Podíl žen na kandidátních listinách do sněmovních a krajských voleb by měl dosahovat nejméně 30 procent, jinak by stát stranám snížil zhruba o 30 procent příspěvek na získané mandáty. Vyplývá to z návrhu volební novely, který do připomínkového řízení poslalo ministerstvo vnitra. Úpravu prosadil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda má podle svého legislativního plánu dostat předlohu v srpnu a zákon by měl platit od května příštího roku. Změna se nelíbí koaličnímu ANO, pravicové opozici ani komunistům. Fórum 50%, které prosazuje rovné zastoupení žen a mužů v politice, úpravu naopak velmi vítá.
Cílem návrhu je podle podkladů k novele větší zapojení žen do veřejného a politického života. Ženy tvoří víc než polovinu české společnosti. Ve Sněmovně po posledních dvou volbách obsadily zhruba pětinu křesel, na kandidátkách jich bylo kolem 27 procent. Podobná je situace v krajských volbách a zastupitelstvech. „Nelze předpokládat, že by se poměr žen v zastupitelských orgánech v České republice zvýšil přirozenou cestou,“ zdůvodňují autoři potřebu změny zákona. Komunálních a evropských voleb se návrh netýká.
Podle zprávy pro vládu je zastoupení žen v české politice dlouhodobě nízké. „V žebříčku sestavovaném Meziparlamentní unií je ČR v současné době na 60. místě ze 144 zemí, spolu s Eritreou a Uzbekistánem,“ píše se ve zprávě. V EU je Česko podle dokumentu v zastoupení žen ve volených orgánech podprůměrné.
Návrh stanovuje i rozmístění žen na kandidátkách, aby strany pravidlo neplnily jen formálně a nedávaly ženy na nevolitelné pozice. Na prvních dvou místech by tak měli být zástupci obou pohlaví a nejméně jedna žena by měla být také v každé následující trojici kandidátů. Příspěvek na mandát poslance by se při nesplnění pravidel snížil na 598.500 korun z běžných 855.000 korun ročně. Za člena krajského zastupitelstva by strany za rok braly 166.250 místo 237.500 korun.
Podle výsledků průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění z minulých let si tři čtvrtiny lidí v Česku myslely, že ženy podporu při vstupu do politiky potřebují. Změny v sestavování kandidátek by uvítaly téměř tři pětiny dotázaných. Rostla i podpora kvót. Zatímco v roce 2006 by pro ně byla třetina lidí, v roce 2009 už skoro polovina.
Kvóty podle důvodové zprávy mají dobrovolně politické strany v severských zemích, Francie je má v ústavě a Belgie, Španělsko, Slovinsko a Polsko ve volební legislativě. V Polsku dokonce nemůže být přijata kandidátní listina s nedostatečným podílem žen.
Podle šéfky společnosti Fórum 50% Jany Smiggels Kavkové stranám v Česku nic takového nehrozí. Uvedla, že jim navrhovaná pravidla nijak nebrání zapojit se do volební soutěže a umožňují jim svobodně se rozhodnout, zda a na jaké místo ženy na kandidátky zařadí. „Pokud kritéria nedodrží, mohou se zúčastnit voleb, přijdou jen o část státních dotací,“ řekla šéfka Fóra 50%. Podle ní je zavedení podpůrných opatření jediný způsob, jak zastoupení žen v české politice zvýšit.
Ženy tvoří 30 až 55 procent členské základny stran. Ty by podle Smiggels Kavkové tedy neměly mít problém pravidla dodržet. S tvrzením, že kvůli kvótám se dostanou do politiky neschopné ženy, šéfka Fóra 50% nesouhlasí. „Argument je zcela nesmyslný. U mužů se předpokládá, že jsou díky tomu, že jsou muži, a priori kvalitní kandidáti. U žen se jejich kvalita stále zpochybňuje. Přitom tvoří víc absolventů vysokých škol, jsou úspěšné v mnoha profesích, jsou aktivní na trhu práce,“ podotkla Smiggels Kavková.
Podle ní dosud mnohdy muže ve vedení stran ani nenapadne, že mezi straníky jsou také ženy. Ukázalo to například sestavování nynější vlády. ČSSD nejdřív nenominovala žádnou ženu. Poté, co se případný ministr práce kandidatury vzdal, našel šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka hned několik žen, které by mohly resort vést.
Fórum 50% chce o návrhu jednat s politiky. Domluvit si chce schůzky se šéfy vládního ANO i KDU-ČSL. Problematiku chce vysvětlit i jednotlivým zákonodárcům. Ve Sněmovně by se měl konat také seminář.
-čtk-
