Dohoda o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným, která výrazně zkracuje trestní řízení, je v ČR sjednávána zatím jen ve velmi malé míře. Vyplývá to ze zprávy o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) za loňský rok. Představa, že tento institut bude využíván ve stovkách či dokonce tisících případů, jak je tomu například na Slovensku, se zjevně zatím nenaplnila, uvádí se ve zprávě.
Mezi státními zástupci panuje shoda v tom, že současná právní úprava podmínek, za nichž lze dohodu o vině a trestu uzavřít, je procesně příliš složitá a formalistická, řekl dnes ČTK náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž. Podle něj je škoda, že se dohody neuzavírají častěji. Předpokládá, že jich i přes všechny výhrady státních zástupců bude postupně přibývat.
Žalobci poukazují na to, že při sjednávání dohody musí být právní zástupce obviněného, i když jde o bagatelní trestnou činnost. Upozorňují na to, že například na Slovensku, na rozdíl od ČR, lze dohodu sjednat i u zvlášť závažných zločinů.
Institut dohody o vině a trestu zavedla novela trestního řádu od 1. září 2012. Podle něj se mohou dohodnout státní zástupce s obviněným na výši trestu. Učinit tak lze jen v případě, že se obviněný k činu přizná, dohody se účastní i se svým obhájcem a jde o méně závažný skutek se sazbou do pěti let vězení.
Za čtyři měsíce roku 2012, kdy už šlo dohodu využívat, bylo v ČR stíháno 42.788 lidí. Pouze u 29 z nich padl návrh na schválení dohody o vině a trestu. Návrh musí schválit soud, až pak je dohoda platná. V roce 2013 bylo v ČR stíháno 38.400 lidí, přičemž návrh byl podán pouze u 118 z nich. Představuje to necelé 0,3 procenta ze všech stíhaných v republice.
NSZ bude vývoj ohledně dohod o vině a trestu nadále monitorovat. Zda bude usilovat o změnu podmínek ke sjednávání dohod v trestním řádu, zatím není jasné. Hlavním cílem tohoto institutu je podstatně zkrátit trestní řízení, protože odpadá složité vyšetřování, dokazování a soudní projednávání skutku.
-čtk-
