Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dohlíží nad zadáváním veřejných zakázek, má zásadní připomínky k návrhu věcného záměru zákona o veřejných zakázkách z pera Ministerstva pro místní rozvoj. České justici to sdělil zdroj blízký vedení ÚOHS, který také umožnil redakci České justice si všech 58 připomínek úřadu prostudovat.
Z dokumentu vyplývá, že hlavní rozpory spočívají v oblasti rušení soutěže při jedné nabídce, mimořádně nízké nabídkové ceny, výjimek zadavatele z postupu zákona, omezení počtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním a jednoinstančního dohledu v rámci podlimitních veřejných zakázek. ÚOHS si chce rovněž vyjasnit pozici s MMR v otázce změn smluv v průběhu realizace zakázek. Směrnice EU totiž nově umožňuje změnu smluv bez nutnosti zahájení zadávacího řízení až do výše 10% z vysoutěžené ceny u služeb a dodávek, a 15% v případě stavebních prací. Důvody změny se nezkoumají, nesmí však dojít ke změně povahy veřejné zakázky. MMR nad rámec evropské směrnice požaduje po zadavatelích, aby mohli změnu smlouvy provést jen za konkrétních podmínek vymezených českým zákonem. ÚOHS se obává nejistoty ve vymezení a správnosti situací umožňujících změnu smluv. Antimonopolní úřad souhlasí s předkladatelem návrhu zákona v nastavení limitů pro zakázky malého rozsahu, i když by si dokázal představit i o něco vyšší částky z hlediska efektivity přezkumu. Limity pro zakázky malého rozsahu by podle MMR měly zůstat na 2 milionech korun u dodávek a služeb a na 6 milionech u stavebních prací. Zjednodušené podlimitní řízení na stavební práce chce MMR dovolit do hranice 50 miliónů korun, i když evropská právní úprava umožňuje stanovit přísnější a administrativně náročnější pravidla nadlimitních zakázek až od 131 milionů korun bez DPH. Jde však o zvýšení hranice oproti současnému stavu, kdy zákon umožňuje zjednodušené podlimitní řízení na stavební práce jen do hranice 10 milionů. ÚOHS v tomto směru návrh MMR nijak zásadně nerozporuje.
Podle dobře informovaného zdroje z MMR se ministerstvo chystá ustoupit předsedovi ÚOHS Petru Rafajovi v oblasti jednoinstančního dohledu u podlimitních zakázek a vypustit ho z návrhu zákona. Zůstane tak zachováno dvojinstanční rozhodování, v němž má předseda brněnského dohledového úřadu konečné slovo. MMR však nechce ustoupit v oblasti výjimek. MMR totiž není znám žádný objektivní důvod, který by podporoval rozšíření katalogu podlimitních výjimek. Dle názoru předkladatele zákona je katalog výjimek pro tuto chvíli zcela vyhovující. Navrhuje převzít celý katalog výjimek ze směrnic a zároveň neměnit podlimitní výjimky, výjimky pro veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti a obecnou výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu. ÚOHS se však domnívá, že opodstatněné důvody pro rozšíření výjimek existují zejména v případě právních služeb a některých dalších.
MMR navrhuje prolomit současný zákaz omezení počtu uchazečů v jednacím řízení s uveřejněním a umožnit omezování pouze na základě vyšší kvalifikace. Podle MMR je účelem omezování počtu zájemců umožnit zadavateli flexibilnější a rychlejší výběr v situacích, kdy je zájemců velké množství a posuzování a hodnocení všech nabídek by bylo administrativně náročné. Ministerstvo podotýká, že vypracování nabídky je pro dodavatele často nákladné a v případě omezení počtu zájemců tak náklady na přípravu nabídky ponese menší množství dodavatelů. ÚOHS omezování počtu uchazečů připouští jen u větších zakázek tam, kde to dává smysl.
Dosavadní praxe ukázala, že zadavatelé nejsou schopni správně určit mimořádně nízkou nabídkovou cenu a chovat se podle toho v zadávacím řízení. Posouzení nabídkových cen a odhalení mimořádně nízké nabídkové ceny podle dosavadní úpravy vyžaduje podrobnou znalost předmětu zakázky, hlubokou znalost trhu s požadovaným plněním a řadu dalších znalostí, kterými zadavatel vůbec nemusí disponovat a často ani nedisponuje. Zvláště jde-li o malé obce a zadavatele, kteří vypisují jen několik málo veřejných zakázek v dlouhém časovém období. Bez předem stanoveného vzorce může zadavatel jen těžko odhalit a vyloučit uchazeče s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Přesto MMR navrhuje ponechat současnou právní úpravu institutu mimořádně nízké nabídkové ceny beze změny. Podle ÚOHS by mělo být stanoveno, od jaké odchylky cen od průměru podaných nabídek by se mohla mimořádně nízká nabídková cena zkoumat. Pak by měl uchazeč prokázat reálnost provedení prací a doložit svá tvrzení ověřitelnými údaji.
Evropská směrnice nezakotvuje povinnost rušit zadávací řízení v případě obdržení jediné nabídky, což doposud požaduje český zákon. Podle návrhu ministerstva by v případě jediné nabídky již nebylo nutné zadávací řízení rušit. Možnost, nikoli však povinnost zrušit zadávací řízení v případě obdržení jedné nabídky, by měla podle ministerstva být zachována. ÚOHS podporuje zachování principů podněcujících soutěž mezi uchazeči, jediná nabídka ve výběrovém řízení se mu tudíž příliš nezamlouvá. V tomto případě půjde pravděpodobně s ministerstvem do sporu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již delší dobu prosazuje možnost vyloučit z výběrového řízení uchazeče, který odvedl nekvalitní práci nebo dílo u předchozích zadavatelů nedokončil. Uchazeč by měl podle ÚOHS předložit potvrzení, že u svých minulých odběratelů nedostal negativní hodnocení jím provedené práce. Pokud by byl uchazeč hodnocen předchozími zadavateli negativně, měl by být ze soutěže vyloučen. Zda-li názor ÚOHS zohlední ministerstvo při přípravě nového zákona, není doposud známo.
K věcnému záměru zákona o veřejných zakázkách Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo téměř 600 připomínek. Většinu z nich již vypořádalo a zároveň věcný záměr upravuje. Termín pro odeslání do vlády má ministerstvo stanoven na 31. srpna letošního roku. Věcný záměr byl zpracován v souvislosti s přijetím tří evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání (Směrnice o zadávání veřejných zakázek, Směrnice o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a Směrnice o udělování koncesí) jejichž obsah bude nutné transponovat do vnitrostátního právního řádu během dvou následujících let.
Podle Ministerstva pro místní rozvoj nové směrnice obsahují množství zásadních změn, jejichž transpozice do vnitrostátního právního řádu si vyžádá vznik zcela nového zákona o veřejných zakázkách, neboť zakotvení nových pravidel do stávajícího zákona by si vyžádalo zásadní zásahy do textu i systematiky zákona a i za vynaložení maximální snahy o vytvoření kvalitního předpisu by pravděpodobně vedlo k velké nepřehlednosti a nesrozumitelnosti právní úpravy.
Robert Malecký
