Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na příští schůzi śněmovny předloží zprávu o postupu českých vlád ve věci dvojice chlapců, které českým rodičům v Norsku kvůli údajnému pohlavnímu zneužívání odebraly tamní úřady. Ministerský předseda to řekl ve čtvrtek ve sněmovně po interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) na několik členů jeho vlády.
Norské úřady odebraly českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy o pohlavním zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Chalánková míní, že „vše nasvědčuje tomu, že šlo o vykonstruované udání zaměstnanců místní mateřské školky s jasným cílem rodiče poškodit, či se jim snad dokonce pomstít za upozorňování na laxní přístup zaměstnanců školky při péči o děti“. České orgány by podle poslankyně měly případu věnovat větší pozornost.
Sobotka uvedl, že si sněmovna zaslouží jasnou odpověď na to, jaké kroky vlády v případu v minulosti učinily. Uloží proto příslušným resortům audit. Na příští schůzi dolní komory pak předloží zprávu o činnosti Nečasovy, Rusnokovy a své vlády v této věci. Sněmovnu chce seznámit i s kroky, které jeho kabinet v případu ještě udělá.
Chalánková se kvůli případu dnes devítiletého Denise a pětiletého Davida, kteří se podle dostupných informací narodili v Norsku a hovoří pouze norsky, na ministry obrátila už několikrát. Na postup v kauze se ptala ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, ministryně práce Michaely Marksové Tominové, ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (všichni ČSSD) i ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Dosavadní vývoj v Norsku označila za „justiční přehmat norského státu“. Sobotky se pak tázala, zda je ochoten se v případu diplomatickou cestou zasadit o to, aby děti vyrůstaly společně, a to buď s matkou, či u svého českého dědečka.
Dnes Chalánková řekla, že z odpovědí ministrů je patrná „snaha víc věřit norské vládě než české matce“. Neobsahují prý žádný příslib, že by se stát svých občanů zastal. Matka i děti mají české občanství.
Zaorálek Chalánkové už dřív odpověděl, že české velvyslanectví v Norsku žádalo tamní ministerstvo zahraničí nótou o vysvětlení. Norská strana sdělila, že český stát se řízení neúčastní, proto mu nemůže dávat informace. Podle Dienstbiera nyní obě země nemají žádnou smlouvu, která by je zavazovala ke spolupráci. Žádné nástroje pro vyžadování součinnosti prý nemá ani úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí, který spadá pod ministerstvo práce.
„Veškeré informace týkající se péče o děti jiných národností norské orgány poskytují v souladu se zákonnou úpravou pouze rodičům, případně dětem, pokud dosáhly dostatečného věku,“ uvedl David Frous z tiskového odboru ministerstva zahraničí. „Další kroky v případu dětí Michalákových je možné činit pouze soudní cestou,“ dodal. Ministerstvo je podle něho nadále v kontaktu s úřady i Michalákovou a její advokátkou, kterým doporučilo obrátit se na Evropský soud pro lidská práva a požádat o revizi případu u norského soudu.
-čtk-
