Platy ústavních soudců možná výrazně vzrostou. Příslušnou novelu dnes Sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Uskuteční se s největší pravděpodobností příští týden.
Úpravu platů soudců Ústavního soudu navrhl přidat ústavně-právní výbor do vládní novely zákona o soudech a soudcích, podle níž by měli předsedové kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu pětileté funkční období. Nyní je neomezené.
Ústavní soudci nyní mají nižší platy, než jsou například na Nejvyšším soudu. Vypočítávají se ze základu pro ústavní činitele, tedy například pro poslance, senátory a ministry. Soudci mají letos tento základ asi o 12.800 korun vyšší. Zvýšení platů ústavních soudců by si vyžádalo asi o 7,4 milionu korun navíc.
Norma by zvýšila hrubý měsíční plat předsedy Ústavního soudu i s náhradami ze 169.300 na 211.000 korun. Místopředseda by pobíral 181.900 místo 146.000 korun. Plat s náhradami ústavního soudce – předsedy senátu by vzrostl ze 122.200 na 152.300 korun. Například předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nyní berou i s náhradami 194.200 korun, místopředsedové 165.900 korun, stojí v informaci.
Vládní norma v původním znění by měla přispět k personální obměně ve funkcích předsedů kolegií nejvyšších soudů. Ostatní soudní funkcionáři už délku funkčního období stanovenu mají. U předsedů a místopředsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je desetiletá, u předsedů a místopředsedů vrchních, krajských a okresních soudů pak sedmiletá.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se přimlouval za to, aby byla zavedena funkční období i ve státních zastupitelstvích. Exministr spravedlnosti, nezařazený Jiří Pospíšil zase volal po uzákonění pravidel pro výběrová řízení pro soudce.
-čtk-
