Předseda slovenského Nejvyššího soudu Štefan Harabin, proslulý mnoha kontroverzními výroky a činy, v červnu ve funkci skončí. Ve včerejší večerní volbě, která se konala ve východoslovenských Sobrancích, nezískal potřebných deset hlasů osmnáctičlenné soudní rady. Zvoleny nebyly ani další kandidátky – Jana Bajánková a Zuzana Ďurišová.

Harabinovi ke zvolení nepomohl ani fakt, že volbu nechal přesunout na východ země, do domu kutury v Sobrancích, které jsou od hlavního města vzdáleny přibližně 500 kilometrů. Před pěti lety totiž Harabinovu volbu v Bratislavě provázely masivní protesty veřejnosti. „“Slovenská republika je na celém svém území velmi krásná, i v Sobrancích,“ komentoval místo volby Harabin.

Harabin je podle slovenských médií vnímán jako symbol nelichotivého stavu tamní justice. Před svým zvolení působil jako ministr spravedlnosti ve vládě Roberta Fica. Z této pozice odvolal několik šéfů okresních a krajských soudů. Kritici mu mají rovněž za zlé, že zahájil disciplinární řízení vůči svým odpůrcům z řad soudců. V této praxi pokračoval jako šéf nejvyššího soudu.

Od tisku Harabin ve sporech na ochranu osobnosti vysoudil v přepočtu přibližně 4 miliony korun a podobně vysoké odškodné mu má uhradit i generální prokuratura. Ta v minulosti potvrdila existenci přepisu údajného Harabinova telefonátu s Albáncem Bakim Sadikim, jenž byl letos na Slovensku odsouzen k dlouholetého trestu vězení za pašování drog. Tento spor není u konce, prokuratura o jeho zvrácení bojuje mimořádným opravným prostředkem, o kterém má rozhodovat Nejvyšší soud.

Harabin rozděluje i politiky. Neúspěšný prezidentský kandidát Fico se před volbami nechal slyšet, že Harabinovo znovuzvolení nedoporučuje. „Je objektivním faktem, že předseda Nejvyššího soudu rozděluje soudnictví,“ řekl během kampaně. Někteří zástupci Ficova Smeru v soudní radě (politicky je nominována polovina jejích členů) nicméně pro Harabina včera hlasovali.

Mohlo by vás zajímat

Rovněž nastupující prezident Andrej Kiska se nechal slyšet, že by udělal vše proti Harabinovu znovuzvolení. Naopak dosluhující hlava státu Ivan Gašparovič byl připraven Harabina v případě jeho včerejšího zvolení jmenovat, a to i přesto, že čelil výzvám, ať tento krok již přenechá svému nástupci.

Kontroverzní výroky zaznívaly včera i během Harabinova slyšení před soudní radou. Na otázku člena rady Rudolfa Čirče ohledně čachrů v senátech Nejvyššího soudu, na které upozornil Ústavní soud, Harabin odpověděl: “Nález Ústavního soudu ještě neznamená, že jsem porušil zákon.” Reagoval též na výtky, že se často na adresu svých kritiků vyjadřoval vulgárně.  „Ja bych to nazval expresivní výrazy. Vulgarismy nikdy ne. Ujede ti někdy expresivní výraz, ale dám si pozor. Expresivní výrazy byly možná motivované tím, že jsem horlivým zastáncem zákona,“ řekl Harabin.

O post předsedy Nejvyššího soudu se dále ucházela soudkyně Jana Bajánková, která patří do úzkého okruhu spolupracovníků Štefana Harabina a nominoval ji ministr spravedlnosti Tomáš Borec, a také další soudkyně Nejvyššího soudu Zuzana Ďurišová. Ta měla nominaci od Harabinových kritiků z iniciativy „Soudci Za otevřenou justici“.

Žádný ze tří kandidátů potřebný počet hlasů nezískal a v dalších volbě předsedy Nejvyššího soudu, která se má uskutečnit do 120 dnů, se už o zvolení ucházet nemohou.

Robert Malecký