Nejvyšší státní zastupitelství stále analyzuje situaci, vyhodnocuje nedávné případy a shromažďuje související judikaturu, uvedl mluvčí NSZ Petr Malý na dotaz České justice ve věci trestního stíhání členů zastupitelstev za rozhodování. Podle jeho vyjádření žádný metodický pokyn pro státní zástupce dosud vydán nebyl, ovšem do budoucna není takový postup vyloučen.
Kritická vyjádření a pochybnosti členů obecních a městských samospráv k postupu policie a státního zastupitelství v souvislosti s trestním stíháním zastupitelů obcí a měst zaznamenala také výroční zpráva NSZ za loňský rok.
U hospodářské trestné činnosti se více vyskytují případy poškozování finančních zájmů EU, zejména v souvislosti se zneužíváním dotací, uvádí výroční zpráva NSZ za rok 2013 v oddílu Hospodářská trestná činnost, ve kterém autor zprávy současně zaznamenal „velmi kritická vyjádření představitelů samosprávy na úrovni obcí i krajů, kteří zpochybňují kroky orgánů činných v trestním řízení.“
„Současně lze zaznamenat velmi kritická vyjádření představitelů samosprávy na úrovni obcí i krajů, kteří zpochybňují kroky a opatření orgánů činných v trestním řízení při uplatňování trestní odpovědnosti konkrétních osob nezřídka i z řad volených zástupců obecních a krajských samospráv v souvislosti s nestandardními dispozicemi s majetkem obcí a krajů nebo při zadávání veřejných zakázek,“ uvádí se ve výroční zprávě doslova.
Případy, kdy jsou trestně stíhání členové zastupitelstva za rozhodování, se Česká justice zabývá opakovaně. Kritiku i pochybnosti k postupům orgánů činných v trestním řízení vyjádřili již dříve nejen samotní zastupitelé obcí a měst, ale také poslanci, senátoři či zástupci státní správy a právníci. Problému šířícímu se naskrz Českou republikou byl věnován seminář v Parlamentu. „Je protiústavní, jestliže stát hodnotí nějaké rozhodnutí z hlediska toho, zda bylo chytré, a nemohlo-li být jiné. To je přesně oblast, kam by stát neměl, včetně trestního práva, vstupovat. V tom případě už se jedná o porušení ústavně zaručeného práva na samosprávu,“ zaznělo mimo jiné na semináři z úst Adama Furky z Ministerstva vnitra.
Právě takové případy, kdy policie nebo státní zástupce rozhoduje o tom, co je pro občany dané obce správné bez ohledu na to, co je v jejich zájmu, Česká justice již dříve popisovala. Ke sjednocujícímu stanovisku vyzvali už na začátku června poslanci nejvyššího státního zástupce také poslanci. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman tehdy uvedl, že NSZ situaci analyzuje. „V tuto chvíli nemohu říci, zda toto zkoumání vyústí v nějaké sjednocující stanovisko. Zároveň podotýkám, že pro tento typ případů už existují judikáty Nejvyššího soudu i rozhodnutí obecných soudů,“ napsal v červnu České justici Zeman. Od té doby se situace nezměnila.
„Nejvyšší státní zastupitelství v tuto chvíli analyzuje situaci, pokud jde o rozhodování úředních osob a kolektivních orgánů ve veřejné správě, vyhodnocuje nedávné případy a shromažďuje související judikaturu,“ uvedl aktuálně pro Českou justici mluvčí NSZ Petr Malý. „Žádný metodický pokyn pro státní zástupce dosud vydán nebyl, ovšem do budoucna není takový postup vyloučen,“ dodal v odpovědi na otázku, zda NSZ vydalo pro státní zástupce v této záležitosti metodický pokyn nebo jiný pokyn.
Na dotaz, zda byl problém trestních stíhání členů zastupitelstev předmětem například pravidelného jednání vedoucích státních zástupců a s jakým výsledkem, odmítl mluvčí NSZ komentář: „Obsah interních jednání v této věci nebudeme blíže komentovat,“ sdělil pouze. Výroční zpráva však podle svého obsahu na kritiku reaguje, když se zabývá tím, jak kritice a zpochybňování postupů policie a státních zástupců čelit.
„Této kritice lze čelit jedině velmi pečlivým a uvážlivým posuzováním podmínek trestní odpovědnosti jednotlivých fyzických osob z hlediska míry a intenzity důvodnosti podezření ze spáchání trestného činu a naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu s důrazem na otázku zavinění. Nadále přetrvávají určité problémy spojené s absencí důsledné a systémové kontrolní činnosti specializovaných kontrolních orgánů jako podklad pro postup orgánů činných v trestním řízení. Policie ČR se zaměřuje především na dokumentaci oznámených případů a nezbývá jí dostatek času pro vlastní vyhledávání trestné činnosti.“ uvádí se ve zprávě doslova.
Ani na dotaz, zda již v rámci probíhajícího zkoumání nebylo naopak zjištěno, že jsou členové zastupitelstev trestně stíhání oprávněně, neboť se majetková trestná činnost rozšiřuje právě na obce a města a orgány činné v trestním řízení konají svoji povinnost, nemohl mluvčí NSZ dát jasnou odpověď: „Na toto nelze odpovědět obecně. Nejvyšší státní zastupitelství může v konkrétní kauze přezkoumat, zda byl postup státního zástupce v daném trestním řízení zákonný a důvodný, ovšem vždy na základě konkrétního podnětu a je-li k tomu NSZ příslušné na základě pravomocí vymezených zákonem,“ uvedl.
Z výroční zprávy však lze vyčíst mimo jiné, jakým příčinám státní zástupci přičítají více či méně stálou míru hospodářské trestné činnosti, na níž je podle zprávy navázána korupční trestná činnost. Oba důvody se ve zprávě opakují: nedostatečná kontrola a veřejné zakázky a složitost procesu jejich zadávání.
„Korupční trestná činnost bývá často ve svých závažných formách spojena s hospodářskou trestnou činností….Jako další poznatek z oblasti korupční trestné činnosti se nadále potvrzuje, že v těch nejzávažnějších případech jsou navázána na oblast veřejných zakázek, a tedy na čerpání veřejných prostředků. Relativní složitost formálního procesu zadávání veřejných zakázek pak bývá v některých případech zneužívána k zakrytí předem dojednaných výsledků získání takové veřejné zakázky,“ uvádí se ve výroční zprávě NSZ za rok 2013.
Irena Válová