Poslední verze vyhlášky o advokátních tarifech, která má platit od úterý 1. července, reaguje podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové na kritiku „nesmyslně vysokých nákladů, které ruinují lidi“. Vyhláška, jak uvedla ministryně, nově zavádí dvě hodnoty pro výpočet tarifů a tarify značně snižuje. „Neznamená to, že by se neměly pohledávky vymáhat nebo že by měly být nevymahatelné a že by neměla být odměna,“ uvedla na tiskové konferenci ministryně Válková.
O opaku je přesvědčen předseda České advokátní komory Martin Vychopeň. V dopisu náměstkovi ministryně spravedlnosti Robertu Pelikánovi, kterým reaguje na poslední návrh ministerstva, naopak uvádí, že pokud bude přiznáván věřitelům pouze zlomek vynaložených nákladů na právní zastoupení, povede to jistě ke zlepšení sociální situace dlužníka, a to tím, že věřitel vůbec nebude pohledávky vymáhat. Ze stanoviska ČAK dále vyplývá silný nesouhlas s ministerskou vyhláškou, která má platit už za čtyři dny.
„Pokud Ministerstvo spravedlnosti nastaví náhradu nákladů právního zastoupení tak, že věřitelům přizná pouze zlomek skutečně vynaložených nákladů, povede to jistě ke zlepšení sociální situace dlužníka (tím, že po něm věřitel nebude pohledávky vůbec vymáhat), ale ke zhoršení vymahatelnosti pohledávek, což jistě není v souladu s postojem Ministerstva spravedlnosti,“ píše předseda ČAK s tím, že se komora domnívá, by tato otázka měla zůstat na rozhodovací činnosti soudů a nic nebrání tomu, aby byla do občanského soudního řádu zavedena taková pravidla, která umožní snížení odměny advokáta v rámci rozhodování o nákladech řízení tak, aby to odpovídalo judikatuře Ústavního soudu.
Podle vyhlášky, jak má platit od úterý, by měla náhrada nákladů řízení činit za každý úkon právní služby 200,- Kč z hodnoty do 10.000,- Kč a 300,- Kč do hodnoty 50.000,- Kč. Jiné hodnoty návrh, který obdržela ČAK, neobsahuje.
„Uvědomuji si přitom politický kontext celé situace, kdy Ministerstvo spravedlnosti hodlá přispět ke zlepšení sociální situace dlužníka, do které se mnohdy dostává nezaviněně (ale mnohdy také vlastní vinou a při plném vědomí toho, co činí). Je však nepochopitelné, proč se má takto vymezená nespravedlnost (spočívající v nepřiměřenosti výše přísudku vůči vymáhané pohledávce) obrátit navrhovanou změnou advokátního tarifu proti věřitelům, kteří prodlení dlužníka nezavinili a nezavinili ani jeho případnou neschopnost splatit dluh,“ upozorňuje Martin Vychopeň náměstka ministryně spravedlnosti Pelikána v nesouhlasném stanovisku, který k návrhu předseda České advokátní komory zaslal ministerstvu spravedlnosti.
Podle ČAK je nová vyhláška naplněním politického zadání ve prospěch dlužníků, které nespravedlnost obrací proti věřitelům. Kritizuje také zavedení nového institutu „formulářové žaloby“ podzákonnou normou. Komora tak ústy svého předsedy trvá na předchozích stanoviscích a odkazuje též k dřívějším připomínkám ke sněmovnímu tisku 107, kterým se skupina poslanců pokouší změnit advokátní tarify prostřednictvím novely občanského soudního řádu.
„Jsme proto přesvědčeni, že než vymezovat v podzákonném právním předpisu nové instituty (viz tzv. formulářová žaloba) a obracet poměr tvrzené nespravedlnosti z dlužníka na věřitele, je namístě využít sněmovního tisku č. 107 k tomu, aby se ve větší míře upravila možnost soudů posuzovat vztah náhrady nákladů právního zastoupení (odměny advokáta) k výši vymáhané pohledávky a druhu řízení,“ píše Martin Vychopeň Robertu Pelikánovi.
V přiložených připomínkách k pěti článkům vyhlášky předkládá ČAK čtyři zásadního charakteru a předkládá alternativní návrh advokátní komory, který se ve dvou variantách vrací k původním šesti taxám, přičemž nejvyšší je hodnota pohledávky od 7 tisíc do 10 tisíc, ke které je přiřazena taxa 1000 Kč.
Irena Válová
