Za směšný, kdyby nebyl slouhovský, označil postup Úřadu pro ochranu osobních údajů ve vztahu ke zveřejňování přepisů odposlechů novináři advokát Tomáš Sokol. Úřad má konat, a ne vydávat výzvy, říká k varování ÚOOÚ před pokračováním publikování přepisů soukromých sms mezi Petrem Nečasem a Janou Nagyovou. „Je to jako když zloděj křičí, chyťte zloděje,“ uvedl k výzvě ÚOOÚ advokát Václav Vlk. Situaci považuje za tak výjimečnou, že by byl pro předběžné opatření.
„Pochopil bych takovéto stanovisko v situaci, kdy dochází jednou za dvacet let k uveřejnění klíčového obsahu nesmírně závažného odposlechu. Ovšem zde je uveřejňování odposlechů naprosto stejnou měrou výsledkem práce pořizujícího (policie), tak zveřejňujícího( novináři). Míra zásahu do soukromí je tak velká, že přesahuje právo na informace. Jsou podsouvány zlomky a úryvky informací a odposlechů, zjevně ze soukromí, umožňující vícenásobný výklad a mající dehonestující charakter,“ říká pro Českou justici k současné situaci advokát Václav Vlk.
Jak minulý týden uvedl ÚOOÚ, nelze zveřejňování odposlechů a přepisů sms obhajovat tvrzením, že politik nemá nárok na ochranu soukromí, či je odůvodňovat veřejným zájmem, neboť je zjevné, že některé zveřejněné informace již nepochybně případný veřejný zájem přesahují, uvádí ve stanovisku k publikování korespondence mezi partnery Nečasem a Nagyovou.
„Úřad v této souvislosti upozorňuje na ustanovení § 8c trestního řádu, podle kterého nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu, nebo informace získané sledováním osob a věcí,“ píše se ve stanovisku Úřadu, který v závěru prohlášení některá média naopak ocenil za „sebereflexi“: „Současně však Úřad oceňuje, že výše uvedené postupy nejsou samozřejmé pro všechna média a mezi novináři lze najít i náležitou sebereflexi a varování před důsledky, které zveřejňování informací týkajících se soukromí osob může mít. Jako příklad uvádíme články publikované v Respektu a na echo24.cz,“ píše se ve stanovisku. Bylo to však právě periodikum Respekt, které rovněž zveřejnilo údaje z trestního řízení ve věci Nagyová a spol., týkající Libora Grygárka.
Tomáš Sokol: intimní rozhovory bez důkazního významu
„K postupu ÚOOÚ: Byl by směšný, kdyby nebyl trapně slouhovský,“ reagoval pro Českou justici advokát Tomáš Sokol. „Jestliže podle Úřadu je zveřejnění každého protokolu o výslechu porušením zákona na ochranu osobních údajů, pak zveřejnění obsahu soukromých rozhovoru, jak se říká, tuplem. Pak má Úřad konat, a ne vydávat výzvy. O nich v zákoně nic není. Klientku také neupozorňovali, ale rovnou zahájili řízení,“ říká Tomáš Sokol s poukazem na případ Vlasty Parkanové, která byla za zveřejnění částí vlastního spisu od ÚOOÚ pokutována.
„Odposlech – lhostejno zda telekomunikace nebo prostorový – je jedním z nejhrubších zásahů do soukromí a lze ho tolerovat výhradně pro účely trestního řízení. I v takovém případě ale musí orgány činné v trestním řízení plně šetřit práva a svobody zaručené Listinou (§ 2 odst. 4 trestního řádu). Což například podle mne znamená použít jako důkaz v trestním řízení, pouze to, co má nějakou faktickou hodnotu. Tedy nikoliv zveřejňovat intimní rozhovory, které důkazní význam nemají,“ uvádí advokát Tomáš Sokol ke zveřejněným sms mezi Nečasem a Nagyovou o jejich vztahu.
Podle Sokolova názoru by tisk neměl zveřejňovat žádné odposlechy. „Pouze ve výjimečných případech, pokud jsou schopni prokázat nějaký faktický společenský efekt. Například prokázání nějaké politické konspirace nebo zveřejnění jinak utajovaných informací v rámci politického či vysloveně kriminálního komplotu policie s účastníky odposlechu. Případně tehdy, když by policie sama chtěla obsah odposlechu, mající nějaký veřejný význam, utajit,“ argumentujeTomáš Sokol.
„Obsah rozhovoru bývalého premiéra se svojí přítelkyní (například) v situaci, kdy ho policie hodlá zcela nebo v potřebném rozsahu využít jako důkaz, už žádný takový společenský význam nemá. Ochrana soukromí zde musí mít přednost před jiným zájmem demokratické společnosti, tedy zájmem na svobodném šíření informací. Stručně řečeno, zveřejnění považuji za hrubě protiprávní zásah do soukromí,“ odpovídá advokát Tomáš Sokol na otázky, kdo by měl rozhodnout, které zveřejnění odposlechu je ve veřejném zájmu, a které už nikoli.
Václav Vlk: Veřejný zájem nechť si obhájí před soudem
Advokát Václav Vlk na stejnou otázku, tedy kdo má určit, které publikování odposlechu a intimní korespondence je ve veřejném zájmu, zda podobná varování novinářů nepovažuje za pokus o cenzuru, nebo zda naopak by byla situace řešitelná například předběžným opatřením, konstatuje, že situace je výjimečná a připustil by výjimečné řešení: „Prohlášení beru spíše jako pokus zastrašit všechny, než vážně míněnou reflexi a sebereflexi. V situaci, která je, bych měl pochopení i pro zcela výjimečné předběžné opatření zakazující další odposlechy šířit do doby vyřešení věci. Obrátil bych důkazní břemeno – kdo je takový frajer, že mé patent na svobodu informací a výklad veřejného zájmu, ať je zveřejní a u soudu obhájí, že tomu tak je,“ uzavírá Václav Vlk.
Irena Válová
