Tvrdé kritice podrobil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a jako příliš mírný označil trest udělení pokuty 75 tisíc Kč v případu soudního exekutora a jeho bratra první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán. Pelikán v neděli v České televizi uvedl, že v tomto a podobných případech došlo ke zneužití pravomoci exekutora, která je mu státem svěřena. Takový exekutor by měl skončit, řekl Robert Pelikán s tím, že kárný senát Nejvyššího správního soudu by se měl zamyslet nad tím, jak a kam chce vést justiční systém. V této souvislosti vyslovil také pochybnost o soudcovské samosprávě.
Ještě ve funkci ministryně spravedlnosti podala loni Marie Benešová kárnou žalobu na exekutora, který byl jediným společníkem firmy, jež v elektronické dražbě vydražila majetek dražený v rámci exekuce, kterou vedl sám dotyčný exekutor. Jednatelem firmy, která dražila majetek, a současně zaměstnancem exekutora byl jeho vlastní bratr. Soudní exekutor tak vystupoval v roli exekutora a současně vlastníka firmy, ve které byl jednatelem jeho bratr, který byl současně jeho zaměstnancem a vykonavatelem.
Navíc nejméně v deseti případech vedl exekuce ve prospěch svojí firmy, kterou spolu s bratrem vlastnil. Nejvyšší správní soud letos v březnu shledal exekutora vinným a uložil mu pokutu ve výši 75.000,- korun. Právě tento mírný trest kritizoval náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.
Podle anonymizovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podala Marie Benešová návrh na kárné řízení proti soudnímu exekutorovi Mgr. J. N. z Exekutorského úřadu Praha-východ v srpnu loňského roku. Nejvyšší správní soud jí dal za pravdu letos v březnu, když shledal soudního exekutora J. N. vinným tím, že jako pověřený provedením exekuce vedené připustil, aby se jako dražitel v elektronické dražbě konané dne 26. 2. 2013, v čase od 17:00 hod. prostřednictvím elektronického systému dražeb na portálu www.drazby-exekutori.cz účastnila společnost TOURNESOL s. r. o., IČ 28634781, se sídlem Libocká 73/57, Praha 6, jejímž jediným společníkem je sám kárně obviněný soudní exekutor a jednatelem bratr kárně obviněného soudního exekutora a zároveň jeho zaměstnanec na pozici vykonavatele pan I. N., přitom tato společnost následně předmět dražby vydražila, uvádí se v rozhodnutí kárného senátu NSS.
V dražbě šlo o nemovitost a společnost Tournesol ji získala za 560 000, – , což byla vyšší ze dvou nabídek. Společnost Tournesol s.r.o. sídlí na stejné adrese jako kárně žalovaný exekutor, vyplývá z rozhodnutí.
Kárně obviněný exekutor J. N. se před soudem hájil tím, že jako soudní exekutor nemá zákonem předvídanou možnost, jak konkrétní subjekt z dražby vyloučit, pakliže splňuje všechny stanovené podmínky, ani k tomu není oprávněn, neboť by se jednalo o zcela nepřiměřené a nepřípustné omezení práva účastnit se elektronické dražby. Na právnickou osobu – firmu Tournesol s.r.o., se podle něho nevztahoval zákonný zákaz vystupovat jako dražitel, i když ji vlastnil.
Podle zákona nesmí jako dražitelé vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného a podle. § 66 odst. 3 exekučního řádu platí uvedené omezení rovněž pro soudní exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
„Kárný žalobce je s ohledem na okolnosti případu přesvědčen, že situace, kdy soudní exekutor z pozice vykonavatele veřejné moci provádí dražbu nemovitosti a jedním z dražitelů je právnická osoba, v níž vlastní týž soudní exekutor 100% obchodní podíl, a jeho bratr a zároveň zaměstnanec soudního exekutora je statutárním orgánem této právnické osoby, je zřejmé, že výsledek dražby má přímý dopad do správy soukromého majetku soudního exekutora. Takovéto propojování exekuční činnosti se soukromoprávními zájmy soudního exekutora, kdy se subjekt osobně a majetkově spjatý s osobou soudního exekutora účastní dražby v exekučním řízení, jehož provedením je pověřen tento soudní exekutor, zcela jistě narušuje důstojnost exekutorského povolání a ohrožuje důvěru v nezávislý a nestranný výkon exekuční činnosti,“ uvedl v odůvodnění kárný senát Nejvyššího správního soudu, který odkázal ke komentáři exekučního řádu, podle kterého vlastnit obchodní podíl ve firmě není v rozporu se zákonem, avšak exekutor musí zachovat nestrannost a předcházet pochybnostem veřejnosti o dodržování tohoto principu.
„V rozporu se zákazem výdělečných činností pak není držení akcií nebo obchodního podílu ve společnosti, udržování a pronájem nemovitostí apod., neboť se jedná o udržování a správu majetku exekutora. Samozřejmě, že i při výkonu těchto činností musí exekutor dbát zachování své nezávislosti a nestrannosti a předcházet pochybnostem veřejnosti o dodržování tohoto principu. Rovněž je nezbytné, aby při výkonu povolených činností bylo vyloučeno narušení důstojnosti exekutorského povolání,“ citoval komentář k exekučnímu řádu kárný senát NSS v odůvodnění, proč dotyčného exekutora odsoudil k pokutě 75.000,- Kč, což Robert Pelikán tvrdě zkritizoval jako nedostatečný trest.
„Chvíle, kdy kdokoliv zneužije své funkce, své pravomoci, která mu je státem propůjčena, musí znamenat, že skončí, že už mu prostě propůjčena nebude. A já si myslím, že i tedy ten kárný senát by se měl zamyslet nad tím, jak chce a kam chce vést celý ten justiční systém. Ono to pak má vliv i na to, že ti soudci volají po samosprávě. Ale pokud oni ukazují, že nejsou schopni tedy nastavit čestné mechanismy tím logickým způsobem, tak těžko mohou chtít nějakou samosprávu,“ uvedl Pelikán doslova.
Za poslední tři roky bylo podáno každý rok 10 kárných žalob proti exekutorům. V roce 2011 byla z deseti žalob v sedmi případech uznána vina exekutora, v roce 2012 byla z deseti žalob ve třech případech uznána vina a v roce 2013 byla z deseti žalob ve čtyřech uznána vina. V letošním roce bylo podáno doposud osm žalob, z čehož je šest řízení neskončených. V jednom případě byla uznána vina a v jednom případě bylo vydáno usnesení o spojení věci.
Irena Válová
