Na českých soudech zůstává rozhodnutí, zda konkrétní případ použití soukromé bezpečnostní kamery k záznamu dění na veřejném místě sledovalo oprávněný zájem převažující nad právem na soukromí. Ve svém stanovisku k otázce českého Nejvyššího správního soudu to dnes uvedl generální advokát Soudního dvora Evropské unie Niilo Jääskinen.
Věc se týká sporu, kdy záznam ze soukromé kamery sledující vchod do domu v Třebíči pomohl identifikovat vandaly, kteří opakovaně dům poškozovali. Byli poté obviněni. Jeden z nich se však obrátil na český Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) s tím, že záznam poškodil jeho právo na soukromí. A úřad udělil pokutu třebíčskému novináři Františku Rynešovi, který kameru instaloval.
Ryneš se odvolal a kauza se dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se proto obrátil na evropský soud s žádostí o odpověď na to, zda provozování bezpečností kamery pro účely ochrany života, zdraví a majetku vlastníka nemovitosti je v souladu s ustanoveními směrnice EU o ochraně osobních údajů.
Směrnice upravuje zpracování osobních dat, tedy také záznamy z kamer, pravidly, která podle ÚOOÚ Ryneš porušil. Kamera totiž zaznamenávala nejen dění na soukromém pozemku, ale také na ulici, která je veřejným prostranstvím a lidé na ní nedali souhlas s tím, aby byli natáčeni.
Podle Ryneše případ začal v roce 2007. „Nejprve mi někdo střílel do oken. Já jsem si tam namontoval kameru na radu policie,“ řekl. Nahrávku pak policii také předal. Vandalové podle Ryneše potrestáni nebyli, zatímco on zaplatil ÚOOÚ 2500 korun. Spor považuje za principiální záležitost. Rozhodnutí evropského soudu hodnotí celkem pozitivně vzhledem k tomu, jak byla položena předběžná otázka. „Myslím , že se Nejvyšší správní soud bude zabývat meritem té věci, a ne procedurálními otázkami a že rozhodne v můj prospěch,“ řekl.
Nejvyšší správní soud chce od evropského soudu vědět, zda se na případ vztahuje výjimka platící pro situace, kdy jsou data zpracovávána pro osobní či domácí potřebu.
Podle názoru generálního advokáta soudu, kterým se ale nakonec soud při definitivním rozhodování nemusí řídit, tuto výjimku uplatnit nelze. Je-li záznam použit k následné identifikaci osob, nejedná se o použití pro osobní potřebu. A pokud jsou zaznamenáni lidé nemající vztah k dané rodině, nejde o domácí použití.
S ohledem na Rynešovu kauzu ale Jääskinen upozornil na jinou výjimku ze směrnice, která se vztahuje na zpracování osobních dat z důvodu oprávněného zájmu, kdy ochrana soukromí nemá přednost.
„Tyto dvě výjimky je však nutno posuzovat vždy individuálně s ohledem na konkrétní případ a za dodržení principu proporcionality,“ míní generální advokát. České soudy tedy musí rozhodnout, zda Ryneš instalací kamery, která pomohla odhalit vandaly, sledoval oprávněný zájem, či zda převažuje právo na soukromí zaznamenané osoby.
-čtk-
