Americká internetová společnost Google spustila internetový formulář, pomocí něhož Evropané mohou požádat o odstranění údajů, které ve výsledcích vyhledávání považují za nežádoucí. Firma tak reaguje na nedávné rozhodnutí evropského soudu, podle kterého lidé mohou od Googlu požadovat, aby na ně internet „zapomněl“. Google již podle agentury Reuters obdržel tisíce žádostí. Česká justice přináší pohled redakce New York Times.
Ještě před rokem se zdálo, že vše skončí vítězstvím pro Google. Toto rozhodnutí bude pro americké firmy, jako je například zmíněný Google, znamenat, že se budou na evropských trzích muset řídit velmi odlišnými pravidly, než na svém domácím trhu. NYT se snažil poukázat na důležitost rozhodnutí Evropského soudu tím, že zmínil, že spotřebitelský trh EU je trhem s přibližně 550 miliony lidmi.
Tento výsledek soudního líčení navíc přichází ve chvíli, kdy se v Evropě diskutuje o tzv. „právu být zapomenut“, tedy aby měli spotřebitelé mít možnost požádat o smazání informací o své osobě ve chvíli, kdy již pominula nutnost jejich shromažďování pro účely, za kterými byly poskytnuty. Nebo neexistuje-li již právní důvod pro jejich uchovávání. V návrzích právních dokumentů se tomuto právu zatím přezdívá právo „být zapomenut“ či „být vymazán“. V případě jeho schválení by se to týkalo například i Facebooku.
Hlavní motivací k přijímání podobných zákonů je v posledním roce zejména případ Edwarda J. Snowdena, který proslul zveřejněním citlivých dat americké Národní bezpečnostní agentury a několika dalších mezinárodních bezpečnostních agentur. V několika případech se jednalo o data shromážděná americkými internetovými společnostmi.
Místo toho, aby Google – a potenciálně i další společnosti jako Facebook či Twitter – sloužil jako univerzální fórum poskytující informace o ostatních lidech, bude se muset ve všech 28 členských státech EU mnohem aktivněji zapojit do vyřizování stížností lidí o tom, jaké informace se o nich vyskytují online, napsal NYT.
Tyto společnosti by rovněž musely převzít zodpovědnost za mazání informací a rovněž i za finanční náklady s tím spojené. K tomu by došlo ve chvíli, kdy by o jejich smazání byly požádány oficiálními autoritami pověřenými takovým rozhodováním v zastoupení osob, které vznesly stížnost.
„Toto zní jako rozhodnutí, jenž lze označit jako klíčový historický mezník,“ řekl Peter Hustinx, Evropský inspektor ochrany údajů. „Soud tímto říká, že Google v Evropě neprodává pouze reklamu, ale společně s těmito službami poskytuje i doprovodný obsah. Pokud jste obyčejným občanem, toto rozhodnutí vám dává možnost kdekoliv v Evropě společnost Google požádat o to, aby smazala obsah, který se týká vaší osoby,“ říká.
Rozhodnutí by se týkalo pouze Evropy a pravděpodobně by nemělo žádný efekt na Google či jiné služby digitálních médií v USA, kde svoboda projevu přebíjí znepokojení společnosti nad ochranou soukromí. V USA se firmy brání tím, že jsou-li informace pravdivé, není důvod je mazat. Evropa však tíhne spíše k vytvoření balancu mezi svobodou projevu a ochranou soukromí.
Smazány mohou být i pravdivé, ale nelegálně umístěné informace
Evropský soud rozhodl, že občané by měli mít právo požádat o odstranění nelichotivého materiálu i přesto, že je jeho obsah pravdivý a byl na internet umístěn legálně. Případ zahrnoval i soudní spor španělského právníka, který usiloval o odstranění odkazů na internetové články z 90. let, které informovaly o jeho dluzích a problémy s placením daní.
Rozhodnutí Evropského soudu vycházelo ze zákona o ochraně dat z roku 1995, který limituje nakládání s osobními informacemi a v určitých situacích umožňuje jejich smazání.
Soud nařídil, že společnosti jako Google, by měly lidem v určitých případech umožnit být po určité době „zapomenuti“ tím, že smažou odkazy na dané webové stránky. Výjimku mohou tvořit veřejně činné osoby zabezpečující veřejný zájem.
Společnosti jako Google budou sice povinny odkazy na webové stránky mazat, ale nařízení soudu nebude nutit původního vydavatele informací k tomu, aby učinil na své webové stránce totéž. Soud to obhajoval tím, že je pro uživatele mnohem těžší dohledat jednotlivé webové stránky, než je tomu prostřednictvím vyhledávačů.
Rozhodnutí soudu Google šokovalo
Ještě v červnu 2013 soudní poradce Niilo Jaaskinen ohlásil, že Google nebude nucet odkazy mazat. Mluvčí Googlu Al Verney v tiskovém prohlášení tehdy řekl, že rozhodnutí je „zklamáním jak pro internetové vyhledávače, tak i pro internetové vydavatele“, a že společnost Google si vezme nějaký čas k analyzování možných důsledků tohoto rozhodnutí. Google byl prý velmi překvapen tím, jak se rozhodnutí dramaticky odlišovalo od původních návrhů soudního poradce Jaaskinena.
Jelikož je Evropský soudní dvůr nejvyšší instancí v soudním systému EU, Google se nemůže proti rozhodnutí odvolat. Obchodní skupina pro společnosti zabývající se informačními technologiemi řekla, že rozhodnutí soudu je hrozbou svobodě projevu v Evropě.
„Toto rozhodnutí otevírá dveře širší privátní cenzuře v Evropě,“ řekl James Waterworth, předseda bruselské kanceláře Asociace pro počítačový a komunikační průmysl, jejíž členy jsou například Facebook, Microsoft a Google, stejně tak třeba T-Mobile. „Zatímco rozhodnutí má především poskytnout ochranu, naší obavou je to, že by mohlo docházet i ke zneužití ze strany politiků či dalších osob, které mají co skrývat a mohly by požádat o smazání informací.“
Někteří internetoví experti řekli, že soud přišel s těžko ovladatelným a drahým nástrojem pro internetové vyhledávače jako je Google, což by mohlo vést k tomu, že na internetu bude nakonec dostupné daleko menší množství informací.
„Nechat internetové vyhledávače provádět test veřejného zájmu je velmi problematické, a to nejen kvůli tomu, že budou nuceny provádět rozhodnutí takového rozsahu, která by mohla být v kompetenci soudů či ostatních veřejných autorit,“ prohlásila Orla Lynskeyová, přednášející právo na London School of Economics. „Očekávám, že běžnou reakcí internetových vyhledávačů jako odpovědi na stížnosti bude automatické odstranění daných informací,“ sdělila.
Google troublemaker?
Rozhodnutí Evropského soudu o mazání informací není prvním problémem, kterým se EU s Googlem v oblasti ochrany osobních údajů zabývala. Pro Google nejcitlivější byla pravděpodobně aféra s automobily, které v Evropě mapovaly okolí pro aplikaci StreetView. Vyšlo však najevo, že také nelegálně sbíraly informace z Wi-Fi. Společnost se omluvila a data následně smazala.
Představitelé EU – zejména pak francouzská vláda – Google rovněž kritizovali za sjednocování pomínek o osobních údajích pro přibližně šedesát svých služeb, včetně YouTube a Gmailu. Jejich obavou bylo to, že podmínky jasně nestanovují to, jakým způsobem bude s osobními informacemi nakládáno a jak dlouho budou uchovávány. V lednu 2014 francouzské autority v souvislosti s tímto pochybením udělily Googlu pokutu ve výši 150 tisíc euro. Google pokutu zaplatil, ale proti rozhodnutí se odvolal.
Evropské autority rozhodnutí soudu vidí jako obrovský úspěch. Někteří evropští právníci jsou však názoru, že zavádění ještě přísnějších zákonů již není třeba.
„Nejpřekvapivějším faktem na celé situaci je to, že se soud lehce přiklonil směrem ke skupině podporující tzv. „právo být zapomenut,“ řekl Richard Cumbley, právník z londýnské advokátní kanceláře Linklaters.
O problematice možnosti mazání informací se začalo diskutovat zejména v roce 2009, kdy se španělský právník Mario Costeja González rozčílil nad tím, že po zadání svého jména do Googlu nalezl odkazy na novinové články z roku 1998, které detailně popisovaly jeho problémy s dluhy a poskytovaly informace o nuceném prodeji jeho majetku. Costeja namítal, že tyto problémy byly vyřešeny již před mnoha lety a již dávno nejsou relevantní.
Poté, co noviny La Vanguardia nebyly ochotny články z internetu odstranit a Google odmítl smazat odkazy na tyto články, si Costeja stěžoval u Španělského úřadu pro ochranu dat s tím, že došlo k porušení jeho práva na ochranu osobních údajů. Španělské autority Googlu v červenci 2010 nařídily, aby odkazy na články smazal. Google se proti nařízení odvolal a Španělský nejvyšší soud případ postoupil k Evropskému soudu.
Evropský soud v úterý 13. května poslal případ Costeji zpět ke Španělskému soudu. Ať již Španělský soud rozhodne v souvislosti s žádostí Costeji jakkkoliv, jeho právník se nechal slyšet, že případ považuje za vítězství již kvůli tomu, že Google stejně bude muset smazat odkazy vedoucí k těmto informacím.
„Jsme velmi šťastní, protože i přesto, že jsme od začátku měli z případu dobrý pocit, stále se jednalo o velmi složitý případ, zvláště vezmeme-li v úvahu, jak obrovské moci mohl Google ke své obhajobě využít,“ nechal se slyšet Joaquín Munoz, partner v advokátní kanceláři Abanlex ve Španělsku. „Hlavní pointou je to, že spotřebitelé budou nyní vědět, jak pravidla hry fungují a jakým způsobem mohou hájit svá práva,“ dodal.
-zahr-
