Když si předloni na začátku září přišli detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) pro náměstka tehdejší hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové Pavla Koudu (oba ČSSD) a s velkou parádou obsadili krajský úřad a zapečetili jeho kancelář, vypadalo to, že se policii konečně povedlo rozkrýt rozkrádání evropských dotací ROP Severozápad. Koudu následně obvinili ze zneužití pravomoci úřední osoby. Obvinění si už dříve vyslechlo dalších sedm lidí, mimo jiné tři bývalí ředitelé ROP Severozápad Petr Kušnierz, Petr Vráblík a Pavel Karel Markvart a několik úředníků. Ti čelí obvinění ze zneužití pravomoci nebo poškozování zájmů Evropské unie. Před soudem stanou po dvou letech, 9. září. Jenže to je asi tak všechno. Může se zdát, že hlavními hybateli byli právě ředitelé, kteří úředníkům spravujícím dotace šéfovali. Jenže to tak není.
Celý systém rozdělování dotací úředníci nevymysleli. Byli jen nástrojem, jak plány politiků naplnit. Jenže politiků v pozadí se detektivové ani nedotkli. „Dál jsme nedosáhli,“ přiznávají sami. Možná až trochu naivně totiž čekali, že se někdo z obviněných vysoce postavených ředitelů rozmluví a řekne, kdo skutečně evropskými miliardami na Severozápadě hýbal.
Na úvod připomenutí, o čem kauza „gangu“ ROP Severozápad je. Podle obžaloby ovlivnili obžalovaní projekty za 1,4 miliardy korun, 922 milionů nakonec úřad skutečně proplatil. Machinovalo se s projekty soukromníků i měst a obcí. A samozřejmě Ústeckého kraje. Machinace byly vcelku jednoduché. Ředitelé dosazovali na místa hodnotitelů projektů svoje lidi, aby si byli jisti, že projekty projdou. Podle pravidel se přitom hodnotitelé měli losovat. Zfalšované zápisy o losování měly na starost úřednice. Stejně tak ředitelé rozhodovali o tom, kdo dotaci nedostane.
Už při prvním pohledu do obžaloby je jasné, z čeho ÚOOZ a Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem vycházely. Téměř všechny projekty, o kterých je v obžalobě řeč, pochází z roku 2010. Policie tak využila odposlechy a analýzy e-mailových komunikací, které měla k dispozici už na jaře 2011. Tehdy poprvé obvinila bývalého ředitele Petra Kušnierze. Nebylo to ale za manipulace a ovlivňování zakázek, ale za úplatky. Kušnierz se svými kumpány brali peníze za to, že některým projektům pomohou. Lidově řečeno – nad rámec systému příliš mlaskali. Za to soud pravomocně poslal Kušnierze do vězení na pět let.
Zjednodušeně řečeno detektivové se přes rok prohrabávali zajištěnými důkazy z první kauzy a použili je k dalším obviněním. Ostatně v projektech, za které je skupina obžalována teď, je i projekt Vila Mannesmann, za který už byl Kušnierz odsouzen. Policie se vlastně nedostala nikam dál. Ve výsledcích její práce není ani písmenko o letech 2008 nebo 2009, tedy letech, kdy stamiliony létaly na nejproblematičtější projekty. Pro připomenutí. Ústí nad Labem tehdy nechalo zbourat ruiny rozestavěného obchodního domu za víc než 70 milionů. Státní firma Explosia přitom tvrdí, že by stejnou zakázku udělala za polovinu. A tak bychom mohli ve výčtech pokračovat dál.
Kauza Koudy přeci jen vyčnívá. Odehrála se v roce 2011, až poté, co skončil Kušnierz ve vazbě. Koudův příběh popisuje obžaloba následovně: Na jaře 2011 dorazil za další obviněnou, úřednicí Irenou Kotlanovou, domů a předložil jí pět archů se seznamem projektů, které mají projít. Byla to třeba modernizace lyžařského areálu Klínovec, dopravní systém Dopravního podniku Mostu a Litvínova (Kouda pochází z Mostu), ale především projekt na propagaci rekultivovaných území. Ten měl stát 43 milionů, spoluúčast kraje počítala jen se 6 miliony. Na úřednici přitom tlačil a zastrašoval ji. „Své pokyny doplnil pohrůžkou propuštění přesněji neurčených zaměstnanců Úřadu regionální rady ze zaměstnání, čímž závažným způsobem ohrozil objektivnost a nezávislost hodnocení daných projektů a způsobilost proplacení dotačních prostředků,“ píše v obžalobě státní zástupce Vladimír Jan.
Jenže ani přes výhrůžky Koudovy výsypky nedosáhly na potřebný počet bodů a hodnocením neprošly. Kouda proto v září znovu Kotlanovou zastrašoval a vyhrožoval jí vyhazovem, pokud nezmění bodové hodnocení projektu. A Kotlanová to, zřejmě ze strachu, udělala. „Dne 8. 9. 2011 provedla společně s Klárou Odvárkovou přehodnocení tohoto projektu, kterým změnily původní bodové hodnocení projektových manažerů oddělení administrace projektů, zakončené hodnocení ,projekt hodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice´, a to tak, že navýšily v rámci přehodnocení počet přidělených bodů,“ stojí v obžalobě. Projekt tak prošel dál a výbor ROP Severozápad ho nakonec schválil.
Až na začátku roku 2012 se věcí začala zabývat ministerstva. O pár měsíců později sepsalo Ministerstvo pro místní rozvoj zprávu, ve které projekt označuje za podezřelý a zavánějící tím, že „peníze jsou určené na financování kampaně ČSSD“. ROP Severozápad po tlaku ministerstva od projektu ustoupil a dotaci zamítl. Kraj zakázku osekal a nakonec ji zaplatil sám. Koudu ale pravděpodobně neusvědčily odposlechy ani sledovačky.
Jednou z obžalovaných je i úřednice Irena Kotlanová, která na úřadě ROP Severozápad šéfovala odboru realizace programu. A ta má status spolupracující obviněné. Právě ji měl navíc Kouda zastrašovat a žádat, aby nepovedený projekt výsypek prošel. Kotlanová bude zřejmě klíčovou svědkyní.
Hlavní líčení začne 9. září a zatím je naplánované do konce letošního roku, vždy po několika dnech v měsíci. Předsedkyní senátu bude znovu krajská soudkyně Kamila Elsnicová. Žena, která má pověst nekompromisní a tvrdé soudkyně. Elsnicová už byla předsedkyní senátu v první kauze Petra Kušnierze. Ten během řešení své první kauzy požádal o její výměnu. Zdůvodňoval to tím, že její bratr, dnešní poslanec ODS Radim Holeček, bojuje proti korupci. Elsnicová se předtím už vyloučila sama, vrchní soud jí ale kauzu ponechal. Námitky na možnou podjatost se dají čekat i nyní.
-unl-
