Rozdílné postoje zaujímají mnozí současní soudní funkcionáři k problému opakovaného jmenování. Jejich názory potvrzují slova ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, že opakované jmenování je významné a aktuální téma. Nález Ústavního soudu totiž říká, že opakovaným jmenováním funkcionáře jsou vytvářeny podmínky pro personální korupci a je ohrožením nezávislosti soudce. Ministryně hodlá funkcionářům navrhnout, aby pořádali výběrová řízení a až po jejich neúspěchu podávali návrhy na druhé jmenování. Do konce září je nutné jmenovat 29 soudních funkcionářů.
Zákon o soudech a soudcích ovšem opakované jmenování nijak neupravuje a především malé soudy se opakovanému jmenování funkcionářů často nevyhnou, neboť o rozsáhlou úřednickou agendu funkcionáře, který k ní na malých soudech musí ještě soudit, není ve skutečnosti zájem. Situaci potvrzuje mluvčí Krajského soudu v Praze Zuzana Steinerová.
„Zvláště na malých, ale někdy i větších soudech, je poměrně malý zájem o výkon funkce předsedy či místopředsedy soudu, a to především s ohledem na náročnost agendy, kterou musí vyřizovat: Musí řešit jak ekonomické otázky, personální otázky, správu soudu a vedle toho vykonávat funkci soudce,“ uvedla pro Českou justici. Přesto bude podle ní i nadále Krajský soud v Praze postupovat při výběru předsedů okresních soudů prostřednictvím výběrových řízení. Co se týče místopředsedů soudů, je podle Zuzany Steinerové věcí samotných předsedů, zda vypíší výběrové řízení nebo navrhnou opakované jmenování, jak to už dnes umožňuje Instrukce Ministerstva spravedlnosti, uvedla pro Českou justici.
Že je možné jmenovat místopředsedy soudů podruhé, je přesvědčen i předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, který vychází ze zákona o soudech a soudcích i z názorů předsedů krajských soudů. „Před drahnou dobou ÚS zrušil ustanovení zákona o soudech a soudcích o možnost opětovného jmenování justičních funkcionářů. Čili v zákoně nyní žádné omezení není. Nejen já, ale všichni předsedové krajských soudů vycházejí z názoru, že opětovné jmenování možné je a předložili ministru spravedlnosti různé personální návrhy na opětovné jmenování dosavadních místopředsedů – podle mých informací je jich 29. Já jsem po konzultaci ještě s ministrem Blažkem – abych nebyl odmítnut – takový návrh ministerstvu předložil loni v srpnu a od té doby tam stále leží. Soudcovská rada Vrchního soudu v Praze s mým personálním návrhem vyslovila souhlas,“ uvedl k problému předseda Vrchního soudu v Praze.
Naopak Vrchní soud v Olomouci se otázkou druhého jmenování soudních funkcionářů nezabývá, protože podle slov Vladimíra Lichnovského nemá takovou potřebu. „Z pověření vedení VS v Olomouci Vám oznamuji, že VS v Olomouci neměl dosud potřebu se touto otázkou blíže zabývat, a proto se v tomto okamžiku nebude k Vámi nastolenému tématu blíže vyjadřovat,“ uvedl pro Českou justici.
Opačný názor než předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš zastává předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Podle něho je opakované jmenování nemožné. Stejně jako Jaroslav Bureš se opírá o názor krajských předsedů, Libor Vávra sdílí opačný názor s pražskými kolegy.
„Můj osobní názor, který sdílím s většinou svých kolegů v Praze, je, že znovujmenování možné není. A tak budu i dále postupovat. Tím nechci nijak komentovat počínání těch, kteří mají jiný názor, případně jiné podmínky. V žádném případě nechci vypadat, že někomu kážu. K výběrovým řízením nutno dodat, že jejich vypisování na místopředsedy zkolabovala zejména u malých venkovských soudů, kam se stále hlásil jenom jeden zájemce. Pak je ale výběrové řízení alibismus, a ne systém,“ uvedl pro Českou justici předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra s tím, že musí být vedeno zásadní jednání v justici i v politice, co vlastně má být soudní funkcionář, co má umět a jak má být generován.
Že zákon opakované jmenování nevylučuje a Instrukce Ministerstva spravedlnosti jej umožňuje, upozorňuje asistentka a mluvčí předsedy Krajského soudu v Hradci králové Olga Mičanová. „Dlužno upozornit, že Instrukcí Ministerstva spravedlnosti ze dne 1. 10. 2012 byl do současné podoby novelizován § 2 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. prosince 2010, tak, že jeho odst. 2 zní: „Na jmenování soudce do funkce místopředsedy okresního, krajského a vrchního soudu navrhuje příslušný předseda soudu ministru spravedlnosti kandidáta, kterého vybral. Rozhodl-li se, že funkce bude obsazena na základě výběrového řízení, navrhne příslušný předseda soudu ministru spravedlnosti kandidáta, kterého určil na základě jím vyhlášeného výběrového řízení,“ cituje Olga Mičanová Instrukci Ministerstva spravedlnosti.
„Zákon ani rezortní instrukce neukládají povinnost vyhlašovat výběrová řízení i na uvolněná funkční místa místopředsedů soudů. Novelou své instrukce v tomto směru Ministerstvo spravedlnosti dalo jasně najevo, že si uvědomuje, že i v justici by mělo platit ,přirozené právo nadřízeného vybrat si své nejbližší spolupracovníky´, k nimž má důvěru, že mu mohou účinně pomoci unést tíhu odpovědnosti za svěřený úřad. Zda ministr spravedlnosti bude návrh akceptovat či nikoli, je věc další, zákon mu však opakované jmenování předsedy okresního soudu nebo místopředsedy okresního či krajského soudu na další funkční období výslovně nezakazuje,“ uvádí pro Českou justici Olga Mičanová za Krajský soud v Hradci Králové.
Podle předsedy okresního soudu Brno-venkov Petra Jirsy jsou funkce předsedy a místopředsedy soudu časově a hlavně psychicky tak náročné, že to je jeden z důvodů, proč se na místa soudních funkcionářů u malých soudů nemusí přihlásit žádný zájemce ze soudců takového soudu. Petr Jirsa také polemizuje s údajnou personální korupcí, kterou podle Ústavního soudu vytváří druhé jmenování funkcionáře. „K otázce tzv.personální korupce si dovolím poznamenat, že byť je sice možno tento problém teoreticky připustit, nedomnívám se, že v praxi by k něčemu takovému mohlo docházet. Soudní funkcionáři jsou pod permanentní kontrolou nadřízeného krajského soudu a také soudcovských rad příslušného soudu, takže pokud by takový problém teoreticky nastal, nepochybně by byl patřičným způsobem reflektován,“ říká předseda Okresního soudu Brno venkov, který se rozhodl podruhé nekandidovat, protože dává před funkcí přednost souzení.
„Co se týká Okresního soudu Brno-venkov, sděluji, že pokud se nemýlím, funkční období by mně mělo skončit v srpnu 2015 a poté již znovu kandidovat nebudu, i kdyby to bylo možné, právě proto, že funkce předsedy soudu je poměrně značně vysilující řehole a já se již chci zase plně věnovat tomu, co mě naplňuje nejvíce – tedy vlastnímu souzení,“ uvedl předseda okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa.
Irena Válová
