Příběhy lidí, kteří se ocitli v bytové tísni, si mohli po dva dny v Praze vyslechnout experti na sociální problematiku, ombudsmanka i zástupci úřadů. Své zkušenosti jim přímo v sídle vlády popsali muži a ženy bez domova či z problematických ubytoven. Jejich připomínky by se mohly promítnout do chystaného zákona o sociálním bydlení. Po národním setkání osob v bytové nouzi to řekl ředitel vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
„S výstupem se budeme snažit pracovat při přípravě zákona o sociálním bydlení. Poznatky se týkají i prevence zadlužování, sociálních služeb a příspěvků na bydlení,“ uvedl Šimáček.
Podle vládní koncepce prevence bezdomovectví je v Česku kolem 30.000 lidí bez přístřeší. Zhruba 100.000 osob pak ztráta bydlení hrozí, a to kvůli nízkým příjmům či dluhům. Podle Platformy pro sociální bydlení, která sdružuje neziskové organizace, aktivisty i akademiky, by počet mohl dosahovat ale až 200.000. Nejohroženější skupinou jsou osamělé seniorky a senioři, početné rodiny, domácnosti nezaměstnaných i samoživitelek a samoživitelů.
Podle lidí v bytové nouzi představují velký problém ubytovny a nedůstojné podmínky v nich, odebírání dětí z rodin kvůli bytovým problémům, nastavení dávek na bydlení, nedostatek sociálních služeb i lhostejnost a nevraživost společnosti.
Na ubytovně se svou rodinou skončil také Gejza Bazika z Brna. Chtěl prý ale, aby jeho děti vyrůstaly v lepším prostředí, našel proto malý byt. „Na ubytovně za pokoj bez sociálního zařízení jsem platil 9500 korun. Úřad mi dal 9000 korun. Teď za malý byt dávám 10.500 korun, ale je tam sociální zařízení. A od úřadu dostanu 5000 korun. Stát mě potrestal. Nutí nás vracet se zpátky na ubytovnu,“ řekl Bazika.
Podle Jana Snopka z Platformy pro sociální bydlení v posledních letech politický tlak na omezování výdajů na dávky na bydlení roste. Při seškrtání doplatků by řada lidí z ubytoven mohla skončit na ulici, varuje platforma. Snopek uvedl, že bydlení v Česku je pro mnohé lidi stále nedostupnější. Cizinci, Romové či početné rodiny navíc čelí diskriminaci, majitelé jim nechtějí byty pronajímat. Chudí se sestěhovávají do určitých lokalit, vznikají ghetta.
Platforma sepsala svůj podklad pro přípravu zákona o sociálním bydlení. Podle materiálu by sociální byty měly zajistit obce. Peníze na výstavbu, rekonstrukce a provoz by měl dávat stát. Motivovat by měl i majitele domů, aby některé byty vyčlenili jako sociální. Využít se dají také evropské finance.
Ubytovny považuje platforma za nevyhovující. Stejný názor má i ombudsmanka Anna Šabatová. „Pokud hovoříme o sociálním bydlení, tak v bytech, ne na ubytovnách,“ zdůraznila. Míní, že by stát měl přehodnotit také podporu. „Je potřeba přesměrovat dotace i k příjmově slabším skupinám, stát zatím paradoxně podporuje spíš vyšší příjmové vrstvy,“ uvedla Šabatová.
Zákon o sociálním bydlení by měl podle plánů vlády platit od roku 2017. Vzniknout by měl podle koncepce, která stanoví, kdo by měl mít na sociální byty nárok, kdo by je financoval a zajišťoval. Původně měla být hotova do září. Termín dokončení se ale odsunul na konec roku. Spory se vedou prý hlavně o to, jestli sociální bydlení mají představovat i ubytovny či kdo má mít na sociální byt nárok.
-čtk-
