Návrh zákona o státním zastupitelství, který ministerstvu přeložilo Nejvyšší státní zastupitelství, působí na poslankyni Marii Benešovou jako kočkopes. Bývalá ministryně spravedlnosti i nejvyšší státní zástupkyně mluví v rozhovoru pro Českou justici o skupině ambiciózních státních zástupců, kteří si zákon umíněně, stále dokola píší na míru.
Souhlasíte s tím, aby mělo státní zastupitelství v Ústavě vlastní hlavu, jak s tím počítá návrh nejvyššího státního zástupce?
O to se bojuje celá léta. Já určitě souhlasím s tím, že státní zastupitelství není správní orgán. Je to útvar svého druhu, patří k justičním orgánům, ale plnohodnotný soudní orgán to také není. Změna Ústavy je hezká věc, ale v dnešní atmosféře pochybuji, že je to vůbec reálné. V tomto soudím, že mají velké oči. Přece jen ke změně Ústavy už musí být veliký důvod a teď je k tomu v parlamentu velké nechutenství.
Dokonce se o tom mluví tak, že kdyby státní zástupci na změně Ústavy trvali, tak je to důvod, který může torpédovat veškeré snahy o přijetí nového zákona…
Za mě, dokud jsem byla ministryní spravedlnosti, existovala shoda na tom, že cestou změny Ústavy určitě nepůjdeme.
Agenda vrchních státních zastupitelství by se měla posunout o patro výš, na NSZ. Je to dobrá cesta?
Pro mě je to nepřijatelné. Protože pokud budeme kumulovat odvolací a nalézací stupeň, je to popření všech principů. To je naprosto špatně. To je nebezpečná centralizace moci a já budu první, kdo tomu bude bránit.
Na NSZ by měl vzniknout i protikorupční speciál, který se bude zabývat vyjmenovanými trestnými činy. Po předchozím souhlasu nejvyššího žalobce má mít ale možnost jak věc, která by mu podle zákona náležela, delegovat na nižší stupně soustavy, tak i k dozoru převzít věc, kde byla způsobená škoda nižší než 500 milionů korun. Stačí k tomu opět pouze předběžný souhlas nejvyššího státního zástupce. Co tomu říkáte?
To je zase selekce a myslím, že takové selekce už jsou všichni plni. Tady v parlamentu se teď hodně hovoří o pojmu selektivní justice. Cítím, že zde všichni budou cítit velké nebezpečí ze zneužití moci. Je to model, který je v současné době nepřijatelný.
Souhlasíte s plánovaným rušením obou VSZ?
Nelíbí se mi skutečnost, že se mají rušit vrchní státní zastupitelství, ale vrchní soudy zůstávají. To je absolutně nesystémové, co to má přinést za změnu k lepšímu? Pochopila bych, pokud bychom si řekli: Ano, jsme malý stát, zasloužilo by si to třístupňovou soustavu, ale potom se vším všudy. Tedy i včetně soudů. Jenže pracovat na nějaké takové nové koncepci by asi taky bylo obtížné, protože si dovedu představit, že by to nechtěly prolomit soudy. Ale aspoň by to bylo systémové. Takto je to jen výkřik do prázdna.
Jak se vám v souvislosti s rušením vrchních stupňů zamlouvá možnost, že by státní zástupci VSZ mohli být bez jejich souhlasu přesouváni až o dva stupně níž?
Nastane panika. Ale hlavně je to prolomení zásady, kterou jsme celý život uplatňovali, a totiž nezávislosti státního zástupce. Co je to za nezávislost, když s tím státním zástupcem můžete šíbovat po soustavě, jak se vám zamane? Tím ho má v hrsti. To je opět popření všeho, za co jsme bojovali, pro mě nepředstavitelná věc.
Není to trochu chyba ministerstva spravedlnosti, že proti návrhu Nejvyššího státního zastupitelství nestojí kvalitní návrh z dílny jeho legislativců?
Já jsem nabídla malou novelu, které jste vy v České justici potom začali říkat silvestrovská. To nebylo nic objevného, byla to novela, která ležela v kabinetu u premiéra Nečase a nebyla vpuštěna dál. Já jsem se tehdy telefonicky domluvila s panem nejvyšším státním zástupcem Zemanem, že bych ji podpořila a pustila. Tam měla být posílena nezávislost NSZ, měl by důvody pro odvolání, měl by i funkční období. Dokonce jsme k němu byli vstřícní, že po připomínkovém řízení, kdy on prosazoval 10 let, my jsme chtěli pět, tak jsme udělali kompromis na sedmi letech. Nicméně on pak zapřel, že to chtěl a že s tím souhlasil a nakonec to nová vláda neadoptovala.
A vidíte – desetiletá lhůta je tam znovu…
Oni to odvíjejí od modelu soudcovského. Jenže státní zastupitelství takovým modelem není. Je to diskutabilní, určitě by ta lhůta měla přesahovat čtyřletý mandát sněmovny a vlády. Myslím, že tato desetiletá lhůta znovu narazí.
Ale tím se vracíme k mé původní otázce: Kdyby mělo ministerstvo sílu připravit vlastní kvalitní normu, navíc s politickým zadáním vlády s důvěrou, mohlo by ji proti návrhům NSZ jednoduše postavit.
Paní ministryně Válková měla nabídnout nějaké vlastní řešení, protože to samozřejmě je špatně, když si to píší státní zástupci. Tam najdete dva tři ambiciózní, kteří chtějí vyniknout a napíší si cokoli. Působí to divně a dojmem, že je to napsané na míru. Být ministryní s důvěrou, snažila bych se prosadit úplně nový zákon, který by jasně stanovil parametry státního zastupitelství. Tedy především zda chceme návrat k monokratickému řízení, jako tomu bylo za Generální prokuratury, ale pak se bavme o Generální prokuratuře. Není se za co stydět, mají to dodnes na Slovensku a funguje to. Nebo tomu chceme říkat státní zastupitelství a pak ať to pracuje v režimu dozor-dohled a soustřeďme se na to, aby bylo kvalitní. Tohle na mě dělá dojem kočkopsa.
Jaká panuje ohledně nového zákona v soustavě státního zastupitelství atmosféra?
Já jsem si dělala průzkum mezi státními zástupci, protože mám tu výhodu, že je až na ty nejmladší znám. A řekla bych, že s výjimkou Unie státních zástupců, kterou si kolem sebe vytvořila paní Bradáčová, a s výjimkou pana Zemana jsem nenašla nikoho, komu by se to líbilo. A ti ostatní, kteří říkají: ano, my to podpoříme, tak je to pouze z loajality k panu nejvyššímu státnímu zástupci.
Tzv. protikorupční speciál funguje už nějakou dobu na Slovensku. jaké jsou tamní zkušenosti?
Byla jsem se speciálně za tímto účelem podívat na Slovensku u pana Tomáše Borce (nestranický ministr spravedlnosti ve vládě Roberta Fica – pozn. red.), protože jsem chtěla vidět, jak aktuálně pracují. V době, kdy jsem opouštěla státní zastupitelství, tak na Slovensku byly těžké výhrady i ze strany premiéra Fica a já chtěla vědět, zda se to nějak vylepšilo. Ale on se ten stav nevylepšíl. Čili i nadále tam platí: vysoká rozpracovanost, minimální výslednost, je to hodně neefektivní a stalo se z toho bohužel politkum. Nikdo se ke speciálu nehlásí, ale ani se ho nechce nikdo úplně zřeknout.
Podle informací České justice Pavel Zeman šel s novelou na Hrad za prezidentem Milošem Zemanem dva dny předtím, než ji odeslal na ministerstvo spravedlnosti. Máte k tomu komentář?
Snaží se lobbovat. My jsme se s panem prezidentem, přestože jsem jeho poradkyní, zatím o tomto tématu nebavili. Jistě to na přetřes přijde. Já nechci dělat nějaké zákulisní tahy, ale až se mě pan prezident na férovku zeptá, tak mu na férovku odpovím, co si o tom myslím. Ale hlavně si myslím, že se o tom budeme bavit tam, kde máme, tzn. v ústavně-právním výboru. Je ale samozřejmě možné, že jim to paní ministryně v této podobě vůbec nepustí a zbourá to. Já jsem to jako ministryně udělala, svolala jsem poradu a řekla, že to v takovéto podobě nepustím. Překvapuje mě umíněnost, s jakou to dál prosazují.
Máte signály o tom, že hlavním autorem tohoto návrhu zákona je ve skutečnosti Unie státních zástupců?
Myslím, že je hlavním motorem. Myslím, že jsou za tím ti mladí, kteří cítí svoji budoucí kariéru.
Robert Malecký
