Petr Tomek, místopředseda policejních odborů a právník, spoluautor služebního zákona, komentuje pro Českou justici poslední dění kolem odvolání a jmenování generálního ředitele Vězeňské služby. Tvrdí, že jde o cílenou likvidaci nepohodlných nebo odbojných služebních funkcionářů.
Po nikoli kontroverzním, ale zjevně nezákonném, odvolání generálního ředitele vězeňské služby gen. Dohnala z „funkce“, pokračuje likvidace vedení vězeňské služby odvoláním plk. Prokeše ze služebního místa prvního náměstka generálního ředitele. Nutno říci, že postup této likvidační akce není příliš nápaditý.
Je v bezpečnostních sborech čas od času využíván pro účelové odstranění nepohodlných příslušníků. Úplně, ale úplně náhodou, dochází ke zrušení systemizovaného služebního místa prvního náměstka. Dalo se očekávat zdůvodnění, že právě služební místo prvního náměstka generálního ředitele bude tou zásadní překážkou pro realizaci geniálního plánu osvícenecké obrody českého vězeňství. Že na tomto místě sedí nepohodlný Prokeš, je jistě také jen nešťastná shoda náhod.
Pro realizaci zmíněného plánu bylo naopak zcela nezbytné vytvořit služební místo nikoli jednoho zcela „odlišného“ náměstka, ale přímo dvou nových náměstků – pro bezpečnost a kontrolu a pro vzdělávání a odborné zacházení (poprvé v dějinách bezpečnostních sborů je zřízeno služební místo hodné Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – náměstka pro vzdělávání).
S dosavadním prvním náměstkem již bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru o převedení na jiné služební místo. Již z předmětu tohoto řízení by bylo možno dovodit, že Prokeš bude převeden na služební místo jednoho z nově vytvořených náměstků. Převedení na jiné služební místo je totiž právní institut, který sestává ze dvou odlišných rozhodnutí, respektive výroků – odvolání ze služebního místa podle § 25 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a ustanovení na služební místo podle § 20 téhož zákona. Po odvolání ze služebního místa z důvodu zrušení tohoto místa v důsledku organizačních změn (§ 25 odst. 1 písm. a) výše citovaného zákona), musí být příslušník ustanoven na služební místo ve stejné služební hodnosti, v daném případě té nejvyšší – vrchní státní rada. Tato služební hodnost je však určena výlučně pro ředitele bezpečnostních sborů a jejich náměstky. Nevím o jiném volném služebním místě v policii (tam sice předmětná volná místa jsou, ale už je na ně vyhlášeno výběrové řízení), v hasičském záchranném sboru ani v celní správě. Jediná volná služební místa s příslušnou hodností budou nově zřízená místa náměstků generálního ředitele vězeňské služby.
Velmi záhy se však ukázalo, že stejně jako v předcházejících krocích ministryně spravedlnosti, není v této pokračující taškařici psané právo žádnou překážkou (marně člověka napadne, jestli by se dané ministerstvo nemělo pro přesnost nějak přejmenovat). Proč by mělo být překážkou pro novopečeného generálního ředitele Ondráška, za účelem naplnění cílů stanovených vedoucí rezortu? Generální ředitel nyní nabyl legitimity poté, co při výběrovém řízení porazil v otevřeném, transparentním a jak se vyjádřila ministryně „standardním“ souboji dva „utajené“ civilisty, kteří ani nemohli být účastníky tohoto souboje, protože nesplňovali základní požadavky pro zařazení do výběrového řízení.
Proto se nový generální ředitel neostýchal pominout zákonem stanovený postup při obsazování služebního místa, a aby vyloučil Prokeše ze hry, vyhlásil na místa náměstků výběrové řízení. Do něho se pochopitelně nemůže Prokeš přihlásit, protože je určeno pro příslušníky s nižší služební hodností, než je požadována na služebním místě náměstka generálního ředitele. Byly tudíž vynechány tři povinné fáze, které mají podle § 20 odst. 1 až 3 zákona o služebním poměru předcházet vyhlášení výběrového řízení. Na služební místo náměstka tudíž nebude ustanoven Prokeš, s nímž je vedeno řízení o odvolání ze služebního místa z důvodu jeho zrušení, přestože měl být na nově zřizované služební místo ustanoven podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o služebním poměru, ani bývalý generální ředitel vězeňské služby Dohnal, který je i nadále v právním vakuu neustanoven na služební místo, nezařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, tedy vlastně pro ministryni a nového generálního ředitele neexistující. Když už byla pominuta ona první fáze obsazování služebního místa, není divu, že byly pominuty i další dvě, zejména ta, v níž se má dát možnost příslušníkům, kteří již dosáhli stanovené služební hodnosti, požádat si o převedení na obsazované služební místo.
Ještě zbývá položit si otázku: „Kam s ním (Prokešem)?“. Jiné místo, než to, na nějž nebyl, v rozporu s dikcí zákona, ustanoven, v jím dosažené služební hodnosti k dispozici není.
Znamená to, že bude s pravděpodobností rovnající se jistotě, zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené. Služební příjem z 11. tarifní třídy tak nebudou nadále poskytovány jen 3 příslušníkům (generálnímu řediteli a jeho 2 náměstkům), ale hned 5 příslušníkům, z nichž Prokeš a Dohnal nebudou proti své vůli konat službu. Služební funkcionáři jistě na tyto dva služební příjmy poskytované za nicnedělání ušetří na řadových příslušnících – nezaplacením služby přesčas, neposkytnutím zvýšeného základního tarifu za výkon služby ve směnném režimu služby, snížením osobního příplatku a neposkytnutím odměn. Ostatně, jako vždy. Jiné řešení vlastně ani možné není. V rozpočtu na služební příjmy se totiž se zvůlí vůbec nepočítá.
Inu, každý krok v této povedené kauze by měl být zaznamenán do učebnic pro předmět služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů jako odstrašující příklad kumulace protiprávních úkonů a rozhodnutí zainteresovaných služebních funkcionářů. I po více než 30 letech, po něž se věnuji problematice služebního poměru jako pedagog, personalista, legislativec, se nestačím divit.
JUDr. Petr Tomek
Katedra soukromoprávních disciplín
Policejní akademie České republiky v Praze
