ODS začne v nejbližších dnech připravovat ústavní stížnost na postup koalice při schvalování zákona o tzv. zelené naftě. České justici to sdělil poslanec Marek Benda. „Určitě ji podáme. Jsme přesvědčeni, že to co vládní strany v této souvislosti předvedly, je v rozporu se zákonem, konkrétně jednacím řádem sněmovny.“
Vše odstartoval ve středu při třetím čtení příslušné normy pozměňovací návrh poslance ČSSD Milana Urbana, aby byla snížena spotřební daň z pohonných hmot. K překvapení všech pro tento návrh zvedlo ruku vedle opozice i sedmnáct poslanců ČSSD. Po nastalé jedenapůlhodinové přestávce ale vystoupil poslanec sociální demokracie Ladislav Štindl s tím, že zpochybnil své hlasování. Vládní koalice pak prohlásila, že na základě toho se bude o konečné verzi zákona hlasovat znovu. V pátek skutečně koalice zákon prohlasovala, už ale bez Urbanova pozměňovacího návrhu.
A právě kvůli tomuto postupu podává ODS ústavní stížnost. Jednací řád totiž říká, že námitka vůči hlasování se podává bezprostředně. Nikde však není formulováno, co se tím vlastně míní. ODS nahrává do not ještě další moment. Štindl totiž v pátek v pořadu Události, komentáře uvedl, že námitku pro zmatečné hlasování uplatnil, protože myslel, že hlasuje pro následný bod jednání. To by mohl být problém. Za legitimní se totiž vždycky zatím považovala pouze námitka, která zpochybňovala funkčnost hlasovacího zařízení. To byl také důvod, proč vůbec po instalaci elektronického systému k revokaci hlasování docházelo.
„Vždycky jsme byli proti ústavním stížnostem, které směřovaly proti přijatému zákonu z hlediska jeho materie. To by mělo zůstat výlučně v oblasti politiky. Tady jde ale o procedurální otázky, na jejichž dodržování jsou parlamentní systém a vláda práva založeny. V okamžiku, kdy začnou být tato pravidla nerespektována, je s demokracií konec,“ říká Benda. Část ústavní stížnosti navíc bude mířit i vůči postupu vládních stran při pátečním opětovném hlasování. „Nebylo totiž vůbec jasné, v jaké fázi se jednací bod nachází, zda je otevřena rozprava a podobně. Dokonce se ani číslo projednávaného bodu neobjevovalo na elektronické tabuli ve sněmovně.“
Podle odborníka na ústavní právo a rovněž bývalého poslance Zdeňka Koudelky je úspěch ústavní stížnosti značně reálný. Opírá se přitom o výrok Ústavního soudu, který už v roce 1999 podobný případ řešil a dal stěžovatelům za pravdu. Koudelka upozorňuje na další problém, který vláda v rámci projednávání žaloby u Ústavního soudu může mít. „V rámci dokazování mohou ústavní soudci vyslechnout i oněch šestnáct poslanců, kteří během dvou dnů zcela radikálně změnili názor. Pokud by vyšlo najevo, že tak jednali na základě nějakého nátlaku, jednalo by se o flagrantní porušení Ústavy týkající se nátlaku na rozhodování poslanců.“ Podle Koudelky přitom měla vláda možnosti, jak se nastalé prekérní situaci vyhnout: „Mohli to přehlasovat v Senátu, mohli vyčkat na případné veto prezidenta republiky. To by byl standardní postup.“
Opatrnější v hodnocení případného úspěch ústavní stížnosti je profesor Václav Pavlíček. „Já se domnívám, že je to minimálně velmi sporná záležitost. V každém případě to nepovažuji za zcela v pořádku. Ale do jaké míry je to tak závažné porušení, že by to bylo protiústavní, to si netroufám říct,“ uvedl Pavlíček pro ČTK. Ústavní soud by měl podle něj zvážit, co znamená termín bezprostředně – jaký časový úsek by se k tomu měl vztahovat. Nedomnívá se ale, že by bylo v tomto ohledu namístě jednací řád Sněmovny zpřesnit. „Mělo by být spíše věcí určité parlamentní kultury, aby se to nezneužívalo,“ podotkl Václav Pavlíček.
Dušan Šrámek
