Za necelé dva měsíce se předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Milan Kohoutek vrátí do kanceláře, z níž před dvěma desítkami let odcházel jako řadový soudce na funkcionářskou dráhu. Ještě dva roky bude soudit v odvolacím senátu – a na práci se těší. Ať si každý tvrdí co chce, ale nedávné dění kolem ústeckého soudu poškodilo justici jako celek, říká v rozhovoru pro Českou justici muž, jehož obvod se v minulých týdnech stal rozbuškou napjatých vztahů ve vedení Ministerstva spravedlnosti a výběr jeho nástupce znovu otevřel spory o tzv. justiční mafii.
S jakými pocity budete na konci září opouštět funkci předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem?
Já už jsem byl v úřadě příliš dlouho. Na jednu stranu by mi mohlo být jedno, kdo bude mým nástupcem. Jenže ani po těch letech mi to jedno není.
Koho byste ve své kanceláři rád viděl vy?
Nebudu zastírat, že jsem si myslel, že to bude současná místopředsedkyně doktorka Iveta Hendrychová (ve zrušeném výběrovém řízení skončila druhá za předsedou Okresního soudu v Mělníku Janem Veselým – pozn. red.), která tu zdejší káru táhla se mnou. A ať o ní někteří novináři tvrdí cokoliv, ona výsledky má. Když začínala, měla na úseku v obchodních věcech 26 tisíc nedodělků, dneska jsme pod 4 tisíci a většina je přerušena z důvodu neskončených konkurzů. Bývalá první náměstkyně Hana Marvanová jí vyčítala neprůhledné konkurzy. Co to je, takový neprůhledný konkurz? U nás jsou známy dvě kauzy – kauza soudce Berky a soudce Příhody. Ale na obě upozornila kolegyně Hendrychová! A obě je zdokumentovala. A jiné poznatky já nemám, tečka.
Bude se doktorka Hendrychová hlásit do nového výběru?
Zatím není rozhodnutá.
Vedete soud, který se ve veřejném prostoru stal jakýmsi strašákem toho nejhoršího, co lze vůbec v české justici najít.
To není podle mě pravda. V řadě agend je brněnský krajský soud daleko horší než Ústí. Musíte si ale uvědomit, že tento kraj nebyl od nějakého roku 1970 personálně obsazen a není dodnes. Ono je pak jednoduché kritizovat. Je v tom veliký rozdíl, pokud má třeba Městský soud v Praze 40 soudců nad plán a my zde máme pětadvacet pod. Navíc za sebou musíme stále táhnout nedodělky z minula. Kdybych měl jednoduše právo si soudce nabrat, ať mě pak jako manažera kritizují. Nám ale leží na ministerstvu řada návrhů a noví lidé přibývají po kapkách. A co si budeme povídat, bez nových soudců to nejsme schopni stáhnout.
Na druhou stranu je při pravidelných jmenováních nových soudců v posledních letech vidět, že na severní Čechy ministerstvo a prezident myslí.
Nechci nějak explicitně chválit, ale dokud byl prvním náměstkem na ministerstvu doktor Volák, hodně nám pomohl a přišlo sem nejvíc lidí za poslední léta. Doktor Volák je místní, z Litvínova, a ví, že bez lidí my si nepomůžeme.
Proč se kolem výběru vašeho nástupce strhla taková bitva?
Loni se obsazovala místa čtyř předsedů krajských soudů daleko významnějších, než jsme my. Nikdo o tom pořádně nevěděl, ticho po pěšině. A přestože to lidé ve vrcholných funkcích popírají, podle mě jde tady v Ústí o to, kdo bude podepisovat smlouvu na nový barák (výstavba nového justičního areálu v Ústí s rozpočtem kolem 850 milionů korun – pozn. red.).
První náznaky řinčení zbraní se objevily ve chvíli, kdy tehdejší náměstkyně Marvanová oznámila, že vás nechce ve výběrové komisi.
Přesně tak. A nevím vůbec proč, vždyť já jsem se s ní nikdy profesně nestřetl. Ale mně by ani tak nevadilo, že jsem v komisi nebyl. Vadila mi jediná věc – že Marvanová neinfomovala ministryni, že před Ústavním soudem zastupovala dokora Příhodu – proti nám. Proti mně a doktorce Hendrychové. Kdyby to byla přiznala a ministryně řekla, že jí to nevadí, tak nám všem, i soudcům, kteří sepsali onen otevřený dopis, sebrala vítr z plachet.
Na tu vlnu odporu, která se zde na soudu zvedla, jsem se chtěl zeptat…
Ten nebyl proti doktoru Veselému, ale proti způsobu, jakým bylo výběrové řízení vedeno. Pak se přidala stanoviska soudcovské rady, ale ona do toho dříve vstoupit nemohla. Oni podle platné úpravy museli počkat, až je ministerstvo k vyjádření vyzve. Naopak – kdyby to komentovali dřív, mohli by být označeni za podjaté.
To, že se najednou objevil otevřený dopis, jako ne zcela standardní a zákonná forma vyjádření, podle mě znamená, že se atmosféra vytvářená kolem ústeckého obvodu zdejších soudců a zaměstnanců jednoduše lidsky dotkla. Je to tak?
Jsou tady v zásadě dvě skupiny, Mladí, radikálnější, a proti nim starší soudci, ti jsou opatrnější. Ale iniciátorka onoho dopisu, paní doktorka Hošková, prokázala velkou osobní statečnost.
Ministryně Helena Válková podepsala novou instrukci, podle níž by výběrová řízení měla probíhat v budoucnu. A přesným výčtem podkladů, které mají mít členové výběrových komisí k dispozici, by už nemělo docházet k tomu, že bude rozhodováno bez dostatečné znalosti kandidátů. Bude to fungovat?
Nebude. Kolegium předsedů krajských soudů roky tlačí zvýšení podílu soudcovských rad na rozhodování. Kdyby návrhy panu prezidentovi podávala přímo soudcovská samospráva, všechno toto by automaticky odpadlo. Chápu, že ministerstvo nechce samosprávu pustit k rozhodování o penězích. Ale v personálních věcech by to fungovat mělo. Pokud se tvrdí, že jsme třetí moc ve státě, měly by personálie jít mimo politiky. Ať si každý tvrdí co chce, ale nedávné dění kolem ústeckého soudu poškodilo justici jako celek. Bylo to nechutné.
Některé pachutě zůstaly. Například dodnes nevyjasněný slib předsedy hnutí ANO Andreje Babiše Haně Marvanové, že výměnou za její bezproblémový odchod z ministerstva projde nominace Jana Veselého do čela ústeckého soudu.
No co to je? Tamhle trojici exposlanců tahají, že vyjednávali o trafikách, ale toto je podle mě totéž. Zavání to stejným politickým obchodem.
Robert Malecký
