Uvnitř soustavy státního zastupitelství se začíná opatrně mluvit o možnosti zakotvit do českého právního řádu možnost vést trestní řízení proti zemřelému. Přesněji řečeno rozšířit stávající možnosti dané trestním řádem, které to umožňují pouze ve výjimečných, mimořádných případech.
Podle informací České justice se o možnosti vést trestní řízení proti zemřelým mluvilo na poradě státních zástupců na Nejvyšším státním zastupitelství. Úřad to nepopírá, jde ale prý o interní úvahy, které nemají zatím vyústit v legislativní návrh. „Nejvyšší státní zastupitelství nehodlá blíž komentovat průběh interních porad a jednotlivé dílčí názory státních zástupců, které na nich zazní. U odboru trestního řízení byl k této otázce diskutován jeden dílčí odborný problém, zda zastavení trestního stíhání z důvodu úmrtí obviněného má přednost před uplatněním jiných důvodů pro zastavení trestního stíhání,“ uvedl pro Českou justici mluvčí NSZ Petr Malý. „Tato otázka ovšem nemá zásadního významu pro usměrnění dosavadní praxe státního zastupitelství a je dostatečně řešena stávající judikaturou i odbornou literaturou,“ dodal.
V odborných kruzích není tato otázka zcela nová. Opatrná diskuse se o ní vede zejména v souvislosti s posílením práv poškozených. Ti by v případě zakotvení možnosti dál stíhat zemřelé nebo jejich trestní stíhání vůbec zahájit měli mít možnost domoci se verdiktu o vině a uspokojit své případné nároky na odškodnění.
Ustanovení by ovšem mohlo pomoci i očistit jméno osoby, která zemřela jako stíhaná, pokud by její nevinu konstatoval soud.
Při debatě o konkrétních případech zaznívají například kauzy Otakara T., obviněného z vraždy dívky v roce 2011 v Praze. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo poté, co se oběsil v cele vazební věznice. Zda je skutečně vrahem, zůstalo neodhaleno.
V opačné rovině jde například o kauzu starosty Budišova Ladislava Péťu, který v roce 2009 zemřel jako obviněný z vydírání a nepřímého úplatkářství v případě údajně nadhodnocené rekonstrukce budišovského zámku. Soud začal kauzu rozplétat několik měsíců po Péťově smrti v roce 2009 a dnes je zřejmé, že i on, stejně jako jeho údajní komplicové Zdeněk Doležel a Miloslav Řehulka, by byl viny zproštěn.
Možnosti tu jsou, ale mimořádné
Podle současné právní úpravy představuje smrt obviněného podle vůle zákonodárce objektivní okolnost, se kterou je v zásadě spojen zánik trestněprocesního vztahu mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti níž se trestní řízení vede. Jestliže obviněný zemřel, je to obecně překážkou jeho trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu, která vede k nezahájení nebo k zastavení trestního stíhání.
Vést trestní řízení proti zemřelému je tak možné pouze ve výjimečných případech. Vždy ale jde o mimořádné opravné prostředky ve prospěch obviněného.
„Trestní řád tedy upravuje výjimku z obecné nepřípustnosti trestního stíhání zemřelé osoby k těmto mimořádným opravným prostředkům, kdy se navzdory smrti obviněného specificky nebrání dalšímu řízení. Ačkoli trestní stíhání musí být zastaveno neprodleně, jakmile státní zástupce zjistil, že existuje některý z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 trestního řádu, nelze trestní stíhání zastavit proto, že obviněný zemřel [viz § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu], poté co byla povolena obnova řízení ve prospěch obviněného [§ 289 písm. c) trestního řádu], dále poté co bylo podáno dovolání ve prospěch obviněného (§ 265p odst. 3 trestního řádu), anebo poté co byl zrušen rozsudek v řízení o stížnosti pro porušení zákona s tím, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 275 odst. 1 věta první trestního řádu),“ vyjmenovala Jana Zezulová z Analytického a legislativního odboru NSZ.
Důvodem těchto možností v trestním řádu je umožnit případnou pozdější rehabilitaci odsouzeného po jeho smrti. „Kromě zákonem výslovně stanovených výjimek (kdy se vždy jedná o řízení „ve prospěch“ zemřelé osoby) se podle mých informací nepředpokládá, že by nový trestní řád nějak výrazně prolomil stávající princip, že proti zemřelé osobě nelze trestní řízení konat (až právě na zákonem stanovené výjimky),“ uvedla dále Jana Zezulová.
Robert Malecký
