Ministerstvo vnitra chce odškodnit příslušníky vojenských táborů nucených prací, kteří dosud o finanční kompenzaci za újmy z doby komunismu nemohli žádat. Připravuje proto novelu příslušného zákona. O přípravách normy ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ve středu informoval vládu.
Novela bude přiznávat jednorázový příspěvek bývalým příslušníkům vojenských táborů nucených prací, tedy příslušníkům technických praporů (PTP), i za dobu, kdy byli zařazeni v technických praporech. Příspěvek dostanou v případě, že v nich působili bezprostředně po zařazení ve vojenském táboře nucených prací.
„Vláda usiluje o napravení léta neřešených křivd, které způsobil těmto lidem komunistický režim,“ uvedl Chovanec. Vládní koalice se podle něj snaží o urychlenou nápravu kvůli vysokému věku těch, kteří „zažili komunistický teror na vlastní kůži“.
Žádost o příspěvek bude možné podat do 31. března 2015, ministerstvo vnitra předpokládá, že náklady budou asi 25 milionů korun.
Podle Jiřího Korbela z tiskového oddělení ministerstva vnitra bude novela předložena vládě v září. Ministerstvo předpokládá, že žádost by mohlo uplatnit asi 3500 lidí. „Nejde tedy o rozšíření počtu osob oproti současnosti,“ poznamenal Korbel. Nárok budou mít na jednorázový příspěvek ve výši 1800 korun za každý započatý měsíc, který u technických praporů strávili.
Jde již o druhou novelu. První novela rozšířila v roce 2013 okruh lidí s nárokem na poskytnutí příspěvku o bývalé příslušníky vojenských táborů nucených prací, kteří byli zařazeni do silničních praporů ženijního vojska, pomocných technických praporů nebo vojenských báňských oddílů.
Příspěvek byl poté podle Korbela přiznán 3459 lidem, stát jim vyplatil 144,3 milionu korun. Úředníci se museli vypořádat s neúplnými žádostmi a informace museli dohledávat v českých a slovenských archivech. „Překážky se již podařilo odstranit,“ dodal Korbel.
Část příslušníků pomocných technických praporů byla na základě administrativních změn během let 1953 a 1954 transformována do takzvaných technických praporů, přičemž charakter jejich služby zůstal nezměněn. V PTP končili vysokoškolští studenti, kteří nesouhlasili s komunismem, i jejich profesoři, zemědělci, kteří nechtěli vstupovat do jednotných zemědělských družstev, či příslušníci šlechty. Fyzická práce v tvrdých podmínkách navíc s vojenským výcvikem, ideologickým působením a různými formami ponižování měla tyto lidi zdeptat a „převychovat“ v duchu potřeb komunistického režimu.
-čtk-
