Poslanci napříč stranami vyzývají nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby směrem do soustavy státního zastupitelství vydal sjednocující pokyn, jak postupovat v případech trestních stíhání členů zastupitelstev nebo například městských rad. Česká justice dlouhodobě popisuje případy, kdy jsou takzvaně za hlasování kriminalizovány celé obecní orgány, aniž by často vznikla škoda nebo je její vyčíslení vyváženo jinými, neekonomickými důvody. NSZ zatím situaci analyzuje.

„Nazrál čas, aby ve věci trestních stíhání členů zastupitelstev tzv. za hlasování vydal nejvyšší státní zástupce sjednocující pokyn, jak při případném zahajování trestního stíhání postupovat,“ řekl České justici odborný mluvčí pro resort spravedlnosti Jan Chvojka (ČSSD).

Podobně vidí situaci jeho poslanecký kolega Stanislav Polčák (TOP 09/STAN), podle něhož bylo na vydání pokynu „včera pozdě“. „Já chystám svůj poslanecký legislativní návrh, který zpřesní, že samosprávy mohou s odůvodněním přijímat v samostatné působnosti i rozhodnutí například z čistě ekonomických hledisek méně výhodná, než se nabízela,“ uvedl Polčák.

Atmosféra nejistoty z případů, jako je například obvinění členů pražské městské rady v kauze Opencard nebo stíhání zastupitelstva Ostravice za objednání posudku za 25 tisíc korun, ve sněmovně rezonovala tento týden při jednání o vydání poslankyně a bývalé náměstkyně ústeckého primátora Zuzany Kailové (ČSSD). Řada poslanců při rozhodování nakonec dala přednost obavám ze šikanózního stíhání před fakty, které policisté mandátovému výboru předložili. „Chceme se toho jako poslanci zákonodárného sboru účastnit tím, že dnes i někdy příště budeme hlasovat pro lidi, kteří léta letoucí jsou v komunální politice, procházejí volbami, veřejnost může jako jediná ohodnotit to, jestli kradli, nebo nekradli?“ ptala se poslankyně Jana Černochová (ODS). „Myslím, že kriminalizace komunálních politiků už zašla příliš daleko. Myslím si, že od toho jsou voliči, aby rozhodli, zda s penězi, s majetkem té které obce nakládají jimi zvolení zastupitelé správně, či nikoliv. Myslím si, že v řadě případů přece jen nastupují jiné mechanismy, než jen prostý ekonomický kalkul. A i o tom bych měl vážné pochybnosti, protože dneska si skutečně můžete koupit znalce a napíše vám cokoliv. Myslím si, že policie tu není od toho, aby si nechávala dělat kromě superzávažných případů ekonomické analýzy a potom kriminalizovala lidi,“ doplnil František Laudát (TOP 09/STAN). Kailová, která na svoji obhajobu rovněž argumentovala politickými důvody, nakonec vydána nebyla.

Na roztříštěnou praxi upozorňuje i poslankyně Marie Benešová (ČSSD), která bývala ministryní spravedlnosti i nejvyšší státní zástupkyní. „Praxe by se měla sjednotit. Pokud by NSZ nereagovalo, hrozí, že nikdo se nebude chtít angažovat v komunální politice, aby nebyl ohrožen trestním stíháním,“ řekla Benešová České justici.

Mohlo by vás zajímat

Podobnou obavu v nedávném rozhovoru pro MF Dnes vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Myslím, že to je dneska problém všech politických stran. Lidé se do politiky z řady důvodů nehrnou. Politika byla hodně ostouzena, je hodně kriminalizována. Vždyť dneska už je problém i na úrovni obcí získat lidi, kteří by vůbec chtěli kandidovat do komunálních voleb. Když vidí situace, kdy jsou stíhány celé městské rady kvůli rozhodnutím, která jsou někdy sporná, někdy politicky kontroverzní, ale je otázka, jestli trestná,“ řekl předseda vlády.

Nejvyšší státní zastupitelství podle vyjádření jeho šéfa Pavla Zemana situaci analyzuje. „V tuto chvíli nemohu říci, zda toto zkoumání vyústí v nějaké sjednocující stanovisko.  Zároveň podotýkám, že pro tento typ případů už existují judikáty Nejvyššího soudu i rozhodnutí obecných soudů,“ napsal České justici Zeman.

Zemanova předchůdkyně v úřadu Renáta Vesecká sjednocující stanovisko NSZ nepovažuje za vhodné. „Každá z trestních věcí může být jiná, může mít jiné okolnosti. Nicméně za vhodné a žádoucí pokládám to, že na poradě všech vedoucích státních zástupců by dvě až tři tyto ukončené trestní věci měly být ze strany NSZ analyzovány a rozebrány tak, aby vedoucí státní zástupci mohli sjednocovat praxi na svých úřadech,“ uvedla Vesecká.

Robert Malecký