Ďábel se skrývá v detailu – nový zákon o státním zastupitelství, jehož návrh obdrželo ministerstvo spravedlnosti koncem dubna a nyní prochází na ministerstvu připomínkovým řízením, má těchto „detailů“ více. Jeden z klíčových se týká přechodných ustanovení: konkrétně těch, které zkracují funkční období dosavadních vedoucích státních zástupců, funkčního období nejvyššího státního zástupce a vedoucího nového Úřadu pro závažnou majetkovou a hospodářskou trestnou činnost a korupci. A také těch, které řeší, co bude se státními zástupci obou vrchních stupňů po jejich zrušení.

Pokud by prošel zákon podle představ nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, znamenalo by to jednu z největších personálních revolucí v soustavě státního zastupitelství od roku 1994, kdy vstoupil v platnost stávající zákon. Všem vedoucím státním zástupcům, tedy těm, kteří stojí v čele okresních a krajských státních zastupitelství, totiž návrh zákona zkracuje funkční období. S výjimkou jediného: nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Tomu návrh zákona, pokud by vstoupil v platnost ve znění z pera NSZ, prodlužuje funkční období automaticky o 10 let.

Vrchní státní zastupitelství zákon ruší zcela. V paragrafu 96 zákon zkracuje nově okresním a krajským státním zástupcům jmenovaným v letech 1994 – 2000 jejich funkční období na jeden rok od nabytí účinnosti zákona. Těm, kteří byli jmenováni v letech 2001 – 2007, uplyne jejich funkční období po třech letech od nabytí účinnosti, jmenovaným v období 2008 – 2011 po čtyřech letech a těm vedoucím státním zástupcům, kteří nastoupili do svých funkcí v letech 2012 – 2015, stanovuje funkční období 7 let.

Vedoucí státní zástupci, jmenovaní za doby, kdy je v čele NSZ Pavel Zeman, tak prakticky získávají bez výběrových řízení sedmiletý mandát, který pro okresní a krajské státní zástupce zákon nově zavádí. Ti okresní a krajští státní zástupci, kteří byli do svých funkcí jmenováni před nástupem Pavla Zemana, mají smůlu: funkční období se jim poměrně k jeho trvání krátí a budou muset – pokud budou samozřejmě o funkci stát – projít novými výběrovými řízeními a procesem jmenování tak, jak ho nově upravuje návrh zákona.

Další výjimka z obecných pravidel platných pro ostatní státní zástupce se týká vedoucího nového Úřadu pro závažnou hospodářskou a majetkovou činnost a korupci, který je formálně náměstkem nejvyššího státního zástupce, prakticky však funguje ve speciálním režimu. Přechodná ustanovení totiž umožňují Pavlu Zemanovi v období od 1.7. 2015 až do 31.12. 2015 jmenovat vedoucího tohoto speciálního státního zastupitelství bez projednání s Poradním sborem, jehož stanovisko bude jinak u ostatních vedoucích státních zástupců vyžadováno.

Mohlo by vás zajímat

Zároveň v přechodných ustanoveních, upravujících nově funkční období stávajících vedoucích státních zástupců, v odstavci 7 stojí: „U vedoucího Úřadu, který byl jmenován do své funkce před 1.1. 2016 a který vykonával tuto funkci v den nabytí účinnosti tohoto zákona, se za počátek funkčního období považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona.

Prakticky to znamená, že koho si do čela tohoto speciálního a velmi mocného státního zastupitelství Pavel Zeman sám vybere, ten bude v jeho čele stát po dalších 7 let. Podobné ustanovení se týká i státních zástupců, kteří budou k tomuto speciálnímu úřadu přeloženi: I na ně pamatuje přechodné ustanovení, které jinak stanoví povinnost nejvyššího státního zástupce jejich přeložení k „Úřadu“ projednat s Poradním sborem.

Poradní sbor je nový institut, složený z 11 členů – státních zástupců, volených na šest let všemi státními zástupci. V jeho kompetenci má být mimo jiné vyjadřovat se k personálním krokům v soustavě státního zastupitelství.

Návrh nového zákona o státním zastupitelství řeší i situaci po zrušení obou vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci. Státní zástupci dosud činní u těchto institucí se sice automaticky stávají státním zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, avšak s jednou podstatnou „maličkostí“: Mohou být bez jejich souhlasu přeloženi na jiné státní zastupitelství. A zatímco u „obyčejných“ státních zástupců platí, že je nelze přeložit k nižšímu stupni, v tomto případě logicky platí výjimka.

Navíc – a to je klíčové – oproti původnímu návrhu zákona z roku 2012 přibyla do aktuálního návrhu z pera NSZ nová věta, že bývalé státní zástupce činné u obou vrchních zastupitelství „lze přeložit i ke státnímu zastupitelství o dva stupně nižšímu“. Tedy i na okresní státní zastupitelství, což pro mnoho těchto státních zástupců, kteří dosud počítali s další kariérou na krajích, může znamenat důvod pro odchod ze soustavy.

-rm-