Právě před rokem, 13. června 2013 vypukla aféra, která krátce na to vedla k pádu vlády a následně k vypsání předčasných voleb, jež zcela překreslily politickou mapu ČR. Tzv. kauza Nagyová měla i další důsledky – vedle všeobecně známých událostí a pochybností o smyslu spektakulárního zásahu, legálnosti řady kroků trestního řízení a účelové skandalizace aktérů prostřednictvým úniků odposlechů jde o aktuální spory ve vedení soustavy státního zastupitelství.  

K samotnému ročnímu vývoji kauzy lze říct, že jestliže ještě po vystoupení tří zástupců vrchního státního zastupitelství a šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty bezprostředně po zásahu mohl mít někdo pocit, že policie rozkryla nějakou ohromnou mafiánskou síť, nyní celý případ vypadá tak, že hora pouze porodila myš. Dodnes například policie a státní zastupitelství nevysvětlily účelově puštěnou informaci o původu zlata a peněz, které zabavila při domovních prohlídkách v bankách, ani to, jakou měly mít souvislost s celým případem.

Od počátku bylo vyšetřování vedeno po třech větvích, které se později rozšířily ve čtyři. Nejméně jasná je vlastně ta největší, která se má týkat údajných klientelistických vazeb mezi některými lobbystickými skupinami a zástupci státu. Základem byla informace o možném trestněprávním pozadí styků mezi Romanem Janouškem a Liborem Grygárkem. To byla záminka, proč byla místní příslušnost delegována z gesce VSZ v Praze do Olomouce.

Grygárek byl obviněn až krátce před koncem loňského roku. Základem obvinění mělo být to, že bývalý náměstek VSZ nevydal příkaz k šetření Janouškových aktivit poté, co mu bylo ve Švýcarsku zablokováno dvě stě miliónů korun. Jenže odposlechy, které mají dokazovat, že tak měl učinit ze zištných důvodů, byly pořízeny až po jeho odchodu ze státního zastupitelství. Nic jiného nebylo zatím v této větvi případu zprocesněno. Dosavadní výsledky šetření jsou pouze operativní informace, opírající se výlučně o odposlechy a důkazy nepodložené dedukce. Z konfrontace s poskytnutými informacemi vyplývá, že odposlechy byly účelově vybírány, byly záměrně vypouštěny pasáže, které nesvědčily vyšetřovací verzi o rozsáhlém spiknutí, které je šetřeno jako trestný čin sabotáže.

Pouze ve věci údajného zneužití Vojenského zpravodajství již byla vypracována obžaloba, a je to tedy zatím jediný skutek, který míří k soudu. Nově se objevila informace, že se ke konci chýlí i vyšetřování manipulace s utajenými zprávami BIS, které měly údajně končit u podnikatele Iva Rittiga. V této věci bylo skončeno dokazování, a v nejbližších dnech by se měli obvinění seznámit se spisem. Podle dostupných informací má ale celé obvinění jeden zásadní háček. Na spisech nejsou nikde otisky prstů Jany Nečasové, takže bude obtížně dokazovat, že je měla k dispozici jak ona sama, natož jiné osoby.

Mohlo by vás zajímat

Poslední větev případu se týkala údajné korupce v rámci odchodu tří poslanců ODS ze sněmovny výměnou za posty ve státní správě. Stíhání definitivně zrušil 12. srpna Nejvyšší soud s odkazem na poslaneckou imunitu. Podle soudu je třeba vnímat všechna jednání exposlanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra směřující k jejich vzdání se mandátu 7. listopadu 2012 jako celek a nelze je stíhat ani za ta jednání, která probíhala mimo prostory Poslanecké sněmovny. Soud zároveň rozhodl, že expremiér Petr Nečas není z pravomoci orgánů činných v trestním řízení vyňat a za případné trestné činy jej stíhat lze, protože po rozpuštění sněmovny už nebyl chráněn procesní imunitou. Bývalý premiér byl obviněn 11. února letošního roku. Nevyjasněné je dosud procesní postavení všech tří exposlanců, protože trestní řízení stále trvá, a v rámci něho byli vyslýcháni i po zastavení trestního stíhání.

Zub času nahlodal vztahy mezi Prahou a Olomoucí

Za zvláštní pozornost stojí, co kauza způsobila uvnitř soustavy státního zastupitelství. Jedním z jejích vedlejších, a nechtěných důsledků totiž bylo, že byla ukončena pouť nového zákona o státním zastupitelství legislativním procesem. Po jarním přijetí v prvním čtení se dalo očekávat, že norma v podobě prosazované šéfkou Unie státních zástupců Lenkou Bradáčovou a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem možná s úpravami, ale přece jen cestu legislativním kolečkem dokončí.

Co nastalo kolem tzv. silvestrovské novely ministryně úřednické vlády Marie Benešové, je dostatečně známé. Rusnokův kabinet nenašel k jejímu prosazení odvahu a fakticky ji pohřbil přenecháním Sobotkově politické vládě. Nově se ovšem ukazuje, že druhý pokus Pavla Zemana s „jeho“ zákonem provází soustředěnější odpor jak odborné veřejnosti, tak emancipujících se poslanců.

Čas ovšem vnesl spory i mezi vedoucí státní zástupce obou vrchních stupňů. Roztržka mezi Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem vyvrcholila na nedávné pracovní poradě, kterou moderoval šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Podle informací České justice Bradáčová podlehla nervozitě, že kroky VSZ v Olomouci, vnímané částí veřejnosti na samotné hraně zákona, obrátily nechtěnou pozornost vůči státnímu zastupitelství jako takovému. Důsledkem, který pražská vrchní státní zástupkyně Ištvanovi vyčetla, je sílící odpor vůči té podobě nového zákona, který posílí nezávislost státního zastupitelství, zruší vrchní stupně a instaluje protikorupční speciál k Zemanovi na NSZ. Je přitom dobře známo, že na olomouckém VSZ panuje zejména proti rušení vrchních stupňů jednotný odpor a že tamním státním zástupcům je daleko bližší varianta staronového uspořádání soustavy, ke které se kloní i ministryně spravedlnosti Helena Válková nebo prezident Miloš Zeman.

Sám Ištvan už také opouští některé své donedávna tvrdě hájené konstrukce. V rozhovoru pro internetový deník Echo24 připustil, že kontroverzní trestní řízení vedené kvůli hypotetické sabotáži byl jen jeden z mnoha záznamů v širokém trestním řízení. „Právní kvalifikace záznamu o zahájení trestního řízení může být za měsíc nebo za rok úplně jiná,“ řekl Ištvan Echu24.

V nastalé situaci kličkuje i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ve chvíli, kdy se ukázalo, že na ministerstvu spravedlnosti, které je formálně předkladatelem zákona, dojde k jeho přepsání v klíčových bodech, zahájil vlastní lobbing. Nejprve využil schůzky s prezidentem Milošem Zemanem k tomu, aby hlavu státu v klíčových věcech dostal na svou stranu, nyní se podle zjištění České justice ve sněmovně snaží získat podporu skupiny poslanců, která by neupravenou normu adoptovala jako vlastní poslanecký návrh, a obejít tak ministerstvo.

Robert Malecký, Dušan Šrámek