Doplatek na bydlení by měl být ubytovnám nově poskytován na prostor, a ne na počet lidí žijících v jednom bytě. Výše nájemného má být maximálně podle částky v místě obvyklé. S návrhem ve středu souhlasila vláda, řekla novinářům ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD), která kabinetu návrh předložila. Provozování ubytoven by také mělo být vyňato ze živnostenského zákona.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi řeší doplatek na bydlení. Vláda tak chce zamezit vyplácení doplatků na bydlení do nevyhovujících prostor v nepřiměřené výši. Zpřísnit se má posuzování hmotné nouze pro přiznání doplatku a řízení o něm se má zjednodušit.
„Návrh je mezikrok mezi současným stavem a tím, než bude zákon o sociálním bydlení. Znemožňujeme majitelům ubytoven, aby nehorázně vydělávali na chudobě a aby za veřejné peníze ubytovávali lidi v nedůstojných podmínkách,“ řekla ministryně. Dodala, že ubytovny budou muset rovněž dodržovat určité standardy. Už by se podle ní nemělo stávat, že by v jednom pokoji bylo nahlášeno deset lidí. Na to budou dohlížet stavební úřady společně s hygieniky a úřady práce. Kvůli tomu chce také ministryně do dvou týdnů předložit vládě návrh na personální posílení úřadů práce.
Vláda předpokládá, že omezením doplatků na bydlení ušetří. Nedokáže ale odhadnout kolik. Počet lidí s doplatkem na bydlení a objem vyplacených peněz se v posledních letech zvyšoval. V roce 2011 bylo 24.400 příjemců, stát vydal 850 milionů korun. Loni už bylo příjemců 65.100 a objem vyplacených peněz vzrostl na 2,8 miliardy korun.
Sněmovna už na červnové schůzi podpořila senátní předlohu, jenž by měla zabránit přeplácení nákladů na bydlení v ubytovnách ve prospěch jejich provozovatelů. Rovněž tato novela má zajistit, aby vlastníci ubytoven dostávali doplatky na bydlení výhradně na jednu místnost nebo byt. Podobný cíl měla také novela poslanců z hnutí Úsvit, která měla mimo jiné omezit výši příspěvku za bytovou jednotku podle cen místně obvyklých. Sněmovna ale tuto předlohu zamítla.
Vláda zároveň dnes schválila normu, která se týká převodu sociálních služeb na kraje od příštího roku. Zákon nově stanoví výši procentního podílu každého kraje na celkovém ročním objemu financí, které na to budou vyčleněny ze státního rozpočtu. Kraje také budou mít povinnost určovat síť sociálních služeb podle aktuálních potřeb svých obyvatel.
Důležitou změnou je i převod inspekce sociálních služeb z úřadů práce do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí.
Novela zákona o sociálních službách by také měla obnovit bezplatné poskytování pečovatelské služby pozůstalým manželkám a manželům po účastnících odboje starším 70 let, které bylo k 1. lednu 2014 zrušeno.
-čtk-
