Ve sněmovně se rozbíhá debata o novém zákoně o státním zastupitelství, konkrétně o verzi, kterou ministerstvu spravedlnosti předložil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ta vychází z návrhu, který už loni v prvním čtení sněmovna před svým rozpuštěnmím stihla projednat, obsahuje však sadu drobných změn, které v souhrnu posilují postavení nejvyššího státního zástupce a jeho náměstka pro boj s korupcí. Právě tyto změny vyvolávají největší kontraverze.
Ve sněmovně existuje shoda na tím, aby se funkční období vedoucích státních zástupců prodlužovalo automaticky podle roku, kdy byli jmenováni. Těm, kteří byli jmenováni dříve, zákon funkční období automaticky prodlouží o dobu kratší než u těch, kteří byli jmenováni až například letos nebo loni.
„Zákon projde pečlivým posouzením ústavně-právního výboru, a to včetně přechodných ustanovení, jejichž dopad je personálně velmi zásadní. Chceme-li se vyhnout situaci, kdy by došlo během jednoho roku k výměně všech vedoucích státních zástupců, je logický návrh na odstupňování délky mandátu podle roku prvního jmenování. Obdobně se postupovalo i v případě funkcionářů soudů. To, zda je délka navrhovaného prodloužení adekvátní a jakého rozhodného období se má týkat, bude předmětem debaty,“ říká předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Souhlasí s ním i jeho kolega z výboru, opoziční poslanec Marek Benda (ODS). „Pokud budou stanovena (a já to pokládám za správné) funkční období na dobu určitou, pak je rozumné, aby v soustavě docházelo k průběžné obměně v letech, aby nikdo neprovedl jednorázové personální zemětřesení. A tam je kriterium dosavadního působení vcelku rozumné. Ostatně u funkcionářů soudů jsem tento postup obměny vymyslel a prosadil já,“ uvedl Benda pro Českou justici.
Otázky naopak vzbuzuje návrh, aby bylo funkční období nejvyššího státního zástupce desetileté, nikoli sedmileté jako u ostatních vedoucích funkcionářů soustavy. Mandát Pavla Zemana, který by funkci obhájil automaticky, a zákon si v této oblasti píše fakticky pro sebe, by byl navíc prodloužen tím, že se na něho poměrné krácení nevztahuje a prvním dnem platnosti zákona by mu teprve začala běžet desetiletá lhůta.
„Funkční období deseti let pro nejvyššího státního zástupce považuji za poměrně dlouhé. Domnívám se, že by postačila délka sedmi let, která přesahuje horizont vlády, která daného nejvyššího státního zástupce jmenuje. Není to však podle mne fatální problém. Pavla Zemana považuji za kvalitního představitele NSZ a nevadilo by mi, kdyby státní zastupitelství v příštích deseti letech vedl,“ uvedl Tejc. „Nevidím příliš důvodů k tomu, prodlužovat zákonem funkční období stávajícího NSZ,“ dodává k tomu Benda.
Významnou pozici uvnitř soustavy, posílenou velkou personální pravomocí a vyšším stupněm ochrany před odvoláním, má mít podle návrhu i náměstek nejvyššího státního zástupce, který povede nový Úřad pro závažnou hodpodářskou a majetkovou trestnou činnost a korupci, tzv. protikorupční speciál. narozdíl od ostatních náměstků ho nebude možné odvolat jinak než rozhodnutím kárného senátu v kárném řízení. Na úřad si také bude moci přivádět státní zástupce z libovolného stupně soustavy.
„Zákon by měl platit pro všechny stejně. Každá výjimka by měla být řádně vysvětlena a měla by mít svou logiku. V tomto případě neplatí ani jedno. V soustavě státního zastupitelství bychom neměli mít dva privilegované,“ řekl České justici poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který je odborným mluvčím strany pro resort spravedlnosti.
Nesouhlasí ani opozice. „Vždy jsem prosazoval, že i uvnitř soustavy nemůže být nikdo, kdo má samostatnou a nikým nekontrolovanou personální pravomoc – tolik k náměstku pro úřad,“ uvedl Marek Benda. V kruzích kolem nejvyššího státního zástupce se počítá s tím, že by místo jeho náměstkyně a vedoucí speciálu zaujala po zrušení vrchních státních zastupitelství Lenka Bradáčová.
Spory vyvolává rovněž ustanovení, podle kterého by směli být státní zástupci ze zrušených vrchních státních zastupitelství přeřazeni až o dva stupně níž, a to i bez jejich souhlasu. Podle Jeronýma Tejce by měli, pokud si nenajdou místo v soustavě sami, působit na krajích. „Osobně to nevidím jako šťastné. Jejich odbornost a zkušenosti jsou dostatečným důvodem pro to, aby pokud budou přeloženi, pracovali nadále alespoň na úrovni krajského státního zastupitelství. Navrhovaný posun o dva stupně, tedy až na okresní státní zastupitelství, nepovažuji za přiměřený. A tím vůbec nechci snižovat úroveň státních zástupců na okresní úrovni, kteří mají s ohledem na ohromný nápad a široký okruh témat velmi složitou roli,“ řekl předseda ústavně-právního výboru.
Robert Malecký
