Změnu volebního zákona o volbách do Parlamentu ČR a do zastupitelstev krajů musí předložit podle plánu legislativních prací do konce srpna Ministerstvo vnitra, a to tak, aby se volebním zákonem „zvýšil podíl žen na rozhodovací činnosti prostřednictvím podpůrných opatření a aby zákon korespondoval s některými představami o spravedlnosti, férovém přístupu, lidských právech a o demokracii“. Součástí představ některých lidí o demokracii je uzákonění kvót pro ženy na kandidátkách politických stran. Je to popření rovného volebního práva a demokratických poměrů uvnitř politických stran, říká profesor ústavního práva Václav Pavlíček.
Iniciátorem posledního návrhu na zavedení minimálního procentuálního zastoupení žen i mužů (kvót) je ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který se vydal cestou změny Listiny základních práv a svobod, jejíž nový článek I odst. 5 má tvořit věta: Zákon může stanovit opatření na podporu vyrovnaného přístupu žen a mužů ke kandidatuře ve volbách. „Z hlediska ústavního práva nemá taková změna smysl. Jsou tam slova může stanovit opatření a jak známo, parlament může všechno,“ okomentoval navrhovanou změnu Listiny prof. Václav Pavlíček.
Uvedený návrh byl nakonec aktuálně stažen, avšak vládní závazek zavést kvóty ve volbách do Parlamentu ČR a do krajských zastupitelstev nadále trvá, a to i přesto, že v odůvodnění navrhovaného kroku je napsáno, že čeští občané již nyní mají k voleným a jiným veřejným funkcím „rovný přístup za rovných podmínek a zvláštní opatření ohledně přístupu ke kandidatuře ve volbách nejsou nutná“, respektive jejich existence je v rozporu s článkem 21 Listiny, protože „není co vyrovnávat“. Už nyní je přístup k voleným a veřejným funkcím zaručen bez ohledu na pohlaví. „Mají-li být opatření na podporu vyrovnaného přístupu žen a mužů ke kandidatuře ve volbách přesto zavedena, je třeba jejich zavedení v ústavním zákoně výslovně připustit,“ uvádí k návrhu na stanovení kvót pro ženy.
„Považuji to za špatný krok, od kterého se navíc ve světě ustupuje a dříve zaváděné kvóty jsou rušeny. V USA se o kvótách konají referenda a například na školách v Michiganu se ruší na základě stížností, protože tato opatření způsobila postižení zase jiné skupině lidí,“ uvádí prof. Pavlíček příklad, proč kvóty nemohou být správné. Tento krok navíc vyvolá podle něho „diskusní skluz“, neboť v dalším kroku se sklouzne k debatě, proč kvóty pouze pro ženy, proč ne pro transsexuály nebo někoho jiného a proč je nestanovit podle dalšího principu. „Je to nesprávné nebo zbytečné,“ označuje nápad prof. Pavlíček. Navíc podle něho stanovení kvót vyvolává otázky: Jak se lidé budou ve volbách rozhodovat? Jak takový návrh zohlední kroužkování? Jak se budou vybírat kandidáti? Jak bude zohledněna většinová volba? A proč mají být stanoveny kvóty pro kandidáty ve volbách, a nikoli pro soudce, kteří jsou také ústavními činiteli?
„Budou v případě většinové volby stanoveny obvody, kde mohou kandidovat jen muži, a obvody, kde budou kandidovat jen ženy? Je faktem, že když je lidem něco vrchnostensky nařízeno, zachovají se obvykle naopak. Z psychologického hlediska lze předpokládat, že voliči by takto ze zákona dosazené kandidáty jednoduše nevolili,“ uvažuje profesor Pavlíček. „Je to popření rovného volebního práva a demokratických poměrů ve straně,“ říká ke způsobu výběru kandidátů v samotných stranách.
Typickým příkladem je Strana svobodných občanů, která kandidátky nevytváří dosazováním či nějakými dohodami, ale ve stanovách má klasické primárky, do kterých má právo přihlásit se každý člen a teprve vnitrostranická elektronická přímá volba generuje kandidátku. Vyjednat a dosadit na kandidátku Svobodných kohokoli je zcela nemožné a zavedení kvót by tento prvek vnitrostranické demokracie zlikvidovalo. Byl to ostatně předseda Svobodných a poslanec EP Petr Mach, který na pokus zavést kvóty na kandidátky upozornil. Princip kvót je naopak na dosazování kandidátů – žen na kandidátky politických stran založen. Kandidát – žena na kandidátku podle záměru ministerstva vnitra není volena, nýbrž „sehnána“.
„Na rozdíl od jiných podmínek pasivního volebního práva, které jsou individuální, by se v souvislosti s opatřením na podporu vyrovnaného přístupu žen a mužů ke kandidatuře ve volbách pravděpodobně aplikovala i podmínka takříkajíc „vespolná“: občané muži a menšina žen pod stanovenou kvótu nemohou uplatnit své pasivní volební právo (kandidovat), pokud „k sobě“ prostřednictvím volební strany neseženou další osoby, které jsou úředně ženského pohlaví, alespoň na minimální kvótu jejich zastoupení na kandidátní listině (popřípadě kandidovat mohou, avšak volební strana s takovým personálním složením kandidátní listiny, které odpovídá stanoveným kvótám, bude oproti jejich volební straně finančně zvýhodněna),“ uvádí doslova Ministerstvo vnitra k záměru.
„To můžeme také volby zrušit. Připomíná to až příliš minulý režim, kdy volby neměly význam, protože už při sestavování kandidátky se muselo dbát na to, aby na kandidátce byl určitý počet mužů, žen, dělníků, rolníků z jednotného zemědělského družstva a tomu pak mohl kandidovat určitý počet zástupců inteligence,“ uzavírá prof. Václav Pavlíček.
Irena Válová
