Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyhověl švýcarské žádosti a případ Princek vs. Švýcarsko bude projednán před Velkým senátem soudu. Švýcarské ministerstvo spravedlnosti požádalo o přezkum původního rozhodnutí soudu ve prospěch svobody slova Turka Dogu Perinceka, aby soud „vyjasnil rozsah, v jakém je švýcarským úřadům dovoleno aplikovat trestní právo v boji proti rasismu“. Podle informací České justice bude Velký senát tento politicky třaskavý případ projednávat na konci roku. Turecko již dříve uvedlo, že doufá, že se “pokus politizovat právo znovu nepodaří“. Do události se vložili aktuálně američtí senátoři.
O tom, že jde o případ využívaný v politice a že se Evropský soud pro lidská práva ocitá ve velkém tlaku, svědčí nejen množství protestů proti rozsudku ve prospěch svobody slova Perinceka, ale také reakce dvou senátorů amerického senátu, kteří navrhují zákon, jehož obsahem má být prohlášení o genocidě Arménů. Senátor Robert Menendez (Demokratická strana) a Mark Kirk (Republikánská strana) vyzývají prezidenta USA, aby pracoval na arménsko-tureckých vztazích založených na pravdivém uznání genocidy Arménů.
V prohlášení předsedy zahraničního výboru Senátu USA senátora Menendeze stojí: „Genocida Arménů je hrozivý fakt, který nemůže být odmítnut. Tato rezoluce potvrzuje, že si budeme vždy pamatovat tuto tragédii a ctít památku nevinných Arménů, kteří bili zabiti a vyhnáni z domovů. Genocida Arménů musí být uznána a pamatována, abychom zabránili opakování podobných událostí.“
Kromě amerického politického angažmá je dalším důkazem o politické třaskavosti případu též únik textu odvolání švýcarského ministerstva zahraničí proti rozsudku ESLP ve prospěch svobody slova a projevu. „Přestože text švýcarského odvolání je držen Evropským soudem pro lidská práva v režimu důvěrné, byl jsem schopen obdržet kopii ve francouzštině. Je to poprvé, kdy se obsah švýcarského odvolání objevuje na veřejnosti,“ napsal před týdnem The California Courier autor Harut Sassounian, který z odvolání cituje. Mimo jiné píše, že soud se zřejmě bude zabývat otázkou, co to je genocida, protože ani v Norimberském procesu není zmíněn termín genocida a nacisté nebyli obviněni z genocidy, nýbrž z válečných zločinů, ze zločinů proti míru a proti humanitě.
Předseda turecké Strany práce Dogu Perincek byl v roce 2007 ve švýcarském kantonu Vaud odsouzen k peněžité pokutě za rasovou diskriminaci proto, že veřejně odmítal nazývat genocidu Arménů v Turecku v roce 1915 genocidou. Perincek samotnou událost nezpochybňoval, ale v souvislosti s ní nesouhlasil s použitím slova genocida, které označil za “mezinárodní lež”. Odvolání proti rozsudku zamítly postupně jak soud ve Vaud, tak i Federální vrchní soud Švýcarska.
ESLP však 17. prosince 2013 rozhodl, že Švýcarsko porušila právo Dogu Perinceka svobodně vyjádřit názor a v případu vydalo rozsudek ve prospěch svobody slova a projevu. V rozsudku soud uvedl, že Perincek měl právo vyjádřit svůj pohled a neměl za to být ve Švýcarsku obviněn a potrestán. Soud nerozhodoval o tom, zda zabíjení Arménů v Turecku v roce 1915 mělo charakter genocidy, nebo nikoli, nýbrž o právu vyjádřit na to názor.
Rozsudek ESLP rozlítil mnoho spolků, církví i jednotlivců a již od druhého dne od zveřejnění byla proti rozsudku vedena soustavná kampaň. Na švýcarskou vládu byl činěn silný a neustálý nátlak, aby se proti rozsudku ve prospěch svobody slova odvolala. Organizátoři kampaně včetně lidskoprávního institutu jsou přesvědčeni, že Evropský soud pro lidská práva rozhodnutím ve prospěch práva na svobodu slova podpořil rasismus a násilí proti Arménům v Turecku, jakožto i kdekoli jinde.
Institut pro genocidu a lidská práva dokonce ve švýcarském tisku šířil inzeráty, v nichž opakovaně na švýcarskou vládu apeloval, aby se proti rozsudku ESLP odvolala. Podle ředitele institutu Didiera Burkhaltera soud rozsudkem ve prospěch svobody “vysoko překročil svůj mandát a kompetence”. Švýcarská vláda se nakonec proti rozsudku ESLP odvolala, v reakci na rozhodnutí Švýcarska vydalo ministerstvo zahraničí Turecka prohlášení, že předpokládá, že odvolání neuspěje a že rozsudek ve prospěch svobody projevu bude potvrzen a že “pokus politizovat právo se znovu nepodaří”.
Dogu Princek dále trvá na tom, že události, které se staly v roce 1915 v Turecku, nebyly genocidou. V Turecku bylo podle arménských zdrojů v roce 1915 systematicky zabito 1,5 milionů Arménů. Podle Turků však půl milionu Arménů bylo zabito v bojích nebo vyhladovělo v 1. světové válce a nešlo o genocidu.
Irena Válová
