Dotaz na ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra, kolik bylo loni skončeno trestních řízení, v nichž byly nařízeny odposlechy a záznamy telekomunikačního zařízení, a zda byly v souladu se zákonem odposlouchávané a sledované osoby o tomto zásahu do života informovány, položila prostřednictvím předsedy Daniela Korteho parlamentní Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací (SKKPO). Zatím bezvýsledně. Předseda Daniel Korte to považuje za pohrdání sněmovnou.
Návrh vypořádat se s odposloucháváním lidí, kdy bylo řízení zastaveno, odposlech nevyužit a osoba o tom měla být informována, podal předseda SKPPO Daniel Korte (TOP09/STAN) už na březnovém jednání Komise. „Předseda Korte navrhl, že komise by se měla vypořádat s tzv. jalovými odposlechy. Jsou to provedené odposlechy, které nebyly využity, jelikož trestní řízení bylo zastaveno a tudíž dle § 88, odst 8 TŘ by osoba, na kterou byl nařízen odposlech telekomunikačního provozu, měla být o tomto úkonu informována.,“ píše se v březnovém zápisu ze schůze Komise.
Další jednání se konalo v dubnu a vyústilo v jasné usnesení: Komise pověřuje předsedu, aby učinil dotaz na ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra ohledně informace, kolik trestních řízení bylo pravomocně skončeno v roce 2013 v těch případech, kdy podle § 88 odst. 8, trestního řádu měla být osoba informována o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního řízení a kdy nebyla informována dle ost. 9 a s jakým konkrétním odůvodněním. Žádá o informaci, kolik osob bylo v roce 2013 vyrozuměno o odposlechu po pravomocném skončení řízení a doporučuje ministerstvu spravedlnosti a ministerstvu vnitra, aby v případě potíží získání těchto informací byla nastavena metodika v informačním systému tak, aby bylo snadnější získávat zmíněné informace.
Podle slov předsedy Komise Daniela Korteho se jednání zúčastnila zástupkyně ministerstva spravedlnosti a po dohodě s ní byl stanoven termín, kdy ministerstvo spravedlnosti poskytne informaci o odposlouchávaných lidech, na 30. červen 2014. Aktuální dopis ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO11) je proto pro Komisi rozčarováním. Obsahuje totiž jasný závěr: Tyto údaje nejsou k dispozici.
„Paní ministryně žádné informace neposkytla, což Komisi rozhořčilo, neboť je to pohrdání sněmovnou a kontrolní činností sněmovny,“ říká k dopisu Korte a dodává. „Ministerstvo, které paní ministryně řídí, neplní funkci, kterou má plnit. Takže se obracíme na sněmovnu, aby se tím zabývala.“
Druhý adresát dotazu – ministerstvo vnitra – stále ještě využívá termínu 30. června 2014 a příslušná data shromažďuje.
Čísla vedou k podezření z obcházení zákona
Předseda Komise Daniel Korte si navíc analyzoval dostupná data o počtech povolených odposlechů a počtech stížností. Dospěl k podezření, že zákon, který nařizuje lidi informovat po skončení řízení, že byli odposloucháváni, je obcházen. Při objemu cca 9 000 nařízených odposlechů se za analyzované období vyskytlo kolem patnácti stížností, což jsou zhruba tři až čtyři stížnosti ročně, což je vzhledem k počtu nařízených odposlechů žádný počet stížnosti, říká Korte. Podle něho z toho vyplývá, že lidé se nedozvídají, že jsou odposloucháváni, a protože to nevědí, nemohou si stěžovat. „Mám podezření na zneužívání odst. 9 §88 Trestního řádu,“ dovozuje z dostupných čísel Daniel Korte.
Podle tohoto odstavce jsou upraveny podmínky, za kterých naopak státní zástupce, soudce či policejní orgán odposlouchávanou sobu neinformuje. K tomu stačí, když usoudí, že poskytnutím takové informace „by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod lidí“. Konkrétně odst. 9 obsahuje toto:
„Informaci podle odstavce 8 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob.“
„Z oněch zhruba patnácti stížností proti odposlechu bylo čtrnáct zamítnuto pro procesní vady. K soudu se obrátili advokáti, aniž by věc byla skončena. Pouze jediná stížnost uspěla. Šlo o člověka, který nebyl účastníkem řízení, byl odposloucháván, sledován, zadržen. Byl to sprostý podezřelý, se kterým bylo hrubě nakládáno a poté byl bez dalších opatření propuštěn,“ říká Danile Korte. Jde o případ pana Václava O., o kterém Česká justice opakovaně informovala.
Na dotaz, jak bude nyní konkrétně dále postupovat, potvrzuje Daniel Korte, že neustoupí od úmyslu získat potřebné informace o odposleších. Zatímco ministerstvo vnitra má na informaci čas do 30. června 2014, ministerstvo spravedlnosti si odmítnutím informace vysloužilo další písemnou žádost ze sněmovny s termínem do 30 dnů. Žádost byla odeslána před dvěma týdny. „Pak je to hrubé porušení zákona,“ varuje Daniel Korte.
Irena Válová
