Má se soud nižší instance řídit právním názorem odvolacího soudu, nebo jde o nepřípustné zasahování do nezávislosti soudce? Otázku spolu s návrhem na zrušení příslušného paragrafu trestního řádu vznesl Obvodní soud pro Prahu 8 a zabývat se jí bude plénum Ústavního soudu. Jako soudce zpravodaj dostal kauzu přidělenu nově jmenovaný ústavní soudce Tomáš Lichovník.
„Soud, jemuž věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení odvolací soud nařídil.“ Tak zní § 264 odst. 1 trestního řádu. Ústava v článku 82 praví: „Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“ Podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 8 jsou tyto výroky v rozporu. Soud proto žádá ústavní soudce, aby ustanovení trestního řádu pro kolizi s Ústavou zrušili.
Pražský obvodní soud k návrhu vedla konkrétní trestní kauza, v níž jde o trestný čin lichvy. Do rozhodnutí v případu opakovaně vstoupil názor Městského soudu v Praze, jehož dvě usnesení údajně obsahují protichůdné právní názory. Projednávání případu bylo do rozhodnutí Ústavního soudu přerušeno. Návrh je první velkou kauzou, kterou dostal jako zpravodaj na starost nový ústavní soudce Tomáš Lichovník, dřívější prezident Soudcovské unie.
Důležité ustanovení trestního řádu upravuje průběh řízení u soudu prvního stupně po zrušení původního rozsudku. Soudci by podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 8 měli být vázáni pouze zákonem, a nikoli právními názory, s nimiž třeba odůvodněně nesouhlasí.
„Pokud by měla padnout vázanost soudce názorem vyšší instance, tak by to znamenalo hodně. Mohlo by to znamenat mimo jiné konec sjednocování judikatury, konec právní jistoty a předvídatelnosti rozhodování. Také je otázkou dopad na účastníky řízení, protože úplný konec vázanosti názorem vyšší instance bez omezení by také mohl znamenat dlouhodbý ,ping-pong´ jednoho případu mezi soudy,“ upozorňuje na významnost podání a jeho případné důsledky ústavní právník Jan Kudrna. „Ale těžko předjímat, co návrh vlastně obsahuje, a tím spíše, jak se k němu postaví Ústavní soud,“ dodal.
