Evropská komise zveřejnila stav vyjednávání o „Dohodách o partnerství“, na jejichž základě jednotlivé členské státy mohou čerpat peníze z fondů Evropské unie v letech 2014 – 2020. Česká republika by mohla z Bruselu dostat až 590 miliard korun. Prostředky mají podpořit dopravní infrastrukturu, ochranu životního prostředí i konkurenceschopnost české ekonomiky. Dohodu o partnerství s Evropskou komisí uzavřelo již devět zemí, Česko mezi nimi chybí.
Česká republika je tak poslední ze zemí Visegrádské skupiny, v rámci které evropskou problematiku pravidelně konzultuje. Evropská komise schválila Dohodu o partnerství s Polskem již 23. května. Polsko navíc oficiálně předložilo všech 21 operačních programů, které způsob čerpání peněz konkretizují. Česká republika doposud nepředložila ke schválení ani jeden operační program. Bez schválených programů přitom eura do Česka nedorazí. Slovensko se dočkalo schválení dohody 20. června a předložilo již všechny operační programy ke schválení. Maďaři sice ještě souhlas Bruselu neobdrželi, ale předložili ke schválení všech pět operačních programů. Mezi dalšími státy, které již dosáhly Dohody o partnerství, jsou například Německo, Estonsko, Dánsko, Řecko a Kypr.
MF Dnes informovala o tom, že má k dispozici důvěrný dopis, v němž Komise vytýká českému návrhu dohody o partnerství osmaosmdesát věcí. Podle deníku je bruselský souhlas s dohodou v nedohlednu.
Proti tomu se včera ohradil 1. náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun, který za koordinaci a řízení eurofondů dlouhodobě odpovídá. Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že finální verze Dohody o partnerství se podpisu pravděpodobně dočká během prázdninových měsíců nebo v září. Česká strana pracovala na nalezení kompromisu na národní úrovni tři roky, EU se poté k této verzi vyjádřila a poslala ji zpět do ČR. Po závěrečných jednáních ČR zřejmě předloží upravenou verzi této dohody. „Vyjednávání Dohody je ale jen jedna část, teď budeme dohlížet na přípravu samotných programů. Ty budou mít v ČR standardizovaná pravidla. Zkušenosti z končícího období nám sloužily jako poučení a zásadní vstup do příprav Dohody a souvisejících pravidel,“ sdělil Braun.
Jenže také na konci roku 2010 Daniel Braun, hlavní koordinátor čerpání eurodotací v ČR, ujišťoval vládu, že nehrozí nevyčerpání finanční alokace pro Českou republiku v rámci programovacího období 2007 – 2013. Letos musel Braun přiznat, že Česko nenávratně přijde o desítky, možná stovky miliard korun.
„Vládou schválená analýza ukazuje, že kontrolní hranici stavu čerpání úspěšně překročila již více jak polovina operačních programů,“ uvedl na konci roku 2010 Daniel Braun coby 1. náměstek ministra pro místní rozvoj. U programů, které dosud nesplnily danou hranici, je dynamika čerpání a predikce založená na schválených projektech pro vyčerpání všech prostředků dostatečná, tvrdil tehdy Braun. „Ztráta alokace v tuto chvíli nehrozí u žádného z operačních programů. Tam, kde hranice zatím nebyla splněna, jsou navržena další opatření, která příjemcům pomohou rychleji čerpat,“ říkal Braun v říjnu roku 2010.
V polovině roku 2014 víme, že čerpání peněz z Bruselu v letech 2007 – 2013 skončilo pro Českou republiku obří ztrátou. Hlavní tehdejší koordinátor Braun, dnes 1. náměstek ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové, řídí práce na rozdělení dalších 590 miliard v letech 2014 – 2020. Skutečnost, že Poláci i Slováci jsou o několik kroků dál před Českou republikou, ho nechává podle včera zveřejněné tiskové zprávy ministerstva pro místní rozvoj klidným.
Robert Malecký
