Je-li v ČR počet policií trestně stíhaných firem od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob každý rok do stovky a počet soudy odsouzených firem v řádu jednotek, jsou to objektivně nízká čísla. Důvodem ovšem není skutečnost, že by firmy byly málokdy pachateli lidské trestné činnosti, nýbrž že katalog trestných činů je příliš omezený. Proto je nutné katalog možných trestných činů, kterých se napříště mohou dopouštět firmy, rozšířit. Alespoň takto to vyplývá z důvodové zprávy k novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
„Vzhledem k rozšíření výčtu trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit, lze sice předpokládat určitý nárůst agendy orgánů činných v trestním řízení, neboť toto rozšíření může vést k zahajování více trestních řízení s právnickými osobami, než doposud,“ stojí doslova v důvodové zprávě k novele zákona o trestní odpovědnosti firem. Hned v následující větě ovšem autor zprávy pochybuje, že se přesto podaří odstíhat více firem: „Vzhledem k uvedené dosavadní nízké četnosti zahajovaných stíhání a malému počtu podaných obžalob, eventuálně návrhů na potrestání, však nelze očekávat výraznější zátěž orgánů činných v trestním řízení, a to i s ohledem na skutečnost, že společně s právnickou osobou je zpravidla stíhána i osoba fyzická.“
Jak přesně vypadá nízká četnost? Podle stejné zprávy bylo od počátku účinnosti zákona od 1. ledna 2012 do konce února 2014 zahájeno trestní stíhání pouze proti 92 právnickým osobám za celkem 122 trestných činů v celkem 73 případech. Podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství byly v roce 2012 obžalovány celkem 4 osoby (pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku, pro trestný čin vydírání podle § 175 trestního zákoníku, pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku, a dále pro trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku v souběhu s trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku), a dále byl podán v tomto roce rovněž jeden návrh na schválení dohody o vině a trestu s právnickou osobu.
V roce 2013 pak byla podána obžaloba v 15 případech (z toho osmkrát pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku) a 7 návrhů na potrestání. V roce 2013 pak již došlo ve třech případech k pravomocnému odsouzení právnické osoby, v jednom případě došlo v řízení před soudem k pravomocnému zproštění, uvádí důvodová zpráva.
To je samozřejmě málo a navíc to nesplňuje účel, vyplývá ze zprávy. Co je ve skutečnosti účelem zákona o trestní odpovědnosti firem, se lze dozvědět z odstavce 1.5. Popis cílového stavu: „Cílem předmětného návrhu zákona je rozšířit katalog trestných činů obsažený v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tak, aby bylo možné trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.“
Z novely vyplývá, že z povahy věci je žádoucí, aby byl katalog rozšířen na veškeré trestné činy a taxativně vyjmenovány pouze výjimky, kterých se firma dopustit nemůže. Podle návrhu novely zákona o trestní odpovědnosti firem se tak napříště budou moci firmy dopustit všech trestných činů stejně jako lidé s výjimkami vyjmenovanými v novém § 7, který bude obsahovat činy jako nedovolené opuštění republiky, trestný čin spolupráce s nepřítelem nebo trestný čin vzoupra vězňů. Všech trestných činů, které nejsou uvedeny v §7 včetně například vraždy se naopak firma bude moci dopustit.
Nový §7 má vypadat takto: Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku s výjimkou trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), trestného činu účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), trestných činů proti těhotenství ženy uvedených v díle 4 hlavy první zvláštní části trestního zákoníku, trestného činu pomluvy (§ 184 trestního zákoníku), trestného činu soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), trestného činu dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), trestného činu opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 trestního zákoníku), trestného činu vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), trestného činu rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), trestného činu zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), trestných činů proti bezpečnosti České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace uvedených v díle 2 hlavy deváté zvláštní části trestního zákoníku, trestného činu spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), trestného činu válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), trestného činu služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), trestného činu osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), trestného činu násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), trestného činu vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), trestného činu opilství (§ 360 trestního zákoníku), trestných činů proti branné povinnosti uvedených v hlavě jedenácté zvláštní části trestního zákoníku, trestných činů vojenských
Co žádají sílící a volající (některé) hlasy?
Proti novému konceptu kriminalizace právnických osob, které by měly být trestně odpovědné ze všech trestných činů kromě výše uvedených výjimek, se již razantně ohradil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Dopis ministryni spravedlnosti s kritikou návrhu adresoval předseda České advokátní komory Martin Vychopeň, který zpochybnil jak důvody, tak i odbornou úroveň textu. „Odůvodnění návrhu však mluví o politickém, nikoliv odborném zadání, a jakkoliv je třeba takové zadání považovat za závažné, nemůže vyvážit odbornou stránku posouzení, které se však návrhu nedostalo, nebo v něm není uvedena,“ uvedl v dopisu ministryni.
Důvodová zpráva skutečně odkazuje k jakými neurčitým sílícím a volajícím hlasům, ke koaliční smlouvě ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL, ale také k „aktivitám Platformy pro odpovědné finance“, když se v ní doslova píše:
„Kromě toho v politických i odborných debatách sílí hlasy volající po zahrnutí i některých dalších trestných činů do katalogu trestných činů, kterých se právnické osoby mohou dopustit Viz například znění koaliční smlouvy mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013-2017, podle které má dojít ke změně zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tak, „aby obsahoval všechny hospodářské trestné činy“, poslanecký návrh novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který byl projednáván jako sněmovní tisk 105 tohoto volebního období, nebo poslanecké návrhy projednávané jako sněmovní tisky č. 912 a 915 minulého volebního období, aktivity Platformy pro odpovědné finance aj.,“ uvádí se ve zprávě k důvodům, proč se má zákon o odpovědnosti právnických osob novelizovat.
Irena Válová
