Někdejší italský vyšetřující soudce Giovanni Falcone, který by 18. května oslavil 75. narozeniny, byl mužem, jemuž se podařilo narušit poměrné klidné poválečné soužití italského státu s mafií. Rodák ze sicilského Palerma, považovaného za neoficiální sídlo této zločinecké organizace, byl snad nejzarputilejším bojovníkem proti mafii a také hlavní osobností justičního týmu, který se od 80. let minulého století věnoval jejímu potírání.
Především Falconeho zásluhou se uskutečnil první „maxiproces“, ve kterém bylo v prosinci 1987 odsouzeno 338 příslušníků mafie. V následujícím roce pak následovaly další dva procesy s 80 a 81 obžalovanými. Falcone si svým odhodláním a neústupností, s jakou mafii pronásledoval, vysloužil nejen nenávist její nejaktivnější odnože, sicilské Cosa Nostry, ale i nepřízeň některých kolegů. V nekonečném boji s mafií se cítil velmi často osamocen.
Nekompromisní boj s ní se mu nakonec stal osudným – 23. května 1992 zahynul při výbuchu dálkově odpálené, mimořádně silné nálože na dálnici nedaleko Palerma spolu se svou manželkou a třemi muži ochranky. Z podílu na tomto atentátu bylo v září 1997 odsouzeno 24 mafiánů na doživotí, včetně jeho organizátora a tehdejšího bosse bossů Cosa Nostry Salvatora Riiny, a šest dalších k vězení od 15 do 26 let.
