Rekodifikační komisi pro nový trestní řád posílí zkušený legislativec, soudce Vrchního soudu v Praze Vladimír Král. Po jeho zařazení do skupiny připravující důležitou normu volala část odborné veřejnosti, ministryně spravedlnosti Helena Válková už Královi předala jmenovací dekret. Vladimír Král se zúčastní už dnešního druhého jednání komise.
To, že ve zhruba třicetičlenné komisi, která od března připravuje nová trestní procesní pravidla, Vladimír Král není, kritizoval například vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. „Některé skutečné osobnosti tam nejsou. Typicky bych jmenoval třeba doktora Krále, který má zkušenosti s legislativou, dlouho se jí věnoval, je autorem materiálů k rekodifikaci českého trestního procesu z minulosti, je to bývalý náměstek ministra spravedlnosti, který přežil osm ministrů, a nyní pracuje jako předseda senátu na Vrchním soudě v Praze,“ řekl Jelínek počátkem června České justici.
Předseda komise Pavel Šámal Vladimíra Krále zmínil mezi lidmi, na které by se rád obrátil při finalizaci normy.
Příchod Vladimíra Krále v komisi podle všeho posílí hlasy, které volají po znovudefinování hlavních zásad trestního řízení. Na rozdíl od Pavla Šámala je Král přesvědčen, že komise nemůže vycházet ze schválených věcných záměrů, které přijaly vlády v letech 2004 a 2008 a které současná komise převzala.
„Jde o vládní návrh, tedy bude ho předkládat vláda, která se s ním ztotožní. Mně připadá trochu nelogické, že se zde odkazuje na to, že se některá z minulých vlád s nějakými zásadami ztotožnila a na tomto podkladě má současná vláda předkládat návrh zákona,“ řekl Král České justici. Zásady podle něho mají být maximálně stručné a zaměřit se na to, proč se vůbec uvažuje o předložení nového zákona a čím se má koncepčně odlišovat od předchozího. „Zásady by podle mě mohly být sepsány na dvaceti, třiceti stranách,“ řekl Král.
Co se týče poměrně napjatých lhůt, v nichž by mělo být předloženo paragrafované znění nového trestního řádu, Král varuje před přílišným spěchem. „Je zde jakási zkušenost s novým občanským zákoníkem, kterému mnozí vytýkají uspěchanost. Doprovodné zákony se připravovaly ve spěchu a ani ne po roce účinnosti se bavíme o stovkách návrhů, co je potřeba změnit. Čili pokud od přijetí nového trestního zákoníku už uběhla nemalá řádka let, nevidím důvod, proč si nyní dávat šibeniční termíny na procesní úpravu,“ řekl Vladimír Král.
Ke zvážení je podle něho i otázka, zda s přijetím procesních pravidel trestních nepočkat na nový občanský soudní řád, který by měl podle legislativního plánu následovat zhruba po roce. „Bavme se o tom, co všechno si zasluhuje zvláštní úpravu, a co má naopak řízení před soudem společné,“ uvedl Král.
Robert Malecký
