Platy soudců se v budoucnu musí zvýšit, zpětně se jim však nic dorovnávat nebude. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil současný způsob výpočtu mzdové základny soudců. Nález vstoupí v platnost na konci letošního roku, do té doby musí vzniknout nová právní úprava. Dosud soudcovskou platovou základnu určoval 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok, podle dnešního nálezu se musí základna vrátit k trojnásobku.

Návrh na zrušení aktuální metody výpočtu podal loni Městský soud v Brně v reakci na desítky žalob, jimiž se konkrétní soudci domáhali dorovnání platu. Z dnešního nálezu plyne, že žaloby nebudou úspěšné.

„Jakkoliv Ústavní soud trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci,“ stojí v nálezu. ÚS zároveň apeloval na větší míru velkorysosti a vstřícnosti soudců.

Konkrétně pro letošek soudcovská základna podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí činí 64.496 korun. Od této částky se odvozují příjmy jednotlivých soudců podle funkcí, zařazení a délky praxe. Při návratu k trojnásobku by se základna podle výpočtu ČTK zvýšila o devět procent a přesáhla by 70.000 korun.

ÚS se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Předloni v květnu zrušil fixní platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Záložní koeficient v hodnotě 2,5násobku průměrné mzdy ve státní sféře ponechal v zákonu jen do konce roku 2012.

Narychlo se proto schvalovala nová úprava, která ovšem místo požadovaného trojnásobku ukotvila základnu k 2,75násobku, což se soudcům nelíbilo. Podle ÚS již přitom tehdy bylo z jeho dřívějších nálezů jasné, že jedinou možností je právě trojnásobek. Nynější nález má v platové agendě ÚS pořadové číslo 14.

Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na okolnosti přijetí zákona. ÚS připustil, že zákonodárci chybovali při vymezení účinnosti zákona, který se měl poprvé použít pro leden 2013, ale přitom vyšel ve Sbírce zákonů až 17. ledna. Zároveň ÚS kritizoval situaci, kdy nikdo nekonzultuje platové změny s představiteli soudní moci.

ÚS už dříve opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní, nesnižitelnou veličinou, která není závislá na politickém kalkulování. Soudci mají oproti jiným profesím omezené možnosti vedlejší výdělečné činnosti. V úvahu připadá jen správa vlastního majetku, publikační, umělecká a akademická činnost.

Nález ÚS o platech připravovala od loňska Milada Tomková, z hlasování pléna byl na vlastní návrh pro podjatost vyloučen Tomáš Lichovník. Jako prezident Soudcovské unie totiž aktivně bojoval proti platovým restrikcím v justici. Nález se přímo nedotkne platů ústavních soudců, kteří jsou odměňováni podle jiných pravidel. Do Senátu však nyní shodou okolností míří novela, podle níž by se jejich plat stanovil ze stejného základu jako u kolegů v justici, nikoli z nižšího základu jako u poslanců, senátorů či ministrů.

-čtk-