V Poslanecké sněmovně se projednávají takzvané armádní zákony. Největší změnou, která se připravuje, je znovuzavedení odvodů do armády, a to i ve chvíli, než dojde k bezprostřednímu ohrožení státu. Jde přitom o jednu z mála věcí, na níž je shoda jak ve vládě, tak v opozici. Podle poslankyně ODS Jany Černochové se na potřebnosti přijmout takovou úpravu projevila i současná ukrajinská krize.

Jak vnímáte nové armádní zákony? Neobáváte se omezení osobní svobody?

Vcelku pozitivně, protože jsou připravovány již léta, vlastně vycházejí z Bílé knihy o obraně, kterou nechal připravit Alexandr Vondra. Samozřejmě, nic není perfektní, mám některé otázky a připomínky, ale, za sebe mohu říct, nejde o nic, kvůli čemu by nemohly být návrhy schváleny.
Dodržování svobod občanů a to, aby byli co nejméně obtěžováni státem, je pro mě velice důležité. V tuto chvíli nemám pocit, že by občané měli být zbytečně obtěžováni, že by mohly být narušovány jejich svobody. Stát si zakládají občané, aby jim sloužil, a ochrana před vnějším ohrožením je v zásadě nejdůležitějším důvodem pro vznik státu. Zřídili jsme si profesionální armádu, což nám mimo jiné umožňuje využívat prostředky daňových poplatníků efektivněji a díky členství v NATO nemusíme mít vojáků tolik. Ale může se vyskytnout chvíle, kdy profesionální armáda nebude početně k zajištění bezpečnosti ČR stačit. A proto jí musejí pomoci zálohy – aktivní i ty povinné.

V čem konkrétně by se současný branný zákon měl změnit?

Asi nejdůležitější změnou je, že se vracíme k tomu, co existovalo v minulosti – k možnosti vyhlášení odvodů jednotlivců či skupin populace. Na rozdíl od minulosti ovšem tyto odvody nebudou probíhat pravidelně dvakrát do roka, ale vláda je může vyhlásit pouze při zhoršení bezpečnostní situace. Tím je zajištěno, že občané nebudou zbytečně obtěžováni, ale zároveň armáda bude vědět, koho může v případě potřeby povolat k posílení profesionálních sil. Další změny jsou spíše technické, týkají se cvičení a podobně.

Mohlo by vás zajímat

Podle jakých měřítek by se odvádělo? Platily by stejné parametry i pro ženy?

Nepředpokládají se odvody plošné, a byť ženy mohou být také, již podle stávajícího zákona, odvedeny, asi by se jich to týkalo velice výběrově. Kdo by byl odváděn, by musela říct vláda podle situace – zda celé ročníky či jednotlivci, například specialisté, řidiči a podobně. Samotný odvod je administrativní úkon, kdy čtyřčlenná komise – dva lékaři, zástupce armády a samosprávného orgánu – rozhoduje o tom, zda je dotyčná či dotyčný schopen po zdravotní stránce služby v armádě. Proti rozhodnutí je možné se odvolat či službu odmítnout z důvodu svědomí.

Do jaké míry hraje v rozhodování současná krize na Ukrajině?

Ukrajina, podobně jako Gruzie v roce 2008, je pro nás varováním, že ohrožení se může objevit poměrně rychle a že nemusíme mít měsíce a roky na to, abychom zvýšili obranyschopnost státu. Návrhy změn zákonů vznikly dříve, než vypukla ukrajinská krize. Ta je tedy pouze potvrzením správnosti navržených změn.

Týkala by se nová branná povinnost výlučně služby v ozbrojených silách nebo například i v civilní obraně? Na jaké pozice by byli branci umístěni?

Branná povinnost je stále stejná. Vztahuje se až na výjimky na všechny občany ve věku 18 až 60 let. V tom se nic nemění. Pokud by se odvedený člověk stal vojákem, sloužil by – po výcviku – podle potřeb ozbrojených sil, mohl by tak vykonávat jakékoli činnosti v podpoře, strážní službu, posílit policii a samozřejmě v případě nějakého rozsáhlého konfliktu i bojovat. Civilní obrana již neexistuje, máte zřejmě na mysli náhradní službu, která existuje pro ty, kteří odmítli sloužit v ozbrojených silách. Opět to známe z minulosti, kdy se těmto lidem říkalo „civilkáři“. Ti sice nesloužili se zbraní, ale pomáhali v nemocnicích, administrativě a podobně.

Byly pro výcvik dostatečné kapacity, nebo by se musely rozšiřovat? Existují i odhady, kolik by změna pravidel stála?

Předpokládám, že pokud by nebyla na spadnutí válka a neprobíhaly by žádné masové odvody celých ročníků, stačily by stávající kapacity. Co se týče nákladů, mohu pouze vycházet z materiálu, který již v Poslanecké sněmovně byl, ale byl stažen. Nová verze by měla do sněmovny dorazit snad v září. Okamžité náklady by měly být do dvou milionů korun a týkají se vydání nových průkazů a známek vojákům z povolání a vojákům v aktivní záloze. V případě zhoršení bezpečnostní situace by administrativa kolem odvodů stála – v závislosti na rozsahu – okolo sta milionů korun. Další náklady by vznikly při povolání povinné zálohy na cvičení a podobně. To se dá těžko vyčíslit, ale uvědomme si, že v té situaci je už přímo ohrožena bezpečnost České republiky a nemá valného smyslu bavit o penězích, protože jde o samotnou existenci státu.

Dušan Šrámek