V rodinných konfliktech musí soudy rozhodovat zvláště citlivě a trestní postih brát až jako poslední možnost, která vztahy vylepší jen stěží. Vyplývá to z dnešního nálezu Ústavního soudu. Zastal se muže, který ve vlastním domě vyměnil zámky ve dveřích místností, které využívala rodina jeho dcery, a vystěhoval její věci. Muž tvrdil, že tím oprávněně reagoval na dřívější chování příbuzných, přesto mu justice uložila podmíněný trest.
Ústavní soudci zdůraznili mravní přesah kauzy. Děti mají rodiče ctít a respektovat, přičemž nejde jen o morální zásadu, ale také požadavek zahrnutý v zákoně o rodině a občanském zákoníku. Z „hnízda“ mají v dospělosti vyletět děti, nikoliv rodiče, stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Ivany Janů.
Případem se musí znovu zabývat odvolací Krajský soud v Praze. Původní verdikt Okresního soudu v Mladé Boleslavi znamenal pro muže šestiměsíční trest vězení s podmíněným odkladem na osmnáct měsíců.
Muž žil v Řepově na Mladoboleslavsku ve vlastním domě s dcerou a její rodinou. Podle obžaloby v době její nepřítomnosti nejméně šestkrát vešel do části domu, kterou obývala, nastěhoval si tam své věci a její přesunul jinam. Zároveň vyměnil zámek.
Muž vytýkané jednání nepopíral. Dcera si prý jednostranně přivlastňovala další prostory v domě, který sám postavil, a na výzvy k vyklizení nereagovala. Dokonce čelil fyzickému napadení. Příčinu rozporů spatřoval v chování a jednání dcery a její rodiny, které pořídil byt, přesto odmítala opustit rodinný domek. Podané trestní oznámení považoval za nemorální.
„Pokud rodina potomka vykazuje rodiče z domu, místo aby si vybudovala vlastní, hodnotí to soud jako jednání nemravné,“ uvedla Janů. Z hlediska obecných principů fungování rodiny bylo na mladší generaci, aby projevila méně agresivity, doplnila soudkyně. Nikdo z aktérů případu se dnešního jednání nezúčastnil.
-čtk-
