odvíjet i podoba soustavy státního zastupitelství.
Nesouhlas státních zástupců jako odvážný čin
Ačkoliv na této poradě nejvyšší státní zástupce přislíbil reflexi této debaty a její promítnutí do paragrafového návrhu zákona, osud předlohy se nakonec odvíjel jinak. Stejně tak se do její podoby nepromítla většina připomínek VSZ v Olomouci a jak připomněli státní zástupci tohoto úřadu naposledy v dopise ministryni Heleně Válkové, nebyly vzaty v úvahu ani další nesouhlasné názory:
„Další nesouhlasná stanoviska vyplynula při interním připomínkovém řízení a jednalo se o stanoviska většiny vedoucích pracovníků Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, krajských státních zastupitelství a nejednoho okresního státního zastupitelství. (…) Z těchto materiálů se podává, že proti zrušení se dále vyjádřil zástupce Vrchního soudu v Praze, Krajského soudu v Ostravě a dokonce trestní kolegium Nejvyššího soudu ČR. Negativní postoj zaujala i pracovní komise Legislativní rady vlády pro trestní právo (s tehdejším předsedou doc. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D.) a byla vyjádřena i v článcích odborníků na trestní právo a rezort státního zastupitelství,“ uvedli státní zástupci v dopisu.
Samotná ministryně spravedlnosti Válková připomínky olomouckých vrchních státních zástupců k zákonu respektuje:
„Já se na to dívám jako na další názorovou skupinu a beru její sdělení vážně. Přihlížíme k tomu i v rámci přípravy návrhu nového zákona. Já jsem se nikdy netajila tím, že jsem pro zachování čtyřstupňové soustavy, že jsem pro posílení státních zastupitelství, právě pokud jde o jejich specializaci, k tomu se přidává ještě ta myšlenka, kterou se snažíme legislativně zpracovat, totiž aby některá krajská státní zastupitelství byla specializovaná na určité otázky, třeba daňové, finanční kriminality. V tomto směru jde určitě o užitečný pohled a já jsem to vnímala jako snahu zapojit se do diskuse, dokud je ještě čas. Nemám to olomouckým státním zástupcům za zlé, dokonce jsem jejich aktivitu v tomto směru ocenila. Odvážně sdělili jiný názor, než má třeba jejich vedení, udělali to korektní, velmi slušnou formou, takže já jim za to i děkuji,“ sdělila Helena Válková České justici.
-red-
